Deset procent výdajů na léčbu jde na péči o obézní. Nadváha se týká 34 procent dospělých

Obezita je závažným onemocněním a tématem dnešní doby. Celosvětově se počty lidí trpících obezitou dramaticky zvyšují. Odhaduje se, že v roce 2025 se bude nadváha či obezita týkat až 2,7 miliardy dospělých, z nichž 177 milionů těžce obézních bude potřebovat léčbu, na kterou již nyní ročně připadají obrovské sumy šplhající se do řádů bilionů dolarů.

Podle zdrojů Mezinárodní diabetologické federace (IDF) se odhaduje, že během následujících 25 let dojde v Evropě, zejména v souvislosti s obezitou, k nárůstu počtu diabetiků o 1 milion nově nemocných ročně. V ČR tvoří přímé náklady na léčbu obézních nemocných asi 10 % z celkových zdravotních výdajů, jde tedy o desítky miliard korun ročně.

Je možné zabránit epidemii obezity?

World Obesity Federation věří, že ano. A proto již třetím rokem pořádá Světový den obezity, který se letos bude konat 11. října. Tímto krokem upozorňuje na závažnost tohoto celosvětového fenoménu a na nutnost jej řešit. A to včas. Proto je také idea letošního ročníku vyjádřena heslem „Řešte obezitu nyní a vyhněte se následkům v budoucnu.“
V České republice je vypracován komplexní přístup k terapii obezity, obézní mají tedy možnost kvalitní terapie, nicméně statistika ukazuje, že se sice zastavil celkový počet obézních. Chybí současná data, ale data z průzkumu STENMARK z roku 2013 ukazují, že nadváha se týká 34 % dospělých a obézních je 21 %.

Nahrávám video
Hamřík o obezitě
Zdroj: ČT24

Jak se dá léčit obezita?

  • prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., je přednosta III. interní kliniky VFN a 1. Lékařské fakulty UK Praha, předseda České lékařské společnosti J. E. Purkyně.

Tukové buňky mají v těle i řadu pozitivních úloh, obvykle však převažují vlivy negativní a postupně většina obézních trpí závažnými komplikacemi obezity. To nastává zejména tehdy, když tuková tkáň je postižena zánětem. Léčba obezity není jen redukce hmotnosti, ale je to komplexní postup snižující riziko komplikací obezity. „Nejsnazší je dnes redukovat hmotnost a rizika diabetiků - řada nových antidiabetik (glifloziny, inkretinová léčba) redukuje výrazně hmotnost a snižuje i kardiovaskulární a renální rizika. U nediabetiků jsou naše léčebné možnosti horší - v ČR dostupná moderní antiobesitika zdravotní pojišťovny nehradí, a proto jsou málo využívána,“ uvedl Štěpán Svačina.

V léčbě obezity je dále klíčový pohyb, psychologická léčba a dietní léčba. Optimální je dlouhodobá, tedy trvalá změna životního stylu. Pro diabetiky i nediabetiky jsou velmi vhodné výkony bariatrické chirurgie. Trvalá spolupráce v léčbě je obtížně dosahována, a proto je vhodné na problémy obezity stále upozorňovat, např. v mediích, a tím pacienty stimulovat ke spolupráci. Zde je prostor pro pacientské organizace i laická hnutí.

Chirurgie proti obezitě

  • Prof. MUDr. Martin Fried, CSc., je předsedou České obezitologické společnosti ČLS JEP. 

„Chirurgická léčba diabetu i obezity se nově profiluje do dvou samostatných, specifických směrů. Jde o léčbu obezity, kdy základním cílem je výrazně snížit hmotnost pacientů (tato léčba je zcela odlišná od plastické, estetické chirurgie typu liposukcí), při co nejmenší operační zátěži pacienta. Tato léčba by měla ideálně splňovat kritéria dlouhodobé účinnosti, tj. měla by pacientovi s obezitou umožnit udržet redukovanou váhu po dobu minimálně pěti až deseti let po zákroku, a zároveň v případě nutnosti, být co nejméně zasahující nevratně žaludek či tenké střevo,“ popsal novinky v léčbě Martin Fried. „Z takových nových a relativně málo zatěžujících operací můžeme alespoň zmínit takzvané ,zavinutí-plikaci žaludku‘, nebo další operace typu jednoduchého spojení žaludku s tenkým střevem v jenom místě. V oblasti chirurgické léčby diabetu 2. typu (takzvaná metabolická chirurgie) se v posledním období změnilo ještě více než v léčbě obezity,“ dodal.

Zásadním způsobem se snížila hranice takzvaného Body Mass Indexu, při které je indikována operační léčba cukrovky. Vzhledem k jasně prokázané a dlouhodobě účinné operační léčby diabetiků, a to jak diabetiků léčených farmaky, tak i závislých na aplikaci inzulínu, byla hranice BMI snížena do oblasti 30-35. To znamená, že léčba diabetu operací je vhodná i pro diabetiky s pouhou nadváhou, nejen s obezitou. U zhruba 75 % z nich dochází k úplnému vymizení diabetu a u dalších asi 15 % dojde k výraznému zlepšení cukrovky. Léčebné účinky operací přetrvávají po dobu 5 a více let po zákroku.

U metabolické chirurgie se kromě váhových kritérií změnilo i spektrum operací. Snahou je najít postup (například podobnou technikou, jako když se vyšetřuje endoskopicky žaludek), který by umožnil provést zákrok prakticky neoperačně, endoluminálně, tj. zevnitř žaludku či tenkého střeva.

Den obezity v rukou pacientů

K Světovému dni obezity pořádají také různé aktivity pacientské organizace. Například společnost STOB, která již více než 25 let vyvíjí mnoho aktivit přispívajících k prevenci a terapii nadváhy a obezity, se již tradičně připojuje celou řadou aktivit k myšlence a poslání Světového dne obezity. Do velkého celoroční projektu, který běží na stránkách komunitního webu STOBklub s názvem Prožij rok zdravě, se zapojilo již téměř 50 000 lidí.

Tento internetový program se zaměřuje nejen na to, co lidé jedí, ale také jak jedí a proč jedí. Zvládání emočního jedení je totiž stejně tak důležité jako získávání nutričních znalostí. K motivaci k dlouhodobému pohybu pak slouží počitadlo kroků vytvořené na stránce STOBklub, do něhož přispívají uživatelé svými čísly a úspěchy. Cílem a zároveň výzvou pro všechny uživatele je obejít rovník, a to klidně vícekrát. Vyvrcholením aktivit STOBu souvisejících se Světovým dnem obezity bude již jedenadvacátý ročník Dne zdraví, který se koná 22. října v Praze v Modřanech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 11 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
včera v 16:13

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
včera v 13:31

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...