Kvalita, nebo kvantita? Vláda projedná novou metodiku vědeckého výzkumu

Při hodnocení vědy by se měla více než kvantita vědeckých výstupů zohledňovat jejich kvalita, výzkumné instituce by se měly posuzovat jako celek.

Návrh nové metodiky hodnocení výzkumu, která by se měla používat od letoška, by měla ve středu projednávat vláda. Návrh podporuje Akademie věd, ale výhrady k němu mají akademické reprezentace i ministerstvo školství. Způsob hodnocení vysokých škol, které produkují více než 60 procent vědeckých výsledků, by se měl dopracovávat později po schválení tohoto návrhu.

Přistoupilo na to ministerstvo školství, které současný návrh považuje za nedostatečně propracovaný. Novou metodiku připravil úřad pro vědu, výzkum a inovace vedený vicepremiérem Pavlem Bělobrádkem (KDU-ČSL). V listopadu metodiku schválila vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace.

Hodnotíme hlavně počet, nikoliv kvalitu

Zatímco současný systém hodnocení výzkumu je postaven především na četnosti vědeckých výsledků, nově by se měla posuzovat hlavně kvalita výsledku a jeho přínos pro praxi. Výzkumné organizace budou rozděleny do čtyř kvalitativních kategorií také s přihlédnutím k vybavení a intenzitě mezinárodní spolupráce. Pro větší jistotu financování budou současné rozpočty výzkumných organizací zafixovány. S přihlédnutím k výsledkům hodnocení se budou rozdělovat jen peníze, které na vědu půjdou navíc.

Představitelé vysokých škol i ministerstvo školství ale kritizují, že metodika neobsahuje přesné postupy. Nejasnosti zůstávají zejména kolem hodnocení vysokých škol. Tam by se měl nový způsob hodnocení začít naplno uplatňovat od roku 2019. Při projednávání metodiky by měla vláda také schvalovat usnesení, že do té doby bude hodnocení VŠ dopracováno za účasti všech, kterých se týká. Ministerstvo školství požaduje, aby Bělobrádkův úřad do dubna předložil harmonogram projednávání.

Sporný je také vztah nového způsobu hodnocení a financování vědy. Ze zákona vyplývá, že se podíl na celkových získaných bodech za výsledky výzkumu v posledních pěti letech přepočítává na podíl dané organizace na financích, které stát na vědu vynakládá. Nově by měli o rozdělení peněz rozhodovat poskytovatelé s přihlédnutím k hodnocení. Podíl na výsledcích je podle úřadu pro vědu vyjádřen zařazením výzkumné organizace do kategorie A-D, nemusí to být číselný údaj. S tímto výkladem ale ministerstvo školství ani Rada vysokých škol nesouhlasí. Vztah těchto dvou podílů podle nich jinak než číselně vyjádřit nelze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 8 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 10 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...