Tři oči a 142 končetin. Podivné listonohy v Česku zachraňují závody terénních vozů

Vypadají jako trilobiti, jsou i podobně staří - a současný stav světa jim vůbec nepřeje. Jeden z mála způsobů, jak zachránit ohrožené listonohy, jsou závody terénních automobilů.

Listonohové jsou taková žijící vzpomínka na minulost. Vznikli před 200 miliony lety, sdíleli tedy naši planetu s dinosaury. Jenže v české přírodě je to s nimi kvůli změnám v krajině špatné - bez pomoci lidí by nepřežili.

Ochránci přírody je musí zachraňovat velmi netradičním způsobem. Terénní auta jim v krajině vyjíždějí místa, kde by pro ně mohly vzniknout ideální podmínky k životu.

Ochránci přírody pustili tento víkend na jeden den do chráněné oblasti nad Litoměřicemi offroady. Právě tady listonohové žijí; umí totiž přežívat jen v kalužích, které v létě přesychají. Ideálním biotopem jsou tedy pro ně vyjeté koleje od automobilů.

Kriticky ohrožený korýš se u nás vyskytuje především v kalužích na bahnitých cestách. Proto se mu dříve  obzvlášť dařilo v místech, kde cvičila armáda s těžkou technikou. Když ale vojska odešla, zmizel také.

Kvůli jeho záchraně se tento víkend koná závod aut v Babinech na Litoměřicku. Auta vedle „výroby kaluží“ zároveň roznášejí po celé oblasti vajíčka listonohů - díky tomu se mohou tito bizarně vypadající korýši šířit z jedné louže do druhé.

2 minuty
Události: Terénní auta zachraňují listonoha
Zdroj: ČT24

Co je listonoh zač?

Listonoh je jeden z nejstarších živočichů dosud žijících na Zemi. Poprvé se listonohové na Zemi objevili před asi 200 miliony lety, v době druhohor, tedy v době plazů a dinosaurů - na řadě fosílií jsou zachyceni přímo vedle sebe. 

Existuje jich několik druhů, měří od několika milimetrů až po 10 centimetrů. Jsou to tvorové specializovaní na přežívání nepříznivých podmínek - dokázali se vypořádat s několika změnami klimatu a většinou velkých vymírání druhů. Jejich schopností je totiž vydržet mráz i sucho po dobu delší než 30 let - v tomto stavu mohou přežívat doby nepříznivých klimatických stavů i nedostatku přírodních zdrojů.

Na likvidaci přírody způsobenou člověkem však zřejmě nestačí - jediné, co potřebují, je čistá voda - a tu jim člověk v jejich biotopech likviduje.

Tvor s pravěkými parametry

Listonoh je vlastně korýš, jeho blízkými příbuznými jsou například krevetky nebo třeba podobně ohrožení ostrorepové. Že je to tvor z počátků času, naznačuje rovnou několik jeho vlastností. Má například tři oči - tedy něco, co je v „moderní přírodě“ krajně nezvyklé.

Dokáže se rozmnožovat pohlavně, ale když je to potřeba, funguje také jako hermafrodit (produkuje vajíčka i spermie) a může se množit i pomocí parthenogeneze - tedy jen pomocí vajíček. 

Spojenec lidstva

Mohlo by se zdát, že tento tvor nemá pro člověka žádný význam. Ale to je omyl, některé druhy listonohů zachraňují miliony lidských životů - o to větším problémem je jejich vymírání. V Africe se totiž listonohové živí larvami komárů, které přenáší smrtící západonilskou horečku. Toto onemocnění má u člověka až patnáctiprocentní úmrtnost - každá zlikvidovaná larva má velkou cenu.

V Japonsku si zase listonohů váží proto, že v místech, kde se pěstuje rýže, likvidují řasy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci v JAR „očkují“ rohy nosorožců radioaktivitou, aby odhalili pytláky

Witwatersrandská univerzita v Jihoafrické republice zahájila kampaň proti pytláctví, kdy vstřikuje do nosorožčích rohů radioaktivní izotopy. Ty jsou podle vědců pro lichokopytníky neškodné, mohou je ale odhalit detektory celníků na letištích a v mezinárodních přístavech.
před 9 hhodinami

Úhyny ryb v létě budou častější. Můžeme za to všichni, říká vědec

V posledních letech jsou stále častější úhyny ryb v rybnících i řekách způsobené nedostatkem kyslíku. Letos už několik epizod proběhlo na rybnících, k velkému úhynu ryb došlo i na Dyji. Podle Radovana Koppa z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně se sice hledají viníci, ale ve skutečnosti leží část viny na celé společnosti. Zásadní podle něj je, že se neřeší hlavní příčina problému – nadbytek živin, především fosforu, ve vodě.
včera v 14:15

Rakovinné buňky šíří dezinformace, brání se tak léčbě, ukázal český výzkum

Všechny buňky v lidském těle spolu neustále a čile komunikují. Vyměňují si řadu informací, reagují na to, co se děje v jejich okolí, a tomu pak přizpůsobují chování. Podle nové české studie to platí i pro rakovinné buňky, které si pak prostřednictvím těchto tajných depeší navzájem radí, jak co nejlépe přežít, bránit se léčbě, růst a metastazovat do dalších míst v organismu.
včera v 13:00

Kněží a lamy. Japonci objevili na planině Nazca dvě stovky nových obrazů

Výzkumný tým z japonské univerzity tento týden oznámil objev 248 nových geoglyfů, které se nachází na známé planině Nazca v Peru. Informoval o tom web The Japan Times. Tým, který se obrazci zabývá od roku 2004, za dobu svého výzkumu identifikoval celkem 893 neznámých obrazců.
včera v 11:20
Načítání...