Rok 2017 bude přát astronomickým úkazům, včetně dobrých pozorovacích podmínek pro několik meteorických rojů. Hned první z nich, Kvadrantidy, vrcholí už v úterý 3. ledna 2017.
Výhodu pro letošní pozorování Kvadrantid představuje fakt, že dopad rušivého vlivu měsíčního svitu bude minimální – Měsíc totiž zapadne ještě před půlnocí. Na tmavé obloze daleko od měst proto bude vidět v době okolo maxima až 60 meteorů za hodinu. Znovu budou mít Kvadrantidy tak příznivé podmínky až v roce 2019.
Kde se vzaly Kvadrantidy?
- Meteory, nebo také padající hvězdy či létavice, jsou světelné úkazy, které vznikají tehdy, když se malá tělíska nebo prachové částečky srazí se Zemí. Při letu vysokou rychlostí atmosférou se třou o vzduch, rozžhaví se a většinou se vypaří. Při tom dochází k ionizaci okolního plynu, a tak vzniká meteor - světelná čára na obloze. Nejznámějším meteorickým rojem jsou srpnové Perseidy, v prosinci se zase dají pozorovat Geminidy.
Většina meteorických rojů má název podle souhvězdí, ve kterém se nachází tzv. radiant, tedy místo, odkud meteory na obloze zdánlivě vylétají. Kvadrantidy vylétají z dnes již neexistujícího souhvězdí Kvadrantu, které bylo zrušeno už v roce 1922. Nacházelo se na pomezí Pastýře a Draka, tedy jen kousek východně za ojem „Velkého vozu“. A právě z tohoto směru na obloze do atmosféry vstupují drobná tělíska, která letem a třením v atmosféře vytváří meteorickou podívanou.
Kdo je vlastně matkou Kvadrantid, je dodnes nejisté. Těleso, které je původcem těchto drobných zrnek, je nevyřešenou záhadou. Jedna z teorií říkala, že jde o kometu 96P Machholz, která se má ke Slunci vrátit na konci roku 2017.
Známý vědec v oboru meteorů, Peter Jenniskens z NASA ovšem v roce 2003 naznačil, že za rojem s největší pravděpodobností stojí fragment již přes 500 let neexistující komety, který byl v roce 2003 objeven a zapsán pod označením C/2003 EH1. Původní těleso s označením C/1490 Y1 způsobilo na jaře roku 1490 meteorický déšť nad čínským městem Ch'ing-Yang. Meteorický déšť byl nejspíše spojen se zánikem tohoto malého asteroidu v zemské atmosféře.
- Meteor je světelný jev, který nastane při průletu drobného kosmického tělíska zemskou atmosférou.
- Meteorit je drobné kosmické tělísko, jehož průlet zemskou atmosférou vyvolává světelný jev nazývaný meteor.
- Meteoroid je jakýkoli objekt, který vyvolá meteor, bez ohledu na jeho velikost.
Dráha tělesa C/2003 EH1 se Zemí se protíná v téměř kolmém úhlu, což způsobuje krátkou aktivitu roje (obecně mezi 1. a 6. lednem). Samotné maximum je velmi ostré, s proměnlivou aktivitou 60-200 meteorů za hodinu a trvá jen několik málo hodin. Vlivem gravitace Jupiteru se proud roje komety od Země vzdaluje, takže přibližně za tisíc let už Kvadrantidy patrně pozorovat nebudeme.
Kdy a jak pozorovat?
Letos není okamžik maxima roje střední Evropě úplně nakloněn. Vrchol aktivity se předpovídá na 3. ledna 2017 v 15:00 SEČ, tedy bohužel ještě před západem Slunce. V té době navíc ještě ruší svým svitem Měsíc, který zapadá až před půlnocí. Proto je ideální tento jev pozorovat zejména v druhé polovině noci z 3. na 4. ledna, tedy od půlnoci do rozbřesku.
Aktivita roje bude tou dobou ještě stoupat, ačkoliv již bude po maximu, a zároveň je vyšší šance na jasné meteory. K ránu by tedy mohlo zazářit s každou hodinou až 60 meteorů. Nebe v té době bude mimo náhodné meteory zdobit i velmi jasná planeta Jupiter nad jihovýchodem v souhvězdí Panny.
„K pozorování meteorů doporučujeme najít místo daleko od měst s minimálním vlivem světelného znečištění, nejlépe na horách s odkrytým obzorem. Ke sledování jevu není třeba žádného přístrojového vybavení, neboť meteory se náhodně objevují ve všech místech oblohy. Rozhodně je však nutné nepodcenit mrazivé počasí a vybavit se i několika vrstvami teplého oblečení. Nejlépe se meteory pozorují vleže, ideální je mít teplý spacák a karimatku,“ doporučuje Petr Horálek z České astronomické společnosti.
Velmi špatné však budou podmínky meteorologické. Nad většinou území České republiky by mělo být zataženo, oblačnost by se měla protrhávat jen výjimečně.
