Z bioodpadu se stane palivo. Technologii vyvinuli v České republice

Třebíčská firma vyvinula technologii na výrobu paliva z bioodpadu. Ročně ho v České republice vznikne 2,5  milionů tun.

Třebíčská společnost VIA ALTA vyvinula ve spolupráci s brněnskou Mendelovou univerzitou technologickou linku na výrobu paliva z biologicky rozložitelného odpadu. Umožňuje zpracovat na palivo odpady, které se vozí do kompostáren nebo do bioplynových stanic. Na ochranu tohoto technického řešení Úřad průmyslového vlastnictví vydal užitný vzor. 

Vývoj technologie, který podpořila Technologická agentura ČR, trval přibližně tři roky. „Výstupním materiálem je sypká směs, kterou je následně možno briketovat, granulovat nebo jinak tvarově upravit,“ uvedl ředitel společnosti Jakub John. Firma už podle něj má u této technologie první poptávky z tuzemska a z některých dalších zemí, jako je Chorvatsko, Rusko a Vietnam. Orientační cena základního modelu začíná na 200 000 eur (v aktuálním přepočtu 5,28 milionu korun).

Roční produkce biologicky rozložitelného odpadu v Česku podle tiskové zprávy společnosti převyšuje 2,5 milionu tun. Novou technologickou linku by podle firmy mohli kupříkladu na zpracování části odpadu využívat provozovatelé kompostáren, pokud nemají stálý odbyt pro kompost. Uplatnit by se mohla také třeba u výrobců tepla a elektřiny z biomasy.

Jak funguje stroj, který vyrábí palivo

Na vstupu je materiál ze svozů biologicky rozložitelného odpadu. Příprava materiálu se ve své podstatě neliší od provozu konvenční kompostárny. Materiál dále putuje do drtiče, který jej zhomogenizuje a rozdrtí na požadovanou frakci. Takto připravený materiál je volně skladován pro jednu až dvě dávky do reaktorové části. 

Následně je připravený materiál dopraven do bioreaktoru a spouští se proces hygienizace. Po ukončení procesu hygienizace následuje přeložení materiálu do sušárny za pomoci dopravníku a mechanismů, kde startuje proces sušení. Potom obsluha vyprázdní objem produktu ze sušárny pomocí vyprazdňovacího mechanismu. Finální produkt je vyskladněn do přepravního kontejneru. Celá linka pracuje v poloautomatickém režimu, ale je také plně nahraditelná automatickými pokyny. Orientační cena základního modelu technologie začíná na částce 200 000 EUR.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 10 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 15 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 15 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
18. 1. 2026

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
18. 1. 2026

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
18. 1. 2026

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026
Načítání...