Většina lidí po celém světě předpokládá, že nemorální lidé dopouštějící se násilných zločinů jsou ateisté. Výjimkou není ani Česká republika, potvrdil originální výzkum, na němž se podíleli i čeští vědci.
Tímto předsudkem trpí i samotní ateisté v sekulárních společnostech včetně České republiky. Vyplývá to ze studie zveřejněné v prestižním časopise Nature Human Behaviour. Na výzkumu se podílela i česká vědkyně Eva Kundtová Klocová z Laboratoře pro Experimentální výzkum náboženství (LEVYNA) na Masarykově univerzitě.
Tým vědců zkoumal spojení mezi nemorálními činy a ateismem u více než 3 tisíc lidí z 13 zemí na pěti kontinentech. Účastníci výzkumu pocházeli jak z náboženských společností, jako je Indie nebo Spojené arabské emiráty, tak ze sekulárních zemí, jako jsou Nizozemí nebo Česká republika. Z analýzy vyplývá, že velmi nemorální činy (mučení zvířat, sériové vraždy a zmrzačení) jsou dvakrát tak častěji připisovány ateistům oproti věřícím. Pouze u Finů a v menší míře u Novozélanďanů výzkumníci takové předsudky nezaznamenali.
„Z těchto výsledků vyplývá, že náboženská víra je po celém světě intuitivně považována za nezbytnou ochranu proti pokušením nemorálního chování a ateisté jsou obecně vnímáni jako potenciálně morálně zkažení a nebezpeční. Přestože sekularismus na mnoha místech snižuje otevřenou religiozitu, tak náboženství zjevně stále zanechává hlubokou a trvalou stopu na lidské morální intuici,“ píší autoři v závěru studie.
Jak se zkoumalo?
Sběr probíhal pomocí písemných dotazníků (v České republice on-line formou), které byly rozeslány univerzitním studentům. Hlavním principem experimentu bylo předložení krátkého textu popisujícího osobu, která v průběhu svého života postupně od násilí na zvířatech dospěje až k vraždám bezdomovců.
„Poloviny respondentů jsme se následně zeptali, zda je pravděpodobnější, že popisovaná osoba je a) učitel nebo b) učitel a nevěřící. Druhá skupina respondentů četla přesně stejný popis a zadání, jen vybírala z možností a) učitel nebo b) učitel a věřící. Logicky správná odpověď je v obou případech a), protože ale lidé často dělají chyby v porozumění pravděpodobnosti, zajímalo nás, jestli budou častěji chybovat respondenti v první nebo ve druhé skupině, čímž se odhalí existence implicitních předsudků vůči dané skupině. Kromě toho jsme sbírali i základní demografické a socioekonomické údaje a kontrolovali jsme i to, zda respondenti skutečně četli a rozuměli zadání,“ vysvětluje Eva Kundtová Klocová.
Česká specifika: jsme ateisté a ateistům nevěříme
Česká republika, přestože se často označuje za ateistický stát a přestože většina účastníků studie sebe sama označila za ateistu, také vykazuje vyšší nedůvěru k morálnosti ateistů. Zatímco ve skupině, která rozhodovala mezi učitelem a učitelem a věřícím, chybovala méně než jedna třetina účastníků, ve skupině, kde byla možnost „učitel a nevěřící“, udělala chybu více než polovina lidí.
„Důležité je si uvědomit, že se jedná o implicitní předsudky – pokud bychom se respondentů zeptali přímo a explicitně, co si myslí o ateistech, v souladu s ateistickou kulturou ČR bychom nejspíš dostali dost odlišné odpovědi,“ říká Eva Kundtová Klocová. Z hodnocených zemí, chceme-li srovnávat z hlediska míry předsudečnosti vůči ateistům, se Česká republika s výsledky zařadila až za Finsko, Nový Zéland, Velkou Británii a Nizozemí.
