Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii dostal Jošinori Ósumi. Ukázal, jak se buňky samy požírají

Japonský vědec Jošinori Ósumi, který se specializuje na buněčnou biologii, dostal v pondělí Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii. Jeho výzkum může pomoci v boji proti rakovině.

Stockholmský Karolinský institut v pondělí půl hodiny před polednem oznámil držitele letošní Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství. Stal se jím Jošinori Ósumi.

  • Jošinori Ósumi je už šestým japonským vědcem, který dostal Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii.

Jošinori Ósumi (9. 2. 1945) je japonský vědec specializovaný na buněčnou biologii. Zaměřuje se na mechanismus autofágie. Učí na Tokijském institutu technologie.

Ósumi studoval autofágii na tisících druzích mutovaných kvasinek a identifikoval 15 genů, které jsou zodpovědné za níže popsaný mechanismus. Významné je, že jeho výzkum vedl k enormnímu zájmu o téma autofágie.

Autofágie je jedním z mechanismů udržení buněčně rovnováhy. Evolučně jde o velmi starý proces založený na rozkládání proteinů. Slovo autofágie pochází z řečtiny a znamená požírání sama sebe – a přesně to se v tomto procesu děje. Když jsou buňky vystavené hladu, začnou trávit samy sebe. Tento mechanismus je logický a velmi praktický a podle nových poznatků může jeho pochopení pomáhat při boji proti rakovině. 

Nahrávám video
Václav Hořejší o Nobelově ceně za lékařství
Zdroj: ČT24

Koncept autofágie se objevil v 60. letech 20. století, když vědci poprvé pozorovali, že buňky mohou ničit svůj vlastní obsah, když uzavřou své membrány. Tento fenomén se ale studoval nesmírně špatně – až do začátku 90. let, kdy na kvasinkách obsažených v pekařském droždí dokázal identifikovat geny, jež jsou za vznik autofágie zodpovědné. V sérii dalších výzkumů pak ukázal, že mechanismus jejího vzniku je stejný i v lidském těle.

Jeho výzkum vedl k novému paradigmatu v pochopení toho, jak buňka dokáže recyklovat svůj obsah. Otevřel cestu k tomu, aby lékaři začali chápat důležitost autofágie v mnoha tělesných procesech. 

Nahrávám video
Reportáž o Nobelově ceně za lékařství 2016
Zdroj: ČT24

Problémy spojené s autofágií zasahují do celé řady tělesných procesů. Narušení tohoto mechanismu má souvislost s Parkinsonovou chorobou, cukrovkou a mnoha dalšími zdravotními problémy, které přicházejí se stářím. Mutace v autofágii zase vede ke genetickým poruchám a dokonce i k rakovině. Vědci v řadě zemí dnes intenzivně pracují na tom, aby dokázali na poruchy autofágie cílit pomocí léčiv.

Odměna za Nobelovu cenu

Ocenění je prvním ze šestice letošních Nobelových cen. Laureát získal kromě prestižní medaile a diplomu i osm milionů švédských korun (22,5 milionu korun). V dalších dnech tohoto týdne se bude udělovat ocenění za fyziku, chemii, v pátek za mír a příští pondělí za ekonomii. Datum pro udělení ceny za literaturu zatím nebylo stanoveno.

  • Nobelova cena je udělována každoročně od roku 1901 na základě poslední vůle švédského vědce a průmyslníka Alfreda Nobela, vynálezce dynamitu. Ve všech oblastech, v nichž je udělována, je považována za nejprestižnější ocenění.

Kompletní zprávu Královské společnosti najdete zde:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 14 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 16 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 17 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...