Za vznik hurikánů může podle vědců možná menší zamoření vzduchu

Neobvyklý a náhlý zrod čtyř velkých hurikánů v Atlantiku podnítil nové diskuse vědců o síle a četnosti extrémních povětrnostních jevů. Přemýšlejí o tom, co se změnilo.

Podle Phila Klotzbacha z Coloradské univerzity vznikly v Atlantiku tři hurikány o síle větší než 144 kilometrů v hodině zatím jen čtyřikrát.

Irma, gigantická tlaková níže o velikosti státu Texas, se svou silou řadí mezi čtvrtý a nejvyšší pátý stupeň Saffir-Simpsonovy stupnice, kterou se síla hurikánů měří. Až v neděli udeří na Floridu, bude to poprvé, co Spojené státy zasáhly současně dva hurikány o síle čtvrtého či pátého stupně.

V 60. až 80. letech minulého století byla aktivita hurikánů slabší. Zvrat ale nastal v polovině 90. let. O jeho příčinách se vědci přou, část z nich změnu přičítá nižšímu zamoření ovzduší nad Atlantikem. Po druhé světové válce se zvýšila průmyslová aktivita v USA a Evropě a zamoření ovzduší blokovalo přístup slunečních paprsků. To Atlantik ochladilo a snížilo tak pravděpodobnost vzniku hurikánů, „poháněných“ vlhkostí a horkem.

16 minut
Meteorolog Karas o hurikánu Irma: Je zajímavá hlavně intenzitou projevů
Zdroj: ČT24

Zamoření ovzduší se ale postupně snižuje a vody Atlantiku se ohřívají. Podle Gabriela Vecchiho z Princetonské univerzity k oteplování přispívá i globální skleníkový efekt. Vznik silných hurikánů je tak pravděpodobnější.

Jde o záležitost cyklů?

Jiní vědci naopak přičítají povětrnostní dynamiku přirozenému střídání teplotních cyklů Atlantiku, které trvají několik desetiletí. „Ve vědeckém světě teď probíhá debata o tom, zda oteplování oceánu je důsledkem omezeného zamoření vzduchu nebo přirozeného cyklu,“ řekl Vecchi.

Klimatolog Michael Mann z Pennsylvánské univerzity je přesvědčen, že růst teploty oceánu a následný vznik silných hurikánů je spojen s globálním oteplováním. „Teplota hladiny oceánů v posledních letech rekordně vzrostla a zároveň se na jižní i severní polokouli zrodily ty nejsilnější hurikány, měřeno silou větru. Jedním z nich je Irma,“ prohlásil Mann.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 7 mminutami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 15 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 19 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 20 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
18. 1. 2026

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
18. 1. 2026

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
18. 1. 2026

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026
Načítání...