Dva miliony zpěvných ptáků zabijí pytláci ročně na Kypru. Aby turisté dostali kulinární specialitu

Více než dva miliony ptáků zabijí každoročně na Kypru pytláci a překupníci z toho mají tučné zisky. Hlavním viníkem je poptávka po kulinární specialitě, která se z nich na ostrově připravuje.

Záliba v pokrmech zvaných ambelopoulia podporuje na tomto ostrově pytláctví, které se stalo úplným průmyslovým odvětvím. Podle ochránců zvířat jsou úřady pasivní. Ptáci jsou chytáni na větve natřené lepidlem nebo do sítí. Statisíce migrujících opeřenců tak každoročně skončí v restauracích tohoto středomořského ostrova.

  • Ambelopoulia je jídlo z vařených nebo nakládaných zpěvných ptáků, podávané v některých restauracích na Kypru. Od roku 1974 je jídlo nelegální, neboť zahrnuje odchyt volně žijících ptáků, jako pěnice černohlavá a červenka obecná.

„Je to ekologická katastrofa,“ uvádí sdružení na ochranu ptáků BirdLife Cyprus a připomíná, že nelegální vybíjení těchto tažných ptáků, zejména pěnice černohlavé, je v Evropské unii zakázáno.

Více turistů, více mrtvých ptáků

Loni na podzim zabili pytláci podle studie Britské královské společnosti na ochranu ptáků více než 2,3 milionu ptáků. Jde o prudké navýšení: v roce 2010 to bylo „jen“ 1,4 milionu.

Pytláci prodávají tucet ptáků za 40 eur (asi 1000 Kč) restauracím, které je pak diskrétně servírují na talíři zvaném ambelopoulia asi za 80 eur (2000 Kč).

„Nelegální chytání ptáků se stalo výnosným sektorem. Pytlák si může vydělat tisíce eur za rok, aniž by platil daně,“ vysvětluje Tasos Shialis, koordinátor kampaně na ochranu ptáků při BirdLife Cyprus.

Závažnost problému neunikla seržantovi Andymu Adamuovi, který pracuje na britské základně Dhekelia na jihovýchodě Kypru. Podle dohod, které vedly k nezávislosti Kypru v roce 1960, si Británie na tomto strategickém ostrově u bran Blízkého východu ponechala dvě suverénní základny.

Oblast základny Dhekelia zahrnuje mys Pyla, lokalitu, kterou si oblíbili tažní ptáci zastavující se na své cestě na Kypru. Seržant Adamu ukazuje nedávno zkonfiskovanou dvanáctimetrovou síť, která sloužila k chytání opeřenců.

Moderní technologie ve službách pytláků

Pytláci ze supermoderních zařízení přehrávají zpěv ptáků, aby svou kořist přilákali, pak na ně stříkají písek, aby je vystrašili, a ptáci se tak snadněji zapletou do sítí.

Neváhají vyhrožovat policistům. „V posledních letech zaútočili na několik policistů, mířili na ně puškami a stříleli, aby je zastrašili,“ říká Andy Adamu. Někteří překupníci najížděli vozem do policistů nebo na ně vypustili pitbuly.

„Vyhrožují nám. Nebereme to příliš vážně, ale když vám někdo přesně popíše místo, kde žijete, začnete o tom uvažovat,“ pokračuje Adamu.

Hlavním problémem je podle něho silná poptávka za strany kyperských restaurací. Ty však jsou mimo jeho jurisdikci, protože spadají pod kyperské úřady. Ty však zřejmě nemají o osud ptáků příliš zájem, soudí ochránci zvířat. Vládní plán proti pytláctví schválený v roce 2015 zůstává jen na papíře.

Letos dokonce jeden poslanec umístil na Facebook fotografii, na níž sedí u stolu s ambelopoulií, a doprovodil ji slovy: „Na shledanou v našich restauracích! Veselé svátky!“ Kyperská policie pověřená bojem proti pytláctví má rovněž značný nedostatek prostředků. Jednotka pro boj proti pytláctví má jen sedm členů, kteří musejí zároveň honit překupníky a sledovat restaurace.

„Je těžké to zastavit. Ambelopoulia je tradicí a nevím, co by Kypřany mohlo přesvědčit, aby ji přestali jíst,“ říká seržant Michalis Pavlides. Podle BirdLife však dnes už nejde o tradiční zvyklost, ale o „průmyslový byznys“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ruská ornitoložka má strávit léta v trestanecké kolonii. Za pětistovku pro neziskovku

Ruská vědkyně Sofja Rozenfeldová se dostala do problémů poté, co odjela na expedici do Arktidy. Nechala běžet automatické platby pro neziskovou organizaci spojenou s opozicí, kterou mezitím ruské úřady prohlásily za extremistickou. Expertka poté byla odsouzena za podporu extremistického hnutí.
před 13 hhodinami

Hurikán Simon rozvibroval atmosféru desítky kilometrů nad Zemí

Hurikán Simon způsobil nejen velké škody v Mexiku, ale také se projevil mnohem výš. Podle pozorování NASA rozkmital atmosféru asi osmdesát kilometrů na povrchem tak, že vyvolal jev známý jako atmosférické gravitační vlny.
před 15 hhodinami

Astronomové spustili teleskopy, které mají pátrat po největších tajemstvích kosmu

Na Kanárských ostrovech slavnostně zahájila provoz čtveřice velkých teleskopů LST (Large-Sized Telescope). Stojí na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma a tvoří základ severní části budoucí největší observatoře pro hledání kosmického gama záření na světě.
před 15 hhodinami

AI může pomoci ptákům objevit ztracené melodie

Umělá inteligence a nahrávky zpěvu by mohly pomoci ohroženým druhům ptáků znovu se naučit melodie, které v jejich populacích postupně zanikají. Ukazuje to pokus v argentinském Buenos Aires, kde se podařilo obnovit jednu z téměř zapomenutých „písní“ místního druhu strnadce ranního.
před 20 hhodinami

U pobřeží Turecka našli dosud nejstarší pozůstatky lodi

Lidé se plavili po Středozemním moři už před skoro pěti tisíci lety, naznačuje nový archeologický objev. Nedaleko tureckého ostrova se našel vrak starověké lodi, který přepisuje dějiny mořeplavby.
15. 10. 2026‌‌

Česko je třetí na světě v počtu transplantací. Pokrok za dvacet let je obrovský, říká lékařka

Tématu transplantací se lékařka Silvie Rajnochová-Bloudíčková věnuje celý svůj profesní život. V rozhovoru pro ČT24 vysvětluje, že za dvacet let doznal obor obrovského pokroku, a přibližuje, jak vypadá budoucnost pro lidi, kteří jednou budou potřebovat nové orgány.
15. 10. 2026‌‌

Zaměstnance OpenAI obvinili z pokusu odposlouchávat vedení

Americké federální úřady obvinily zaměstnance společnosti OpenAI z pokusu o odposlouchávání jejího vedení. Výrobce chatbotu ChatGPT ujišťuje, že neunikla žádná citlivá data. Firma navíc čelí žalobě osmi amerických států, podle nichž její chatbot ohrožuje děti a navádí je k sebepoškozování či násilí vůči ostatním.
15. 10. 2026‌‌

Velké druhy zvířat žijí déle než malé, u psů je to opačně. Vědci našli možnou příčinu

Jen málo živočichů vykazuje tak jasnou souvislost mezi velikostí a délkou života jako psi, tvrdí vědci. Jedná se o velmi rozmanitý živočišný druh, jehož velikost se pohybuje od německé dogy po malou čivavu. Nová studie amerických vědců ukazuje, že na délku života psů má vliv právě jejich velikost. Možným důvodem je způsob, jakým se u psů s věkem mění DNA.
15. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.