Spojené státy nejsou připraveny na hrozbu biologických zbraní varoval Prezidentský výbor poradců pro vědu a technologie (PCAST). USA potřebují novou strategii proti biologickým hrozbám, jako je CRISPR, genová terapie nebo syntetická DNA. Všechny tyto technologie mohou být podle nové zprávy zneužité teroristy.
Výbor poradců napsal prezidentu Obamovi otevřený dopis, v němž vyzývá k vytvoření nového orgánu, který by měl urychleně, ideálně do šesti měsíců, vytvořit základ národní strategie obrany proti biologickým hrozbám.
Podobná strategie sice existuje, ale vznikla již roku 2009, kdy řada dnešních technologií ani neexistovala – například revoluční nástroj CRISPR používaný úspěšně na editování genů. Navíc tato strategie není jednotná ani koordinovaná, má ji na starost několik vládních agentur, jež spolu příliš nespolupracují. Prezident by měl podle poradců vyzvat kongres, aby financoval vznik nového fondu se základním kapitálem 2 miliardy dolarů – finance z něj by měly být schopné reagovat na potenciální hrozby způsobené biotechnologiemi.
Strategie USA reaguje na hrozby, které už nehrozí
V posledních dvou desetiletích se americká strategie obrany proti biologickým hrozbám zakládala na snaze bránit se proti přesně definovaným patogenům – antraxu, Ebole a pravým neštovicím. A to proto, že mají podle úředníků „potenciál způsobit vážné ohrožení veřejného zdraví a bezpečnosti.“
Podle prezidentského poradního orgánu je ale takový přístup dnes již zastaralý. Počet biologických hrozeb totiž exponenciálně roste a je nutné i předvídat vznik nových problémů. Členové poradního orgánu explicitně jmenovali několik hrozeb americké bezpečnosti, které jim připadají v současnosti jako největší. Jde o syntetickou DNA, nástroje schopné editovat DNA (například CRISPR) a genovou terapii.
Lidmi upravené hrozby
Všechny tyto nové biotechnologie umožňují upravovat viry nebo bakterie, vkládat do nich nové genetické informace. To znamená, že tyto mikroorganismy mohou být odolnější vůči lékům, mohou se rychleji šířit nebo se mohou stát více smrtícími. Pokrok v sekvencování genomu dnes umožňuje rychle a lacině přečíst DNA celého živočišného druhu – a teoreticky ho pak nějak upravit.
Není možné sledovat všechny podobné experimenty po celém světě – je jich díky jejich nízké ceně příliš mnoho. Ale lepší analytický systém by mohl poskytnout expertům v případě nějakého zdravotního rizika informaci, zda jeho původcem není geneticky modifikovaný organismus.
Dalším tématem, jemuž se poradní sbor doporučuje věnovat, je vývoj nových antibiotik a antivirových léčiv – ať už proti rizikům přirozeným nebo lidmi vyrobeným. Na očkování by mělo být vyhrazeno dalších 250 milionů dolarů ročně.
