Ve čtvrtek večer byly předány žertovné Nobelovy ceny. Na Harvardově univerzitě v USA je dělil humoristický vědecký časopis Annals of Improbable Research (Anály nepravděpodobného výzkumu).
Letošní ceny dostali vědci, kteří zkoumali, proč mají staří lidé velké uši, jestli hra na didgeridoo pomáhá proti chrápání a jestli přítomnost krokodýla zvyšuje u lidí chuť riskovat.
Sedmadvacátý ročník byl doprovázen tradiční ceremonií, během níž jako vždy vzduchem létaly papírové vlaštovky a vědci se pohybovali po pódiu v žertovných kostýmech.
Deset cen si rozdělili vědci z celého světa, letos mezi nimi chyběli zástupci České republiky. Seznam oceněných ukazuje, kam jsou vědci schopní při výzkumu vkročit. Můžete se podívat i na záznam celé akce:
Ig Nobelova cena za fyziku: Francouzský fyzik Marc-Antoine Fardin se pokusil ve vědecké studii odpovědět na otázku, jestli je kočka v tekutém nebo pevném skupenství. Dospěl k tomu, že může mít skupenství obě.
Ig Nobelova cena za mír: Mezinárodní vědecký tým prokázal, že pravidelné hraní na didgeridoo, hudební nástroj australských domorodců, může vést ke zmírnění spánkové apnoe, a dokonce omezuje sílu chrápání.
Ig Nobelova cena za ekonomii: Australsko-americký tým provedl experiment, ve kterém prověřil, jestli kontakt s živým krokodýlem zvyšuje odvahou člověka riskovat a jestli se zvyšují jeho sklony ke gamblingu. Odpověď najdete ve zveřejněné studii.
Ig Nobelova cena za anatomii: Britský lékař James Heathcote se pokusil odpovědět na otázku, která zní: „Proč mají staří muži tak dlouhé uši“? Chtěl tím upozornit na to, jak nejlépe popularizovat medicínu na otázce, která trápí každého.
Ig Nobelova cena za biologii: Tuto cenu dostal japonsko-brazilsko-švýcarský tým za objev vagíny u samce a penisu u samice, to vše v jednom bizarním jeskynním ekosystému.
Ig Nobelova cena za dynamiku tekutin: Jedna dynamika tekutin nebyla porotě málo, letos tedy udělili za podobný výzkum další cenu, tentokrát ve speciální kategorii. Jihokorejský vědec Jiwon Han ji dostal za výzkum toho, co se děje, když jde člověk pozpátku a nese přitom hrneček s kávou.
Ig Nobelova cena za výživu: „Co bude na večeři?“ zněl název oceněné práce z tohoto oboru. Studovala upíra ptačího a to, jak saje lidskou krev.
Ig Nobelova cena za medicínu: Tým lékařů z Velké Británie a Francie byl oceněn za využití špičkových mozkových skenerů, pomocí nichž měřili, jak moc některé lidi dokáže znechutit sýr.
Ig Nobelova cena za poznání: Jsou jednovaječná dvojčata schopná rozpoznat se navzájem na fotografiích, anebo je to nemožné i pro ně? To zkoumali italští vědci a zaslouženě za to byli odměněni. Odpověď na položenou otázku zní: „ani dvojčata toho nejsou schopná.“
Ig Nobelova cena za porodnictví: Španělští vědci studovali, jak se liší reakce lidského plodu na hudbu, která je mu přehrávána vně matčina těla (tedy položením reproduktorů na matčino břicho), od situace, kdy je hudba přehrávána pomocí přístroje zavedeného do matčiny vagíny. Vědci dokonce speciální vaginální přehrávač začali nabízet ke komerčnímu prodeji.
Dějiny Ig Nobelovy ceny
První Ig Nobelovy ceny byly uděleny v roce 1991. Cílem této satirické akce bylo ocenit objevy, které „nemohou nebo by neměly být opakovány“. Později se však cíle změnily, nyní je mottem ohodnotit objevy, které mají „nejdříve rozesmát a poté je donutit zamyslet se“. Smyslem tedy není ukázat, že vědci zkoumají nesmysly, ale že i zdánlivě absurdní výzkum může přinést velmi užitečné znalosti.
Česká stopa
Z českých vědců získali v roce 2014 Ig Nobelovu cenu Jaroslav Flegr, Jan Havlíček a Jitka Hanušová-Lindová za výzkum toxoplazmózy. Porota tehdy ocenila jejich práci na téma, jestli vlastnictví koček ohrožuje duševní zdraví.
Ve stejném roce získali Ig Nobelovu cenu také další čeští výzkumníci Vlastimil Hart, Petra Nováková, Erich Pascal Malkemper, Sabine Begall, Vladimír Hanzal, Miloš Ježek, Tomáš Kušta, Veronika Němcová, Jana Adámková, Kateřina Benediktová, Jaroslav Červený a Hynek Burda za výzkum magnetorecepce živočichů, tedy důkladné zdokumentování toho, že když psi defekují nebo urinují, upřednostňují orientaci tělní osy podle siločár magnetického pole v severo-jižním směru.
