Při polostínovém zatmění není žádná část Měsíce zcela zastíněna Zemí, jako tomu bývá při částečném nebo úplném zatmění. Úplněk proto vypadá, jako by jeho horní okraj někdo začadil černým dýmem.
Polostínové zatmění jediného přirozeného satelitu Země nastalo ve chvíli, kdy se Měsíc dostal do blízkosti zemského stínu. „Kdyby v tom okamžiku na přivrácené straně Měsíce stál astronaut, spatřil by Slunce částečně zakryté tmavou Zemí, obepínanou naoranžovělým prstýnkem naší atmosféry,“ uvedl redaktor serveru Astro.cz Petr Horálek.
Na obloze se dal ale v sobotu ráno pozorovat i další úkaz. Ve vzdálenosti 12,4 milionu kilometrů od Země se přehnala relativní rychlostí více než 20 kilometrů za sekundu kometa 45P. Zeleně světélkující těleso bylo ale na rozdíl od zatmění dobře pozorovatelné pouze za pomoci dalekohledů.
Oficiální název komety zní 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková. Jedním z jejích objevitelů byl v roce 1948 český astronom Antonín Mrkos, který ji pozoroval na observatoři na Skalnatém plese se slovenskou kolegyní Ludmilou Pajdušákovou. O několik dní dříve ji nezávisle na nich objevil i japonský astronom Minoru Honda.
