Dnes nastane zatmění Měsíce: čtvrtina na hodinu zmizí. A bude to velmi fotogenické

Na obloze dnes bude zřejmě velmi dobře viditelné částečné zatmění Měsíce. Pravý spodní okraj Měsíce, který zakryje stín Země, bude navíc lomem světla v atmosféře zabarven do hněda. Maximum zatmění nastane ve 20:20 a potrvá do 21:18. Počasí bude pozorování úkazu podle meteorologů přát.

Nejlepší pozici pro sledování zatmění budou mít obyvatelé jihovýchodní Moravy, protože v tomto období vychází Měsíc spíše na jihovýchodě. „Lidé tam uvidí zatmění ještě několik minut před maximem,“ řekl astronom a fotograf Petr Horálek.

Úkaz bude velice fotogenický.
Česká astronomická společnost

Maximum částečného zatmění, kdy zmizí v zemském stínu asi čtvrtina Měsíce, nastane zhruba v čase východu Měsíce. „Tím pádem lze spatřit velice zvláštní situaci, kdy uvidíme zemský stín na Měsíci i na obloze. Při východu Měsíce se na obloze zvedá taková atmosférická opona – stín Země vržený do zemské atmosféry. A ten samý stín, jen o takových 400 000 kilometrů dále, je vržen na Měsíc,“ popsal úkaz Horálek.

Jak pozorovat a fotit

Pro sledování doporučuje vyvýšené místo, nejlépe v přírodě na horách. Lidé by si také měli pro co nejlepší zážitek najít pozici, kde bude výhled na východojihovýchod co nejméně zakrytý domy či stromy.

Částečné zatmění Měsíce
Zdroj: ČT24/Astro.cz/Timeanddate.com/Google Earth

Úkaz je viditelný pouhým okem, ale Horálek doporučuje vzít si alespoň obyčejný binokulární dalekohled. Člověk pak třeba lépe uvidí, že okraj stínu je kvůli zemské atmosféře rozostřený, a později, zhruba půl hodiny po východu Měsíce, i zabarvení stínu do tmavohněda lomem slunečního světla v atmosféře Země. Navíc bude Měsíc zpočátku kvůli optickému klamu způsobenému stoupajícím teplým vzduchem mírně zploštělý do elipsy.

Zatmění bude lidi určitě lákat k focení. Pro kvalitní snímek je podle Horálka určitě třeba stativ a nejlépe fotoaparát s větším objektivem. „A dělat krátké expozice, protože ačkoli bude část Měsíce ve stínu, zbytek bude stále dost jasný. Protože to bude dlouhý úkaz, mohou lidé udělat více snímků a experimentovat, ale nejhezčí to bude těsně nad obzorem v kombinaci s nějakým stromem nebo domem,“ poradil. O své snímky se mohou lidé podle něj podělit s ostatními na webu České astronomické společnosti a také se zapojit do soutěže Neklidné nebe.

Jak vzniká zatmění Měsíce?

Zatmění Měsíce vzniká při průchodu našeho kosmického souseda zemským stínem, uvádí web České astronomické společnosti. Teoreticky by k úkazu mělo dojít pokaždé, když je Měsíc v úplňku a nachází se v tu dobu přesně na opačné straně oblohy než Slunce. Do roka však nastanou maximálně tři měsíční zatmění. Je to způsobeno tím, že dráha Měsíce je vůči rovině zemské dráhy skloněna přibližně o 5° a zemský stín na obloze pokrývá ve vzdálenosti Měsíce kruhovou plochu o průměru jen 1,5°. Měsíc proto zemský stín častěji mine a k žádnému zatmění nedojde.

Pokud je Měsíc v úplňku na obloze od zemského stínu ve vzdálenosti menší než jeho úhlový průměr, můžeme spatřit očima viditelné polostínové zatmění. Kdyby v tom okamžiku na přivrácené straně Měsíce stál astronaut, spatřil by Slunce částečně zakryté tmavou Zemí, obepínanou naoranžovělým prstýnkem naší atmosféry. Pakliže se do stínu Měsíc ponoří hlouběji, jsme svědky částečného zatmění. Část měsíčního disku výrazně ztmavne a onen astronaut by na povrchu zatmělé části Měsíce pozoroval zákryt Slunce naší Zemí.

Nahrávám video
Zatmění Měsíce
Zdroj: ČT24

 Na tmavé obloze lze světelným dalekohledem rozeznat už při malém procentu zakrytí tmavě hnědý odstín zatmělé části Měsíce – zmíněný oranžový prstýnek naší atmosféry podobně jako optický hranol láme do vnitřku zemského stínu slabý svit červené části slunečního záření. V případě pondělního zatmění půjde zabarvení stínu rozeznat velmi těžko, neboť obloha bude ještě dost světlá kvůli probíhajícímu soumraku. 

Další zatmění nás neminou, nejlepší bude za rok

Ještě zajímavější zážitek se naskytne lidem příští rok 27. července. Objeví se první úplné zatmění Měsíce viditelné z České republiky od roku 2015 a zároveň nejdelší v tomto století. Trvat bude hodinu a 44 minut. K tomu bude podle Horálka ve stejné době kousek od Měsíce jasně vidět planeta Mars, která bude koncem července 2018 nejblíže k Zemi za posledních 15 let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Schránku s pokladem našli mezi kameny, teď si turisté rozdělí štědré nálezné

Královéhradecký kraj vyplatí 11,7 milionu korun dvěma turistům, kteří loni nedaleko Dvora Králové nad Labem na úbočí kopce Zvičina našli zlatý poklad. Téměř šest set mincí a šperků vážilo přes pět kilogramů, podle dosavadních zjištění zlato někdo do země ukryl zřejmě v období druhé světové války. Nález zpracovávají konzervátoři, koncem roku si ho bude moci prohlédnout veřejnost. Podle odhadů jsou v tuzemsku celkem až desetitisíce amatérských hledačů, s nimiž spolupracují i profesionálové.
před 2 hhodinami

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 15 hhodinami

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 16 hhodinami

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 20 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 22 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
13. 4. 2026

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
13. 4. 2026

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
13. 4. 2026
Načítání...