Počítač namaloval originální obraz napodobující Rembrandta. Od jeho vzoru se nedá odlišit

Obraz vytvořený pomocí počítače dokonale napodobuje práci geniálního malíře Rembrandta. Využívá statisíců dílčích částí z jeho jiných maleb.

Od úmrtí nizozemského malíře Rembrandta letos uběhne 347 let, jeho dílo stále ještě není uzavřené. S využitím technologií pro zpracování velkého množství dat bylo totiž možné zanalyzovat celou jeho tvorbu a navrhnout, jak by vypadal jeho další obraz, pokud by žil a mohl ho namalovat.

5 minut
Obraz od Rembrandta
Zdroj: ČT24

Partnery iniciativy The Next Rembrandt jsou společnosti ING Bank, J. Walter Thompson Amsterodam, Delft University of Technology a muzea Mauritshuis a Het Rembrandthuis - společně se rozhodly oživit umění jednoho z největších světových malířů.

Když maluje počítač

V rámci projektu bylo ve 3D naskenováno všech 346 známých Rembrandtových obrazů a s využitím cloudových služeb Microsoft Azure, systému pro rozeznání obličejů a detailní analýzy výtvarné techniky byla všechna díla důkladně prozkoumána - například z pohledu kompozice obrazu, hloubky a textury malby, z pohledu objektu na obrazu a mnoho dalšího. Následně použitá řešení vytvořila ze získaných dat další obraz – portrét muže v černém oblečení ze 17. století s bílým límcem a kloboukem. Nový obraz tvoří více než 148 milionů bodů (pixelů) a využívá 168 263 dílčích částí z již existujících obrazů. Obraz následně vytiskla speciální 3D tiskárna s využitím UV inkoustu.

„Nové dílo smazává hranice mezi uměním a technologiemi,“ říká Lenka Čábelová, manažerka komunikace ve společnosti Microsoft, a vysvětluje kouzlo pokročilé analýzy velkých dat, díky které se podobu obrazu podařilo odhadnout: „Nezáleží, zda analyzujeme čísla, nebo barvy a tahy štětcem. Dnešní technologie dokážou do detailu prozkoumat a vyhodnotit i umělecká díla a s nasbíranými materiály dále pracovat. Je tak už jen na nás, k čemu chceme možnosti moderních technologií využít.“

Celý projekt trval zhruba 18 měsíců a vyvrcholil tento týden odhalením obrazu v Amsterdamu. Podobnou techniku je nyní možné využít i pro analýzu a následnou tvorbu obrazů dalších umělců.

Kdo byl Rembrandt

Rembrandt (celým jménem Rembrandt Harmenszoon van Rijn) se narodil 15. července 1606 v Leydenu a zemřel 4. října 1669 v Amsterdamu. Tento malíř, kreslíř, grafik a rytec takzvaného nizozemského zlatého věku je považován za jednoho z nejlepších malířů a grafiků západního umění. Slavným se stal už za svého života.

„Nový Rembrandt“ v číslech:

  • 346 obrazů
  • 150 GB dat
  •  500 hodin renderování nového díla
  • 148 milionů pixelů, které vytvořily nový obraz 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 11 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 16 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 16 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
18. 1. 2026

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
18. 1. 2026

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
18. 1. 2026

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
17. 1. 2026
Načítání...