České Švýcarsko hlásí rekordní počet sokolů – je jich víc než na německé straně

Českosaské Švýcarsko má zřejmě nejsilnější populaci sokola stěhovavého ve střední Evropě. Letos tam přibylo rekordní množství mladých ptáků – jen na české straně se jich vylíhlo skoro 30, což je nejvíc za posledních 50 let.

Pískovcové skály Českosaského Švýcarska jsou pro sokoly ideální k hnízdění – jsou vysoké, prakticky nepřístupné a izolované divokou přírodou od civilizace. Přestože dospělí sokoli jsou silní a nebojácní ptáci, jejich mláďata jsou slabá a prakticky bezbranná. Neumí ani létat ani lovit a bez ochrany dospělých se mohou stát snadnou kořistí jakéhokoliv predátora.

Každým rokem opouští tento region přibližně 50 mláďat – doposud jich bylo ale vždy více z německé strany. Na české straně ale letos poprvé z hnízd vylétne víc mladých než v sousedním Německu. Pavel Benda, ředitel Národního parku České Švýcarsko, se raduje: „Máme celkem 13 hnízd a 29 mláďat!“

Naděje pro ohrožené sokoly

Jde o mimořádný úspěch, sokoli stěhovaní jsou totiž stále ještě kriticky ohroženým druhem ptáka. V sedmdesátých letech dvacátého století ve střední Evropě dokonce úplně vyhynuli. Ohrožoval je úbytek lesů i jejich přirozené kořisti, trpěli také kvůli znečištění vody, vzduchu i půdy. „Posledním hřebíčkem do rakve bylo to, že se začaly v zemědělství používat chemické látky, především DDT,“ doplňuje Benda.

Do přírody se s pomocí ochránců sokol stěhovavý postupně začal vracet přibližně od osmdesátých let dvacátého století. „Nejvíc jim pomohlo právě to vypouštění a také to, že na hnízdištích se podařilo zabezpečit nezbytný klid,“ popisuje metody záchrany Pavel Benda.

Tyto snahy a práce dobrovolníků, lesníků i ekologů nesly ovoce – sokolů přibývá a dokonce se i šíří dál. „Naši sokoli jsou dnes v Krkonoších, v Lužických horách, Jizerských horách, ale i na západ od nás,“ potvrzuje ornitolog Václav Sojka.

2 minuty
Letos se vylíhl rekordní počet mláďat, nejvíc za posledních 50 let
Zdroj: ČT24

Pro návštěvníky parku to ale přináší komplikace – každý rok v době hnízdění platí zákaz vstupu do zhruba čtyřiadvaceti lokalit. Nyní, od 1. června, se k tomu navíc přidává i zákaz létání dronů nad národními parky. Je to nutné, jak se tento týden potvrdilo v Krkonoších, kde neukáznění horolezci v minulých týdnech zmařili podle správy Krkonošského národního parku hnízdění sokolů. Na skále, kde pár hnízdil, vyčistili stěnu a její okolí od náletových dřevin, nýtováním skálu upravili a opakovaně na ní lezli. „V té době již hnízdící sokoli toto hrubé rušení nevydrželi a hnízdo opustili,“ sdělil mluvčí správy KRNAP Radek Drahný.

Horolezci zabránili hnízdění sokolů

Na české straně Krkonoš podle něj hnízdí jen pět párů sokolů stěhovavých. „Neukáznění lezci letos připravili jednu pětinu krkonošských sokolů o šanci vyvést mladé. Takové chování na území národního parku je naprosto nepřijatelné,“ uvedl ředitel správy KRNAP Jan Hřebačka.
Správa parku chce viníky najít, jednat o tom hodlá s Českým horolezeckým svazem. „S viníky pak zahájíme správní řízení. Následně bude v mezích možností celá skála uvedena do původního stavu, technické pomůcky budou odstraněny,“ řekl Drahný.

Skála, na které sokoli hnízdili, není vyhrazenou horolezeckou lokalitou, lezení po ní bylo podle správců parku nelegální. V národním parku je horolezectví povolené pouze na skalách, které jsou k tomu účelu vyhrazené. Jde o Hnědé a Hranostají skály u Strážného, Eminy kameny na Labské a Lubošské skály u Harrachova.

V současné době odhadují ornitologové počet sokolů v českých i polských Krkonoších na šest až osm párů. Sokol stěhovavý v Krkonoších pravidelně hnízdil do 60. let minulého století, pak jako hnízdící druh na víc než 30 let vymizel. Od 90. let se v Krkonoších opět vyskytuje. Jeho populace je tu ale početně stále malá, uvedl mluvčí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 17 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 18 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 20 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 21 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 21 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
včera v 07:30

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...