Astronomové zachytili „provokativní signál“ z vesmíru. Mají podezření na mimozemšťany

Na ruské observatoři zachytili v polovině května podivný signál. Po půl roce analyzování se rozhodli, že ho předají dál jako „kandidáta SETI“ – tedy, že jeho původcem mohou být jiné civilizace.

Extrémně silný signál vyšel z mlhoviny Herkula, která je od Země vzdálená asi 95 světelných let. Podle mezinárodního týmu, který tento objev učinil, je signál velmi provokativní a zatím nevysvětlitelný.

Signál zachytil ruský radioteleskop Ratan-600, který provozuje Ruská akademie věd v údolí Bolšoj Zelenčuk v pohoří Velký Kavkaz. Jeho zdrojem je hvězda HD164595, která je sama o sobě zajímavá. Má velmi podobnou velikost jako naše Slunce, dokonce má i téměř shodné chemické složení. Navíc víme, že má nejméně jednu planetu podobnou „našemu“ Neptunu. Je však možné, že menších planet se u HD164595 ukrývá více. Jediný větší rozdíl spočívá ve stáří hvězd – zatímco naše Slunce je staré přibližně 4,6 miliardy let, hvězda v mlhovině Herkula má za sebou už asi 6,3 miliardy let existence.

Teleskop RATAN-600
Zdroj: Wikimedia Commons

Vědci, kteří signál zkoumali, už dokonce spekulují o tom, jaká by mohla být civilizace, která by mohla být schopná takový signál vyslat. Podle Kardašovovy škály, kterou využívá SETI, by se jednalo o civilizaci pokročilejší než ta naše. Zatímco dnešní civilizace se pohybuje kolem stupně 0,72 (tedy využívá část zdrojů naší planety), kultura kolem HD164595 by musela být na stupni 2 – tedy šlo by o civilizaci schopnou využívat veškeré zdroje své domovské hvězdy.

Přirozená vysvětlení a skeptici ze SETI

Astronomové pochopitelně přišli i s řadou možností, které by silný signál z mlhoviny Herkula vysvětlovaly konzervativněji, ale i ony jsou pro vědce vzrušující. Mohlo by se jednat například o gravitační mikročočku. To může vlastně znamenat prakticky jakýkoliv velmi hmotný objekt, například černou díru nebo kvasar.

Signál z hvězdy HD164595
Zdroj: RATAN

Zatím nejvíce zdrženlivé vyjádření k objevu vydala samotná SETI. Daren Lynch z této organizace napsal, že mu připadá zájem o signál přehnaný a že žádná z jeho charakteristik není natolik zajímavá, aby se dal považovat za projev inteligentního života. „Podobných signálů máme miliony,“ popsal. „Ale protože byl oznámen médiím, bude se o to teď zajímat úplně každý. ATA už to pozoruje, Breakthrough se na to bude dívat taky. A určitě na hvězdu někdo zaměří pozornost i v Arecibu; i já to začnu ověřovat víc. A nikdo z nás nic nenajde. Není to poprvé, co jsme to zažili, víme, jak tohle funguje.“ (ATA, Breakthrough a Arecibo jsou nejvýznamnější observatoře programu SETI, pozn. redakce.)

  • Radioteleskop RATAN-600 sestává z 576metrového kruhu pravoúhlých radioreflektorů. Je situován v observatoři ve výšce 970 metrů nad mořem. Možnost řídit zvlášť jednotlivé komponenty s výkonem ekvivalentním k 600metrové talířové anténě jej činí největším samostatným radioteleskopem na světě.

Debata o tomto objevu má být velkým tématem na Mezinárodním astronomickém kongresu, kde se bude konat i vědecká konference SETI. Kongres se uskuteční na konci září letošního roku. Již nyní je ale jasné, že se k hvězdě upře pozornost mnohem většího počtu teleskopů – díky čemuž budou astronomové schopni zjistit o povaze signálu i hvězdy mnohem větší množství informací. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 4 mminutami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 9 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 11 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...