Dva miliony zpěvných ptáků zabijí pytláci ročně na Kypru. Aby turisté dostali kulinární specialitu

Více než dva miliony ptáků zabijí každoročně na Kypru pytláci a překupníci z toho mají tučné zisky. Hlavním viníkem je poptávka po kulinární specialitě, která se z nich na ostrově připravuje.

Záliba v pokrmech zvaných ambelopoulia podporuje na tomto ostrově pytláctví, které se stalo úplným průmyslovým odvětvím. Podle ochránců zvířat jsou úřady pasivní. Ptáci jsou chytáni na větve natřené lepidlem nebo do sítí. Statisíce migrujících opeřenců tak každoročně skončí v restauracích tohoto středomořského ostrova.

  • Ambelopoulia je jídlo z vařených nebo nakládaných zpěvných ptáků, podávané v některých restauracích na Kypru. Od roku 1974 je jídlo nelegální, neboť zahrnuje odchyt volně žijících ptáků, jako pěnice černohlavá a červenka obecná.

„Je to ekologická katastrofa,“ uvádí sdružení na ochranu ptáků BirdLife Cyprus a připomíná, že nelegální vybíjení těchto tažných ptáků, zejména pěnice černohlavé, je v Evropské unii zakázáno.

Více turistů, více mrtvých ptáků

Loni na podzim zabili pytláci podle studie Britské královské společnosti na ochranu ptáků více než 2,3 milionu ptáků. Jde o prudké navýšení: v roce 2010 to bylo „jen“ 1,4 milionu.

Pytláci prodávají tucet ptáků za 40 eur (asi 1000 Kč) restauracím, které je pak diskrétně servírují na talíři zvaném ambelopoulia asi za 80 eur (2000 Kč).

„Nelegální chytání ptáků se stalo výnosným sektorem. Pytlák si může vydělat tisíce eur za rok, aniž by platil daně,“ vysvětluje Tasos Shialis, koordinátor kampaně na ochranu ptáků při BirdLife Cyprus.

Závažnost problému neunikla seržantovi Andymu Adamuovi, který pracuje na britské základně Dhekelia na jihovýchodě Kypru. Podle dohod, které vedly k nezávislosti Kypru v roce 1960, si Británie na tomto strategickém ostrově u bran Blízkého východu ponechala dvě suverénní základny.

Oblast základny Dhekelia zahrnuje mys Pyla, lokalitu, kterou si oblíbili tažní ptáci zastavující se na své cestě na Kypru. Seržant Adamu ukazuje nedávno zkonfiskovanou dvanáctimetrovou síť, která sloužila k chytání opeřenců.

Moderní technologie ve službách pytláků

Pytláci ze supermoderních zařízení přehrávají zpěv ptáků, aby svou kořist přilákali, pak na ně stříkají písek, aby je vystrašili, a ptáci se tak snadněji zapletou do sítí.

Neváhají vyhrožovat policistům. „V posledních letech zaútočili na několik policistů, mířili na ně puškami a stříleli, aby je zastrašili,“ říká Andy Adamu. Někteří překupníci najížděli vozem do policistů nebo na ně vypustili pitbuly.

„Vyhrožují nám. Nebereme to příliš vážně, ale když vám někdo přesně popíše místo, kde žijete, začnete o tom uvažovat,“ pokračuje Adamu.

Hlavním problémem je podle něho silná poptávka za strany kyperských restaurací. Ty však jsou mimo jeho jurisdikci, protože spadají pod kyperské úřady. Ty však zřejmě nemají o osud ptáků příliš zájem, soudí ochránci zvířat. Vládní plán proti pytláctví schválený v roce 2015 zůstává jen na papíře.

Letos dokonce jeden poslanec umístil na Facebook fotografii, na níž sedí u stolu s ambelopoulií, a doprovodil ji slovy: „Na shledanou v našich restauracích! Veselé svátky!“ Kyperská policie pověřená bojem proti pytláctví má rovněž značný nedostatek prostředků. Jednotka pro boj proti pytláctví má jen sedm členů, kteří musejí zároveň honit překupníky a sledovat restaurace.

„Je těžké to zastavit. Ambelopoulia je tradicí a nevím, co by Kypřany mohlo přesvědčit, aby ji přestali jíst,“ říká seržant Michalis Pavlides. Podle BirdLife však dnes už nejde o tradiční zvyklost, ale o „průmyslový byznys“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
před 17 hhodinami

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026

Čeští mladí začínají se sexem později, méně používají kondomy

Většina patnáctiletých v Česku nemá sexuální zkušenost. Teenageři první pohlavní styk stále častěji odkládají do pozdějšího věku, přičemž nejvýraznější posun psychologové sledují u dívek. Vyplývá to z výsledků dvacetileté studie Institutu pro psychologický výzkum (INPSY) Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Studie shromáždila data v šesti vývojových vlnách mezi lety 2002 a 2022 a zapojilo se do ní dvacet tisíc dospívajících, mezi nimi i žáci devátých tříd.
1. 4. 2026
Načítání...