Ve vesmíru je desetkrát více galaxií, tvrdí britští astronomové. Proč je nevidíme?

Vesmír je zřejmě ještě bohatší, než jsme si mysleli. Galaxií v něm není „pouhých“ 100 miliard - ale možná až jeden bilion.

Ve vesmíru je nejméně desetkrát více galaxií, než se dosud předpokládalo. Většinu z nich ale zatím lidstvo nevidí. Tvrdí to britští astronomové, kteří podle agentury DPA nově zkoumali záběry Hubbleova vesmírného teleskopu.

V 90. letech 20. století vědci za pomoci Hubbleova teleskopu odhadli počet galaxií v pozorovatelném vesmíru na přibližně 100 miliard. Skupina britských výzkumníků ale nyní toto číslo posunula na více než jeden bilion. Velkou část galaxií není prý nicméně možné současnými přístroji vidět.

„Kdo ví, jaké zajímavé věci najdeme, až objevíme tyto galaxie budoucími generacemi teleskopů?“ řekl agentuře AP vedoucí týmu astrofyzik Christopher Conselice z univerzity v Nottinghamu.

K překvapivému závěru došli astronomové na základě nové analýzy záběrů Hubbleova vesmírného teleskopu a dalších pozorování. Vědci své poznatky podrobně představí v jednom z příštích vydání odborného časopisu The Astrophysical Journal.

Jak vidí vesmír Hubbleův dalekohled?

Hubbleův vesmírný teleskop vyrobily americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) a Evropská vesmírná agentura (ESA). Dalekohled pracuje podle plánu od ledna 1994 a fungovat bude zřejmě ještě dalších několik let. Obíhá ve výšce asi 600 kilometrů nad povrchem Země, což je o 170 kilometrů výše než orbit Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

Snímky z teleskopu poskytly mimo jiné důkazy o existenci tzv. temné hmoty a energie či supermasivních černých děr, pomohly zpřesnit stáří vesmíru na 13,5 miliardy let a objevily nejstarší galaxie zrozené necelou miliardu let po vzniku vesmíru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 1 hhodinou

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 1 hhodinou

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 2 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 4 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 19 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
včera v 11:29

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
18. 1. 2026
Načítání...