Proč se ze lvů stávají zabijáci lidí? Vědci našli vysvětlení v zubech

Dva lvi na konci 19. století zabili 135 lidí. Jak se z normální šelmy stane lidožrout? Odpověď hledali američtí vědci.

Lvi jsou schopní lovit širokou škálu kořisti, od zvířat poměrně drobných, až po tak velké tvory, jako jsou třeba žirafy. Lidé mezi typickou lví kořist ale nepatří – až na několik dobře historicky zdokumentovaných případů, kdy se naopak člověk stal nejoblíbenější kořistí některých lvů.

Proč se z některých lvů stávají lidojedi, se pokusil popsat tým biologů v práci, která vyšla v odborném časopise Scientific Reports.

Vycpaní zabijáci z Tsava
Zdroj: Wikimedia Commons

Autoři studie se zaměřili na nejznámější případy, kdy se z normálních lvů stali lovci lidí. Věnovali se dvěma případům a snažili se najít společné rysy, které oba spojovaly.

Prvním z nich byla série lvích útoků roku 1898 v keňském Tsavu. Dva lví samci během devíti měsíců údajně zabili 135 lidí, než je oba zastřelil britský inženýr John Patterson. Tento příběh byl několikrát zfilmován. Těla obou lvů se dostala do Chicaga, kde spočívají ve Field Museum of Natural History dodnes. Právě tam vědci mohli jejich ostatky studovat.

Druhým případem, v němž se podařilo získat pozůstatky lidožrouta, je lví zabiják z Mfuve. Velký lví samec (měřil na délku 3,2 metru) připravil roku 1991 v Zambii o život šest lidí, pak byl zastřelen americkým lovcem a i on skončil v chicagském muzeu.

Samec bez hřívy

Vědci, kteří tyto lvy studovali, objevili rovnou několik společných znaků mezi oběma případy a třemi zmíněnými lvy. Především šlo vždy o samce bez hřívy. Ačkoliv je lví hříva pro samce zcela typickým znakem, v některých oblastech Afriky se občas objevují i lvi bez hřívy. Proč přesně se to děje, není jasné, hypotéz je mnoho – od poruch v DNA, přes přizpůsobení se lokálním podmínkám, až po problémy s kontrolou hladiny testosteronu.

Zajímavějším znakem však bylo, že všichni tři lvi měli zkažené zuby. Jednak jim to muselo způsobovat obrovskou bolest při kousání, ale současně to velmi pravděpodobně způsobilo změnu jejich chování.

Normálně totiž lvi člověka neloví, je pro ně příliš nebezpečným cílem, a jak ukázal nedávný výzkum, také nemá příliš kalorií. Když lev loví, srazí kořist k zemi a pak ji pomocí zubů zakousne – jenže pro tyto exempláře se zkaženými tesáky to mohl být úkol nad jejich síly.

Lebka lvího lidožrouta z Tsava
Zdroj: Field Museum of Natural History

Podle výsledků zkoumání jejich DNA, které proběhlo již před několika roky, sice tradiční kořist tvořila až 50 procent stravy „zabijáků z Tsava“, zbytek si ale lvi doplňovali na lidech. Ani jeden ze lvů netrpěl hladem, lidé jim dávali dostatek živin – a protože jsou jako kořist jednodušeji ulovitelní, nevyčerpali lvi při jejich lovu příliš energie.

Plukovník Patterson s jedním z ulovených lidožroutů
Zdroj: Wikimedia Commons

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 25 mminutami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 9 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 11 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...