Nejhorší smogy v dějinách zabily desetitisíce lidí, ale změnily zákony k lepšímu

Letošní zima přinesla do České republiky několik silných smogových situací. Kdyby neexistovala přísná legislativa, byla by ovšem situace mnohem horší. Dokladem jsou historicky nejhorší smogové situace, které připravily o život desetitisíce lidí.

Slovo smog vzniklo kombinací dvou anglických slov: kouř „smoke“ a mlha „fog“. Jako první toto označení použil Henry Antoine des Voeux v článku „Smoke and fog“ na konferenci Public Health v Londýně v roce 1905. Anglie, která byla matkou smogu, si pro jeho tamní nejčastější variantu, tzv. Londýnský smog, vymyslela označení „pea soup“ neboli hrachovka. Měl stejnou barvu a občas i podobnou konzistenci…

Krátké dějiny smogu

Se smogem se lidstvo potýká teprve od dob, kdy se začalo pálit uhlí, jde tedy o klasický projev doby spalování fosilních paliv. Častým problémem začal být smog ale až s nástupem průmyslové revoluce. První zmínky o nepříjemném a otravném kouři však pochází už z 12. a 13. století z Anglie. V té době už se ke spalování často používalo uhlí. Přezdívalo se mu mořské uhlí, protože do Londýna bylo uhlí dováženo z Newcastlu lodí.

Že již tehdy to byl problém, dokládá řada historických záznamů. Například kvůli otravnému a všudypřítomnému kouři musela princezna Eleanor v roce 1257 opustit Nottingham. Jedna z prvních zmínek o pokusu řešit problém s kvalitou ovzduší je ze 14. století z Anglie. Král Edvard I. kvůli velkému znečištění zakázal v roce 1307 spalovat uhlí v okolí londýnského Toweru. Přestože za porušení výnosu postupně hrozil údajně až trest smrti, pro většinu obyvatel bylo důležitější uvařit jídlo a ohřát se. Edvard I. tak došel k závěru, že nemůže popravit celé království, protože by nezbyl nikdo, kdo by platil daně, a výnos postupně zapadl v zapomnění.

Smog v údolí řeky Meuse roku 1930

Od začátku průmyslové revoluce patřila Belgie k oblastem s nejvyšší koncentrací těžkého průmyslu. 1. prosince 1930 zahalila velkou část Belgie hustá mlha. Od třetího prosince pak stovky lidí žijících podél řeky Meuse mezi belgickými městy Lutych a Huy začaly trpět vážnými dýchacími problémy a astmatem. Během následujících dní na následky smogu zemřelo přes 60 lidí.

Tato smogová epizoda byla významná nejen tím, kolik lidí kvůli ní zemřelo, ale především proto, že při ní bylo poprvé vědecky přímo prokázáno, že znečistěné ovzduší způsobuje nemoci a může být příčinou smrti. Tato událost vzbudila velkou pozornost domácích i zahraničních médií.

Černé úterý v St. Louis roku 1939

V St. Louis představoval smog problém už během 19. století, a to kvůli rychle rostoucímu průmyslu. 28. listopadu 1939 se pak kvůli výrazné inverzi vytvořil tak silný smog, že se celé město ponořilo do hustého černého kouře. Místní popisovali událost jako den, kdy vůbec nesvítilo slunce.

Na vině nebyl ale jen průmysl, v 97 % domácností v St. Louise se stále topilo výhradně uhlím. Po této události se začaly, nejen v St. Louis, přijímat různá opatření, které měly podobné situaci předejít, například příkaz spalovat v zimě jen kvalitního uhlí

Donorský smog z roku 1948 nastavil pravidla

Šlo o zlomovou událost, která vedla k regulaci kvality ovzduší v celých Spojených státech. Došlo k němu 26. – 31. října 1948 v městečku Donora v Pensylvánii. Nešťastná kombinace silné inverze a těžkého průmyslu vyústila v nebývale hustý smog, podle dobových svědectví měl smog dokonce i charakteristickou nechutnou příchuť.

Kvůli vysokým koncentracím toxických látek tehdy zemřelo 20 lidí a více než polovina obyvatel města Donora musela být hospitalizována. Dalších 50 obyvatel zemřelo méně než měsíc po události na respirační problémy. Společnost U.S. Steel, jíž patřily továrny ve městě, nikdy nepřijala zodpovědnost, bránila se vině s prohlášením, že šlo o „an act of God“ (čin Boha).

Velký Londýnský smog 1952 změnil Evropu

Zákony proti smogu

S rostoucím počtem případů, kdy smog zabíjel nebo kvůli smogu náhle vypadlo z pracovního procesu až desítky tisíc lidí, bylo postupně nutné přijmout opatření, která měla smogovým epizodám předcházet.

První moderní zákony o ochraně ovzduší:

  • Kalifornie 1947 po smogových epizodách v Los Angeles ve 40. letech
  • USA na federální úrovni v roce 1955 (neschválen), schvalovacím procesem prošel až v roce 1960
  • Londýn a Velká Británie postupně 1954 po velkém smogu, 1956 až 1968

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 13 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 14 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 17 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 19 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 22 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...