Tři oči a 142 končetin. Podivné listonohy v Česku zachraňují závody terénních vozů

Vypadají jako trilobiti, jsou i podobně staří - a současný stav světa jim vůbec nepřeje. Jeden z mála způsobů, jak zachránit ohrožené listonohy, jsou závody terénních automobilů.

Listonohové jsou taková žijící vzpomínka na minulost. Vznikli před 200 miliony lety, sdíleli tedy naši planetu s dinosaury. Jenže v české přírodě je to s nimi kvůli změnám v krajině špatné - bez pomoci lidí by nepřežili.

Ochránci přírody je musí zachraňovat velmi netradičním způsobem. Terénní auta jim v krajině vyjíždějí místa, kde by pro ně mohly vzniknout ideální podmínky k životu.

Ochránci přírody pustili tento víkend na jeden den do chráněné oblasti nad Litoměřicemi offroady. Právě tady listonohové žijí; umí totiž přežívat jen v kalužích, které v létě přesychají. Ideálním biotopem jsou tedy pro ně vyjeté koleje od automobilů.

Kriticky ohrožený korýš se u nás vyskytuje především v kalužích na bahnitých cestách. Proto se mu dříve  obzvlášť dařilo v místech, kde cvičila armáda s těžkou technikou. Když ale vojska odešla, zmizel také.

Kvůli jeho záchraně se tento víkend koná závod aut v Babinech na Litoměřicku. Auta vedle „výroby kaluží“ zároveň roznášejí po celé oblasti vajíčka listonohů - díky tomu se mohou tito bizarně vypadající korýši šířit z jedné louže do druhé.

Nahrávám video
Události: Terénní auta zachraňují listonoha
Zdroj: ČT24

Co je listonoh zač?

Listonoh je jeden z nejstarších živočichů dosud žijících na Zemi. Poprvé se listonohové na Zemi objevili před asi 200 miliony lety, v době druhohor, tedy v době plazů a dinosaurů - na řadě fosílií jsou zachyceni přímo vedle sebe. 

Existuje jich několik druhů, měří od několika milimetrů až po 10 centimetrů. Jsou to tvorové specializovaní na přežívání nepříznivých podmínek - dokázali se vypořádat s několika změnami klimatu a většinou velkých vymírání druhů. Jejich schopností je totiž vydržet mráz i sucho po dobu delší než 30 let - v tomto stavu mohou přežívat doby nepříznivých klimatických stavů i nedostatku přírodních zdrojů.

Na likvidaci přírody způsobenou člověkem však zřejmě nestačí - jediné, co potřebují, je čistá voda - a tu jim člověk v jejich biotopech likviduje.

Tvor s pravěkými parametry

Listonoh je vlastně korýš, jeho blízkými příbuznými jsou například krevetky nebo třeba podobně ohrožení ostrorepové. Že je to tvor z počátků času, naznačuje rovnou několik jeho vlastností. Má například tři oči - tedy něco, co je v „moderní přírodě“ krajně nezvyklé.

Dokáže se rozmnožovat pohlavně, ale když je to potřeba, funguje také jako hermafrodit (produkuje vajíčka i spermie) a může se množit i pomocí parthenogeneze - tedy jen pomocí vajíček. 

Spojenec lidstva

Mohlo by se zdát, že tento tvor nemá pro člověka žádný význam. Ale to je omyl, některé druhy listonohů zachraňují miliony lidských životů - o to větším problémem je jejich vymírání. V Africe se totiž listonohové živí larvami komárů, které přenáší smrtící západonilskou horečku. Toto onemocnění má u člověka až patnáctiprocentní úmrtnost - každá zlikvidovaná larva má velkou cenu.

V Japonsku si zase listonohů váží proto, že v místech, kde se pěstuje rýže, likvidují řasy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Olomoučtí vědci objevili neznámého brouka. Jeho původ sahá do doby dinosaurů

Mezinárodní tým vědců objevil hluboko v půdě ve středním Chile dosud neznámého brouka. Unikátnost miniaturního tvora, který měří kolem jednoho milimetru, je slepý a bezkřídlý, potvrdila genetická analýza odborníků z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci. Brouk podle nich pochází z prastaré vývojové linie, jejíž původ sahá do období zhruba před 220 miliony let. Odborníci tuto linii nově popsali jako samostatnou čeleď a nazvali ji Badmaateridae.
před 38 mminutami

AI umí s uživateli vytvořit emocionálnější vztah než lidé mezi sebou, popsali vědci

Schopnosti umělé inteligence (AI) už jsou takové, že ji v komunikaci téměř nikdo nerozezná od opravdového člověka. Teď vědci popsali, že již dokáže s uživateli navazovat emocionálnější vztahy než jiní lidé.
před 58 mminutami

Vědci obelstili buňky, aby účinněji hojily jizvy

Vědci ze Stanfordu zjistili, že dokážou upravit desítky milionů let starý proces hojení ran. Díky němu mohou – zatím na zvířatech – dosáhnout hojení ran po úrazu nebo operaci tak, že nevznikají jizvy. Pokud výsledky studie provedené na myších dokážou přenést na člověka, bude možné zabránit tvorbě jizev kdekoli na těle nebo v těle, nebo dokonce odstranit ty staré. Vědci využili trik, který je zodpovědný za přirozeně důkladnější hojení jizev v obličeji.
před 3 hhodinami

Šéf přední AI firmy varuje před enormními riziky AI

Apokalyptických úvah o riziku umělé inteligence (AI) je dvanáct do tuctu, ale jen málokdy s nimi přicházejí šéfové vlivných firem, které jsou za explozivně rychlý rozvoj této přelomové technologie zodpovědné. Teď Dario Amodei, zakladatel společnosti Anthropic, jež stojí za chatbotem Claudem, v rozsáhlé eseji upozornil na obrovský potenciál hrozeb, které AI přináší do současného světa.
před 18 hhodinami

Běžný let se změnil v peklo. Před 40 lety vybuchl Challenger

Od nehody raketoplánu Challenger uplynulo čtyřicet let. Měl to být rutinní let zavedeného programu NASA, po necelých 74 sekundách ale nastalo ohnivé peklo. Zahynulo všech sedm astronautů na palubě. „Předpokládá se, že někteří přežili prvotní explozi a zemřeli až při pádu kabiny do Atlantského oceánu, protože později se našly použité kyslíkové přístroje,“ uvedl Martin Lulák z vědecké redakce ČT24. Katastrofa znamenala téměř tříletou přestávku ve startech amerických raketoplánů. Jako náhrada za Challenger byl postaven raketoplán Endeavour.
před 21 hhodinami

Alzheimer se do Zeměplochy zřejmě propsal dekádu před Pratchettovou diagnózou

Vědci prozkoumali rozsáhlé literární dílo britského spisovatele Terryho Pratchetta, aby v něm odhalili první stopy po Alzheimerově chorobě, které nakonec roku 2015 podlehl. Podle nové studie je našli už v knize Poslední kontinent z roku 1998 – tedy o devět let dříve, než mu byla tato nemoc diagnostikována. Pratchett se stal po oznámení diagnózy velkým propagátorem informací o této nemoci.
před 23 hhodinami

Střední Evropa se musí připravit na častější lesní požáry, upozorňují odborníci

Lesní požáry, které byly ve střední Evropě po desetiletí spíše výjimečné a málo intenzivní, se mohou v budoucnu stávat častějšími a silnějšími. Podle německého odborníka Matthiase Forkela z Technické univerzity v Drážďanech se region musí připravit na podmínky, jaké dnes panují spíše v jižní Evropě.
včera v 11:06

Mobil děti dostávají na prvním stupni a on-line jsou hodiny denně

Český statistický úřad (ČSÚ) představil výsledky Minisčítání. V tomto projektu děti pomocí sociologických metod zkoumají své vrstevníky. Zaznělo 26 otázek na děti ve věku devíti až patnácti let. Výsledkem je jedinečný, byť ne dokonalý pohled nejmladší generace na ni samotnou.
včera v 10:17
Načítání...