Může za to Harry Potter. Slavná série způsobila hon na sovy

Série knih a filmů o čarodějnickém učni Harry Potterovi se stala celosvětovým globálním hitem, který oslovil stovky milionů čtenářů i diváků. Ale současně potterománie přinesla i řadu nečekaných problémů.

Již dříve naznačovali ochránci přírody, že od doby, kdy se Harry Potter stal slavným, stoupá poptávka po sovách – především na černém trhu v asijských zemích. Nyní to vědci jednoznačně potvrdili v Indonésii.

Ptáci byli v Indonésii vždy oblíbenými domácími zvířaty, ale sov se to netýkalo. Jsou příliš velké a dost náročné – podle záznamů z ptačích trhů v letech 1980, 1990 a 2000 se na nich tito ptáci téměř neobjevovali. To se ale zcela změnilo na začátku 21. století, kdy naopak poptávka začala strmě růst.

Korelace mezi popularitou Harryho Pottera a počtem prodávaných sov
Zdroj: Global Ecology and Conservation.

Biologové ve studii vydané v odborném časopise Global Ecology and Conservation popsali, jak se po roce 2000 proměnily trhy s ptáky na Jávě a Bali. Podle jejich odhadů se každoročně prodá na indonéských ptačích trzích asi 12 000 puštíků a tisíce exemplářů větších druhů sov, jako jsou sova pálená, sova klínočelá, nebo ketupa malajská. Zájem o puštíky není podle autorů studie náhodný – sova Rona Weasleyho je popisována právě jako puštík.

Souvislost je jasná

Drtivá většina takto obchodovaných sov je odlovena v divoké přírodě, obchodování s nimi je tedy nelegální. „Když jsem zkoumal ptačí trhy v devadesátých letech dvacátého století, narazil jsem na každém tržišti na jednu nebo dvě sovy mezi tisícovkami jiných ptáků. Spousta ptačích trhů ale dokonce neprodávala ani jedinou sovu. Když se dnes vrátím na ta stejná místa, vidím tam tucty sov mnoha druhů – všechny ulovené v přírodě,“ uvádí jeden z autorů studie, Vincent Nijman.

Najít vědecký důkaz o tom, že za zvýšený zájem po sovách může sága o Harry Potterovi, je složité. Vědci sice našli jasnou korelaci, ale to ještě není přesvědčivý důkaz. Ovšem současně s tím, jak rostl počet prodaných sov, na internetu prudce stoupl počet webových stránek o sovách – nejčastěji jsou spojeny právě s fenoménem Harryho Pottera. Navíc o této souvislosti mluví také sami prodejci sov.

Autoři práce popisují, že už samotný pobyt na tržišti je pro sovy nesmírně stresující a vyčerpávající. Jde totiž o noční ptáky, jimž dlouhodobý pobyt na slunečním světle škodí – navíc jsou zcela nevhodně krmeny a drženy v nevyhovujících podmínkách. Velké škody vznikají také při jejich lovu – velká část sov na tržištích jsou mláďata odebraná z hnízd. Autoři práce tvrdí, že tento obchod je zcela neudržitelný, zvířata musí v zajetí u chovatelů většinou rychle umírat a současně se takto snižuje jejich přirozený stav v přírodě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 7 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 9 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 11 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 13 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 15 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled