Krtek hvězdonosý je jeden z nejpodivnějších savců na planetě. Vědci ho zkoumají již přes 25 let a stále ještě přesně spoustě jeho unikátních vlastností nerozumí. Řadu otázek už ale zodpověděli.
Čtvrtstoletí zkoumání tohoto tvora shrnul na setkání experimentálních biologů v Chicagu Kenneth Catania z Vanderbilt University.
„Jde o opravdu fascinující zvířata,“ uvedl vědec, který se věnuje především neurologii těchto tvorů. „Už na první pohled jde o jedno z nejpodivněji vypadajících zvířat na Zemi – ale teprve, když jsme studovali jejich chování a uspořádání mozku, zažili jsme opravdová překvapení,“ dodal.
Nos tohoto krtka je rozdělen hvězdicí složenou z 22 masitých výrůstků, které vypadají jako drobná chapadla chobotnice. Funguje jako hmatový i čichový orgán současně.
Jedí rychleji než jakýkoliv jiný savec na Zemi
Tito krtci rozpoznají a sežerou potravu (především hmyz) v méně než 1/10 sekundy – zabralo jim jen pouhých 8 milisekund rozhodnout se, zda je předmět poživatelný, nebo nikoliv. Dokáží to díky tomu, že mají extrémně výkonný nervový systém, který umí vyhodnocovat informace s rychlostí hraničící s fyzikálními limity neuronů. Poté, co správně pozná poživatelnost, jídlo pozře během 227 milisekund – byl ovšem pozorován i jedinec, který si poradil s kořistí za 120 milisekund.
Jejich hvězdicový nos je nejcitlivější orgán na světě
Na pohled je nos tohoto druhu krtka výrazný a současně jedinečný. Nejen vzhledově, ale především svou strukturou. Na prostoru velkém jako špička lidského prstu je tam umístěno asi 100 000 nervových vláken; to je pětkrát tolik, než je na celé lidské ruce. „Jeho kůže je tak citlivá, že jsme nebyli schopní najít dolní hranici této citlivosti,“ uvedl Catania. Vědcům výrazně pomáhá znalost hmatového orgánu u krtka v poznání toho, jak hmat funguje u lidí.
Krtci vidí nosem
Z neurologického hlediska odpovídá čich krtka našemu zraku. Je totiž po nervové stránce i v ohledu mozkových spojení organizován stejně jako lidské oko – to znamená, že je dominantním smyslovým orgánem v těle. Dokonce s ním podobně i otáčejí jako lidé, když pátrají po zdroji informace. Pro vědce je to důkazem, že i ve zcela odlišných podmínkách používá příroda podobné evoluční strategie.
Mapa krtčího mozku
Vědci pod Cataniovým vedením byli schopní vytvořit naprosto přesnou mapu mozku krtka hvězdonosého. Díky tomu mohou sledovat veškeré procesy a reakce na různé vjemy, které se v jejich tělech odehrávají.
Čichají i pod vodou
Tito krtci jsou pro vědce úžasnou ukázkou toho, jak vypadá extrémní evoluční adaptace. Protože při pátrání po kořisti ve svých chodbičkách často narazí na vodu, dobře a obratně plavou. Výzkum ukázal, že pod vodou vypouští bubliny vzduchu a pak je zase pohltí. Z informací v nich obsažených umí krtek vycítit, zda se poblíž nenachází potrava – jde tedy o jediného známého savce, který umí čichat pod vodou.
Extrémní specializace a život mimo lidmi obývané lokality způsobily, že se krtkům hvězdonosým velmi dobře daří přežívat změny planety – do podzemí se zatím tolik nepromítly. Nejčastěji se jejich chodbičky nacházejí asi půl metru pod povrchem.
