Energie z nitra Země. V Litoměřicích vznikne centrum výzkumu geotermálních zdrojů

V Litoměřicích bude centrum zaměřené na výzkum geotermální energie. Ve středu realizaci projektu výzkumné infrastruktury nazvané RINGEN zahájili jeho účastníci. Centrum má stát v areálu bývalých Jiříkových kasáren na podzim.

Stavba vyjde na zhruba 50 milionů korun, celý projekt na asi 130 milionů korun. Náklady by měla uhradit dotace z ministerstva školství. „Život v Litoměřicích budování centra nezatíží. Stavba bude hotova do konce příštího roku,“ uvedl místostarosta Karel Krejza. Vědci by měli v centru působit od roku 2019.

Přípravy na projekt využití energie ze středu Země začaly v Litoměřicích v roce 2004. „Důvody byly sobecké. Chtěli jsme dýchat čerstvý vzduch. Dnes je to výrazně lepší, ale to neznamená, že bychom na zlepšení ovzduší měli rezignovat,“ řekl Krejza.

„Cílem je využít geotermii, dát ostatním městům směr za minimálních rizik a maximálního snížení nákladů,“ dodal místostarosta.

Cesta k nejekologičtější energii?

Výzkumný vrt na přelomu let 2006 a 2007 ověřil předpoklady expertů týkající se teploty a geologické struktury. Hlubinná geotermální energie představuje podle odborníků prakticky nevyčerpatelný zdroj obnovitelné energie. Hlavním cílem projektu RINGEN je ověřit možnosti čerpání zemského tepla v hloubkách tři až pět kilometrů, kde teplota dosahuje 100 až 150 stupňů a lze ji používat jako zdroj vytápění nebo k výrobě elektřiny.

V budovaném centru budou odborníci podle ředitele projektu Tomáše Fischera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy testovat nové vrtné technologie. Zabývat se budou propustností hornin pro tvorbu podzemních geotermálních výměníků a seismickým monitorováním. Pracoviště bude také poskytovat specializované služby různým průmyslovým a stavebním oborům, zázemí pro výzkum budou moci využít vysoké školy.

Dalším krokem po zbudování centra je realizace samotného hlubokého vrtu. Náklady se odhadují na 900 milionů korun, žádost o dotaci z ministerstva školství město už podalo.

Jediné město s licencí pronikat do kůry

Litoměřice jsou jediným městem v ČR, které mají povolen zvláštní zásah do zemské kůry. Díky vědeckému středisku, na jehož vzniku se podílí Univerzita Karlova, se mají stát centrem výzkumu geotermální energie v celé Evropě.

Získaná geotermální energie by mohla v budoucnu sloužit k vytápění Litoměřic. Teplo by se převádělo do nynější distribuční soustavy. Mělo by to být ekologičtější a také levnější než využívat konvenční zdroje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko má poprvé data o očkování v reálném čase. Ukazují, komu se vyplatí nejvíc

Nové údaje o počtu lidí nakažených respiračními nemocemi a těch, kteří byli očkovaní, ukazují podle ministerstva zdravotnictví, kde Česko ve vakcinaci selhává a které skupiny jsou nejméně chráněné. Podle dat klesá množství očkovaných nejvíc v těch nejvíce zranitelných skupinách.
před 4 mminutami

Kokain ve vodě mění chování lososů, popsali švédští vědci

Zbytky kokainu, které se dostávají do řek a jezer spolu s odpadními vodami, mění chování lososů. Ukázal to výzkum vědců ze Švédské zemědělské univerzity, na který upozornil deník The Guardian. Důsledky pro rybí populace zatím podle odborníků nikdo nedokáže přesně odhadnout.
před 3 hhodinami

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
včera v 16:33

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
včera v 14:21

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
včera v 13:15

Manželé vyléčili vrozenou slepotu. Dostali za to „vědeckého Oscara“

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.
včera v 11:31

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
včera v 10:57

Houby jsou podle afrických vědců základem života na Zemi

Houby patří podle vědců k základním pilířům života na Zemi. Afričtí mykologové podle deníku The Guardian upozorňují, že bez systematického výzkumu a ochrany hub nelze účinně chránit ani lesy, půdu či klima.
včera v 09:20
Načítání...