Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii dostal Jošinori Ósumi. Ukázal, jak se buňky samy požírají

Japonský vědec Jošinori Ósumi, který se specializuje na buněčnou biologii, dostal v pondělí Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii. Jeho výzkum může pomoci v boji proti rakovině.

Stockholmský Karolinský institut v pondělí půl hodiny před polednem oznámil držitele letošní Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství. Stal se jím Jošinori Ósumi.

  • Jošinori Ósumi je už šestým japonským vědcem, který dostal Nobelovu cenu za lékařství a fyziologii.

Jošinori Ósumi (9. 2. 1945) je japonský vědec specializovaný na buněčnou biologii. Zaměřuje se na mechanismus autofágie. Učí na Tokijském institutu technologie.

Ósumi studoval autofágii na tisících druzích mutovaných kvasinek a identifikoval 15 genů, které jsou zodpovědné za níže popsaný mechanismus. Významné je, že jeho výzkum vedl k enormnímu zájmu o téma autofágie.

Autofágie je jedním z mechanismů udržení buněčně rovnováhy. Evolučně jde o velmi starý proces založený na rozkládání proteinů. Slovo autofágie pochází z řečtiny a znamená požírání sama sebe – a přesně to se v tomto procesu děje. Když jsou buňky vystavené hladu, začnou trávit samy sebe. Tento mechanismus je logický a velmi praktický a podle nových poznatků může jeho pochopení pomáhat při boji proti rakovině. 

Nahrávám video
Václav Hořejší o Nobelově ceně za lékařství
Zdroj: ČT24

Koncept autofágie se objevil v 60. letech 20. století, když vědci poprvé pozorovali, že buňky mohou ničit svůj vlastní obsah, když uzavřou své membrány. Tento fenomén se ale studoval nesmírně špatně – až do začátku 90. let, kdy na kvasinkách obsažených v pekařském droždí dokázal identifikovat geny, jež jsou za vznik autofágie zodpovědné. V sérii dalších výzkumů pak ukázal, že mechanismus jejího vzniku je stejný i v lidském těle.

Jeho výzkum vedl k novému paradigmatu v pochopení toho, jak buňka dokáže recyklovat svůj obsah. Otevřel cestu k tomu, aby lékaři začali chápat důležitost autofágie v mnoha tělesných procesech. 

Nahrávám video
Reportáž o Nobelově ceně za lékařství 2016
Zdroj: ČT24

Problémy spojené s autofágií zasahují do celé řady tělesných procesů. Narušení tohoto mechanismu má souvislost s Parkinsonovou chorobou, cukrovkou a mnoha dalšími zdravotními problémy, které přicházejí se stářím. Mutace v autofágii zase vede ke genetickým poruchám a dokonce i k rakovině. Vědci v řadě zemí dnes intenzivně pracují na tom, aby dokázali na poruchy autofágie cílit pomocí léčiv.

Odměna za Nobelovu cenu

Ocenění je prvním ze šestice letošních Nobelových cen. Laureát získal kromě prestižní medaile a diplomu i osm milionů švédských korun (22,5 milionu korun). V dalších dnech tohoto týdne se bude udělovat ocenění za fyziku, chemii, v pátek za mír a příští pondělí za ekonomii. Datum pro udělení ceny za literaturu zatím nebylo stanoveno.

  • Nobelova cena je udělována každoročně od roku 1901 na základě poslední vůle švédského vědce a průmyslníka Alfreda Nobela, vynálezce dynamitu. Ve všech oblastech, v nichž je udělována, je považována za nejprestižnější ocenění.

Kompletní zprávu Královské společnosti najdete zde:

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Animace ukazuje, jak válka zastavila dopravu Hormuzským průlivem

Hormuzský průliv je klíčová vodní cesta, kterou denně proudí asi pětina světové ropy. Je spojnicí mezi největšími producenty ropy v Perském zálivu s jejich zákazníky v ostatních částech světa – hlavně v Asii. Data ukazují, jak se od pátku do pondělí zpomalovala doprava touto dopravní tepnou, až se zastavila úplně. V sobotu zahájily USA a Izrael útok na Írán, ke kterému průliv přiléhá.
před 12 hhodinami

Ohnivé tornádo by mohlo pomoct oceánům od ropných skvrn. Vědci ho otestovali

Texaští vědci otestovali novou nadějnou metodu, jak se zbavit ropných skvrn, které je nutné co nejrychleji odstranit. Navrhují je likvidovat pomocí plamenných vírů.
před 13 hhodinami

Americká armáda údajně využila při útoku na Írán AI, od níž se přitom Trump distancoval

Americká média jako Wall Street Journal a Axios píší, že při bombardování Íránu využily americké jednotky umělou inteligenci společnosti Anthropic, která přitom vede s armádou spory.
před 15 hhodinami

Nelétaví papoušci téměř vyhynuli, jejich počet se podařilo zčtyřnásobit

O jediném nelétavém druhu papouška na světě se dříve předpokládalo, že je odsouzen k vyhubení. Kakapo soví je totiž příliš těžký, pomalý a naneštěstí pro něj i příliš chutný na to, aby přežil v blízkosti predátorů, které do jeho původního domova přinesli na svých lodích Evropané. K rozmnožování navíc přistupuje neobvykle lehkovážně, píše agentura AP. Novozélanďané ale vynakládají velké úsilí na jeho záchranu.
před 18 hhodinami

Úhyn ryb v Dyji se bez omezení fosforu bude opakovat, varuje studie

Úhyn ryb v řece Dyji se podle hlavního autora studie, kterou pro Povodí Moravy zpracovala Mendelova univerzita, může opakovat. Výzkumníci volají po větší regulaci fosforu. Látku v České republice vypouštějí především čistírny odpadních vod a navzdory existujícím technologiím ji některá menší zařízení nemusejí vůbec zadržovat.
1. 3. 2026

Trump nařídil úřadům ukončit využívání AI od Anthropicu

Americký prezident Donald Trump nařídil federálním úřadům postupně ukončit využívání technologií umělé inteligence (AI) od firmy Anthropic. Učinil tak poté, co společnost odmítla ustoupit americkému ministerstvu obrany ve sporu o bezpečnost využívání AI pro vojenské účely. Americké ministerstvo obrany podotklo, že pokud firma nepřistoupí na jeho žádost, bude považována za „riziko pro dodavatelský řetězec“ a riskuje ztrátu státní zakázky v hodnotě 200 milionů dolarů (4,1 miliardy korun).
27. 2. 2026Aktualizováno28. 2. 2026

Čeští vědci jako první popsali na Marsu masivní výboj připomínající blesk

Čeští vědci ukázali, že v atmosféře Marsu dochází k elektrickým výbojům podobným bleskům. Čtyřčlennému výzkumnému týmu z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR se to povedlo zjistit na základě měření americké sondy Maven.
27. 2. 2026

Mise Artemis III na Měsíci nepřistane, oznámil šéf NASA

Na páteční tiskové konferenci oznámil ředitel americké vesmírné agentury NASA Jared Isaacman, že se odkládá pokus o přistání lidské posádky na Měsíci. Původně ji měla mít za úkol mise Artemis III, podle Isaacmana to ale má teď provést až Artemis IV.
27. 2. 2026
Načítání...