Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii dostal Jošinori Ósumi. Ukázal, jak se buňky samy požírají

Japonský vědec Jošinori Ósumi, který se specializuje na buněčnou biologii, dostal v pondělí Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii. Jeho výzkum může pomoci v boji proti rakovině.

Stockholmský Karolinský institut v pondělí půl hodiny před polednem oznámil držitele letošní Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství. Stal se jím Jošinori Ósumi.

  • Jošinori Ósumi je už šestým japonským vědcem, který dostal Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii.

Jošinori Ósumi (9. 2. 1945) je japonský vědec specializovaný na buněčnou biologii. Zaměřuje se na mechanismus autofágie. Učí na Tokijském institutu technologie.

Ósumi studoval autofágii na tisících druzích mutovaných kvasinek a identifikoval 15 genů, které jsou zodpovědné za níže popsaný mechanismus. Významné je, že jeho výzkum vedl k enormnímu zájmu o téma autofágie.

Autofágie je jedním z mechanismů udržení buněčně rovnováhy. Evolučně jde o velmi starý proces založený na rozkládání proteinů. Slovo autofágie pochází z řečtiny a znamená požírání sama sebe – a přesně to se v tomto procesu děje. Když jsou buňky vystavené hladu, začnou trávit samy sebe. Tento mechanismus je logický a velmi praktický a podle nových poznatků může jeho pochopení pomáhat při boji proti rakovině. 

3 minuty
Václav Hořejší o Nobelově ceně za lékařství
Zdroj: ČT24

Koncept autofágie se objevil v 60. letech 20. století, když vědci poprvé pozorovali, že buňky mohou ničit svůj vlastní obsah, když uzavřou své membrány. Tento fenomén se ale studoval nesmírně špatně – až do začátku 90. let, kdy na kvasinkách obsažených v pekařském droždí dokázal identifikovat geny, jež jsou za vznik autofágie zodpovědné. V sérii dalších výzkumů pak ukázal, že mechanismus jejího vzniku je stejný i v lidském těle.

Jeho výzkum vedl k novému paradigmatu v pochopení toho, jak buňka dokáže recyklovat svůj obsah. Otevřel cestu k tomu, aby lékaři začali chápat důležitost autofágie v mnoha tělesných procesech. 

7 minut
Reportáž o Nobelově ceně za lékařství 2016
Zdroj: ČT24

Problémy spojené s autofágií zasahují do celé řady tělesných procesů. Narušení tohoto mechanismu má souvislost s Parkinsonovou chorobou, cukrovkou a mnoha dalšími zdravotními problémy, které přicházejí se stářím. Mutace v autofágii zase vede ke genetickým poruchám a dokonce i k rakovině. Vědci v řadě zemí dnes intenzivně pracují na tom, aby dokázali na poruchy autofágie cílit pomocí léčiv.

Odměna za Nobelovu cenu

Ocenění je prvním ze šestice letošních Nobelových cen. Laureát získal kromě prestižní medaile a diplomu i osm milionů švédských korun (22,5 milionu korun). V dalších dnech tohoto týdne se bude udělovat ocenění za fyziku, chemii, v pátek za mír a příští pondělí za ekonomii. Datum pro udělení ceny za literaturu zatím nebylo stanoveno.

  • Nobelova cena je udělována každoročně od roku 1901 na základě poslední vůle švédského vědce a průmyslníka Alfreda Nobela, vynálezce dynamitu. Ve všech oblastech, v nichž je udělována, je považována za nejprestižnější ocenění.

Kompletní zprávu Královské společnosti najdete zde:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 57 mminutami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 4 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 18 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 21 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 23 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30
Načítání...