Muskova velkolepá vize: V roce 2024 vyšle SpaceX lidi na Mars, základ tvoří obří všestranná raketa

Americký podnikatel Elon Musk oznámil, že chce poslat lidi na Mars už v roce 2024. Na konferenci v australském Adelaide. Kosmickou loď začne stavět v příštím roce. Jeho společnost SpaceX bude pracovat na všestranném raketovém systému BFR, jenž by dostal lidi do vesmíru. Kosmická loď by pak dopravovala cestující i mezi vzdálenými místy na Zemi. Třeba z New Yorku do Šanghaje by cesta trvala 40 minut.

Podnikatel oznámil své ambice ohledně pilotovaného letu na Mars téměř přesně před rokem. O dvanáct měsíců později zveřejňuje detaily. První let k sousední planetě Země SpaceX plánuje na rok 2022, půjde ale jen o přepravu nákladu. Mise s lidskou posádkou by měla následovat už dva roky poté. 

Musk už dříve představil Meziplanetární dopravní prostředek (ITS), systém skládající se z rakety, kosmické lodi a tankeru. Pilotovaná loď a tanker se na oběžné dráze spojí a dojde k přečerpání paliva pro cestu na Mars. 

Vývoj jediného systému sníží cenu

Raketa BFR bude nakonec o něco menší, než Musk tvrdil loni, stále má ale měřit 106 metrů na výšku a 9 metrů na šířku. K pohonu bude sloužit 31 motorů Raptor. Využívat budou metan a kyslík. Obě komponenty chce Musk vyrábět i přímo na Marsu z tamních zdrojů (vytěžené vody a oxidu uhličitého z atmosféry).

„Rozdíl v nosnosti nákladu je dramatický. BFR v plně znovupoužitelné konfiguraci bude mít schopnost vynést 150 tun na nízkou oběžnou dráhu,“ uvedl podnikatel.

Také kosmická loď se ve srovnání s původními plány zmenšila. Její délka bude 48 metrů, průměr 9 metrů a hmotnost 85 tun. Loď, startující i přistávající vertikálně, pojme 1100 tun pohonných hmot (860 tun kyslíku a 240 tun metanu). Celkem bude disponovat šesti motory.

Klíčový je také rozdíl v ceně. „Myslím, že jsme zjistili, jak za to zaplatit. To je velmi důležité,“ konstatoval Musk. Dosáhnout toho chce také tím, že se jeho společnost SpaceX soustředí pouze na jeden systém, jenž by uspokojil potřeby všech jejích zákazníků.

Loď by se kupříkladu dala využít i na cestování po Zemi. „Většina z toho, co lidé považují za daleké cesty, může trvat do půl hodiny,“ řekl Musk na Mezinárodním astronautickém kongresu. Loď má rovněž být schopná likvidovat kosmické smetí.

Chceme mít jen jeden systém. Jestli to dokážeme, pak všechny zdroje… mohou být pro tento systém použity. Jsem si docela jistý, že můžeme tuto loď dokončit a být připraveni k jejímu vypuštění přibližně do pěti let.
Elon Musk

Raketa BFR by kromě Marsu sloužila k dopravení družic a zásob k vesmírné stanici ISS, jako nyní činí Falcon 9 a Dragon. Zároveň by umožnila lidem dostat se na Měsíc. „Je rok 2017. Měli bychom mít lunární základnu. Co se sakra děje?,“ poznamenal Musk. 

„Američané navrhují postavit stanici u Měsíce. Zatím se vedou jednání s Japonskem, Evropskou kosmickou agenturou a s Kanadou o tom, že by se tyto státy na tom mohly podílet,“ okomentoval konferenci v Adelaide ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář.

  • Raketa Falcon 9 je 54 metrů vysoká, má nosnost asi 10 tun (novější verze 13 tun). Ve vývoji je raketa Falcon Heavy, jež má být 70 metrů vysoká, schopná unést až 53 tun nákladu a používat by se mohla i pro dopravu lidí do vesmíru. Modul Dragon je schopen nést 3,3 tuny nákladu; pro lety s lidskou posádkou má kapacitu sedm osob.

Zatímco Falcon 9 je částečně znovu použitelný, BFR je už zcela opakovaně využitelná a do vesmíru by se dala vyslat mnohokrát, obě rakety SpaceX by tak v budoucnu nahradila. „Je šílené, že jsme dosud stavěli tak složité rakety a přitom je při každém letu zničili. To je nesmysl,“ míní Musk.

Muskovy vize jsou hodně smělé, povedlo se mu strhnout publikum. Lidé uznávají jeho snahu zapojit celý svět do vize dělání lepších zítřků. Jeho vizí je, že by se lidstvo ve finále mělo na Marsu zabydlet.
Jan Kolář
ředitel České kosmické kanceláře

„Někteří naši zákazníci jsou konzervativní a chtějí vidět BFR několikrát v pohybu, než ji v klidu vypustí. Takže plánujeme zásobu Falconu 9 a Dragona, aby zákazníci byli spokojeni, pokud chtějí použít starou raketu, starou kosmickou loď. Ale všechny naše zdroje pak půjdou na budování BFR,“ upozornil Musk.

  • SpaceX je jednou ze dvou amerických soukromých společností, které úřadu NASA pomáhají se zásobováním ISS. Druhou je americká společnost Orbital ATK se svojí nákladní lodí Cygnus.

Musk je ředitelem a hlavním konstruktérem SpaceX, ale založil rovněž společnost Tesla, která vyrábí elektrické automobily. Šéfuje rovněž společnosti SolarCity, jež se specializuje na technologie obnovitelných zdrojů energie, jako jsou baterie s vysokou kapacitou akumulátorů. 

Musk je rockovou hvězdou mezi vizionáři, dosáhl již řady prvenství jako přistání 16 raket zpět na Zemi – dvě z těchto raket se dostaly do vesmíru i podruhé.

Opakované použití jako středobod

Podnikatel už dříve naznačil, že Mars není konečným cílem jeho snah. Když už rakety budou na oběžné dráze a u Marsu budou moci doplnit palivo, mohly by klidně létat ještě dál, k mnoha jiným zajímavým objektům sluneční soustavy.

Jedním z těles, která se nabízejí, je Saturnův měsíc Enceladus, který má podzemní oceán, jenž by mohl poskytovat podmínky pro život.

Musk považuje za ústřední myšlenku právě pojem opakované použitelnosti. Vesmírné akce jsou podle něj tak drahé proto, že jsou jednorázové. Neexistuje žádný důvod, proč raketové systémy nemohou být vyrobeny tak, aby fungovaly jako letadla, kde představuje největší náklady palivo, tvrdí podnikatel.

O rudou planetu je zájem, Musk má konkurenci

Americká společnost Lockheed Martin mezitím oznámila, že má svůj vlastní plán pro
vyslání lidí na Mars. Základnu zamýšlí vytvořit ze stanice umístěné na oběžné dráze kolem rudé planety. Dopravu mezi stanicí a povrchem by pak zajišťovala čtyřmístná loď.

„Víme, že (planeta) je studená, docela nehostinná, proto začneme s roboty a teprve pak dolů poletíme s přistávacími loděmi,“ řekl australské televizní stanici ABC Rob Chambers, ředitel pro vesmírné lety s lidskou posádkou společnosti Lockheed Martin.

Neuvedl žádný časový horizont realizace těchto záměrů, ale mělo by jít o společný projekt s NASA, která počítá s termínem někdy ve 30. letech.