Ukrajinská krize

Uprchlíci z Ukrajiny by si měli řešit ubytování i po vlastní linii. Hledání vlastního bydlení by je navíc mohlo motivovat k opuštění hlavního města. V pondělních Událostech, komentářích to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Praha v úterý uzavírá stanový tábor pro uprchlíky z Ukrajiny v Malešicích. Podle Rakušana je Česko v případě potřeby připraveno tábory znovu zřídit. Pozemek v Malešicích zůstane jako záloha.

Několik let trvající ozbrojený konflikt v Donbasu na východě Ukrajiny je evropskou válkou, prohlásil v sobotu na mnichovské bezpečnostní konferenci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zdůraznil současně, že nelze dělat jakékoliv mírové plány bez účasti Ukrajiny a bez vrácení „okupovaných území“.

Ukrajinská armáda dokončila své částečné stažení na druhém místě frontové linie u obce Zolote na východě země. O vytvoření širšího pásma, které oddělí vojáky od proruských povstalců, rozhodli začátkem října účastníci mírových rozhovorů v Minsku. V příštích dnech by měli vojáci opustit i další bojiště fronty na Donbasu.

Na oslavy státního svátku 28. října na Pražském hradě pozvala kancelář prezidenta i proruské aktivisty z krymskotatarského spolku Kyrym birligi (Krymská jednota). Upozornil na to server DeníkN. Aktivisté poté na Facebooku napsali, že prezident Miloš Zeman uznal Ruskem obsazený ukrajinský poloostrov Krym za součást Ruska. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček nejprve tvrzení skupiny nepopřel, následně ale sdělil, že Zeman nadále považuje anexi Krymu za protiprávní.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se na bruselském summitu jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají situace na východě Ukrajiny ovládanémseparatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Před pěti lety se obyvatelé Krymu mohli vydat k hlasovacím urnám. Událost, které Kreml a jeho příznivci na poloostrově říkají referendum, se pak stala důvodem k anexi tohoto ukrajinského území Ruskem. Hlasování bylo porušením ukrajinské ústavy, jeho výsledky byly zpochybněny a samotná anexe poloostrova pak byla porušením mezinárodního práva i dalších závazků, které Rusko přijalo.

Členové skupiny Bellingcat odhalili třetího agenta ruské vojenské rozvědky GRU, který byl zapojený do otravy Sergeje Skripala, a přinesli důkazy, že se ve válce v Sýrii používají chemické zbraně. Hodiny tráví studiem satelitních map, veřejně dostupných databází nebo fotografií na sociálních sítích, nejsou ale ani profesionální novináři ani vyšetřovatelé. Co jsou nadšení investigativci zač? Newsroom ČT24 mluvil se členem skupiny i jejich spolupracovníky z Česka.

Uplynulo pět let o krvavých střetů na kyjevském Majdanu. Revoluce tehdy zásadně proměnila politické poměry na Ukrajině a lídrům Euromajdanu včetně někdejšího boxera Vitalije Klička revoluční dny stále zůstávají v paměti. Podle některých Ukrajinců ale vyvolané změny přivedly zemi na zcestí války, korupce a ekonomických problémů.

Jsme unavení, ale změnili jsme se – a k lepšímu. Stálo to za to. Tak hodnotí podle analytiků většina Ukrajinců přesně pět let od chvíle, kdy na kyjevském náměstí Nezávislosti zemřelo téměř 50 lidí, kteří tam demonstrovali proti korupci a za prozápadní směřování země. Na jaře 2014 propukl konflikt na východě země. Dodnes se tam bojuje a pociťuje to každý Ukrajinec, i když žije v Česku.

Změny vlád, nedodržování zákonů i konflikt na jihovýchodě země. Podle zpravodaje ČT Miroslava Karase je současná Ukrajina rozpolcená, zničená vlastní neschopností vypořádat se s korupcí a lidé jsou vyčerpaní. Ve společnosti pak rostou nacionalistické tendence, které podporují i politici. Lidé věřili, že změnu přinese prezident Petro Porošenko. To se ale nestalo a projevit se to může i na blížících se prezidentských volbách, podotýká zpravodaj ČT.

V deseti oblastech Ukrajiny ve středu ve dvě hodiny odpoledne místního času (13:00 našeho času) skončil válečný stav vyhlášený před měsícem kvůli incidentu v Kerčském průlivu. Později jeho ukončení oficiálně oznámil ukrajinský prezident Petro Porošenko. Vztahy mezi Moskvou a Kyjevem ale zůstávají i nadále napjaté.

Spojené státy se rozhodly podpořit ukrajinské vojenské námořnictvo mimořádnou finanční pomocí ve výši deseti milionů dolarů (227 milionů korun). Oznámil to americký tisk s odvoláním na rozhodnutí Pentagonu. Krok souvisí s incidentem v Kerčském průlivu, při němž minulý měsíc ruské lodě zadržely tři ukrajinská vojenská plavidla a zatkly 24 členů jejich posádek.

Ruský prezident Vladimir Putin s koncem roku opět předstoupil před domácí a zahraniční novináře. V úvodu téměř čtyřhodinové bilanční tiskové konference tradičně zdůraznil úspěšné výsledky ruské ekonomiky. V otázkách novinářů přišla řeč na riziko jaderné války, aktivity ruských žoldnéřů, válku v Sýrii nebo incident v Kerčském průlivu. Ukrajinci podle Putina počítali s tím, že někdo z jejich vojáků během „provokace“ v Azovském moři padne. Na dotaz novináře, který všechny Rusy označil za děti KGB a zmínil nostalgii po socialismu, Putin odpověděl, že socialismus už v zemi obnovit nepůjde.

NATO poskytne Ukrajině během prosince techniku pro šifrované spojení. Oznámil to šéf Aliance Jens Stoltenberg po schůzce s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem. Podle agentury TASS jde o odpověď NATO na incident v Kerčském průlivu, kde ruští pohraničníci a vojáci minulý měsíc ostřelovali lodě ukrajinského vojenského námořnictva. Plavidla stále zůstávají v Rusku, stejně jako 24 zajatých ukrajinských námořníků.

Německo se bude zasazovat o prodloužení protiruských sankcí, řekla kancléřka Angela Merkelová (CDU) parlamentu, kde čelila dotazům poslanců. Spolková republika podle ní nemůže přijmout, aby si Azovské moře nárokovalo jen Rusko. V Kerčském průlivu mezi Azovským a Černým mořem se v listopadu odehrál incident, při němž Rusko zadrželo tři ukrajinské lodě a 24 námořníků.

Ukrajina posiluje obranu přístavu Mariupol na břehu Azovského moře. Místní se obávají, že město ležící ve strategické poloze se může stát terčem ruského útoku. Mezitím přidala Evropská unie na svůj sankční seznam devět představitelů východoukrajinských oblastí Luhansk a Doněck a oznámila, že zvažuje pomoc postiženým regionům Ukrajiny poblíž Azovského moře.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko v pondělí podepsal zákon, který de facto vypovídá ukrajinsko-ruskou smlouvu o přátelství, spolupráci a partnerství. Kreml vyjádřil nad tímto krokem politování. Podle Porošenka má navíc jeho země vystoupit z postsovětské organizace Společenství nezávislých států a místo toho by se měla orientovat na sbližování s Evropskou unií. Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová v pondělí uvedla, že by členské země měly podpořit ukrajinské regiony postižené komplikacemi po propuknutí krize v Kerčské úžině.

O osudu skupiny ukrajinských námořníků zadržených v listopadu ruskými silami v Kerčském průlivu bude možné jednat až po skončení soudního procesu. V Miláně to řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. S Ukrajinci je teď podle něj vedeno vyšetřování. Zatímco Lavrov zdůrazňoval, že ukrajinští námořníci porušili zákon, a proto budou souzeni, ukrajinský ministr obrany Stepan Poltorak dal najevo, že znovu vyšle do Kerčského průlivu ukrajinské vojenské lodě. Litva se rozhodla zavést sankce proti Rusům, kteří se na incidentu podíleli.

Jen deset dnů po incidentu v Kerčském průlivu probíhá v černomořské oblasti ruské vojenské cvičení ponorek. Moskva už blokádu důležité námořní trasy částečně uvolnila, Ukrajinci si ale dál stěžují na omezení provozu a zdlouhavé kontroly. V ruských rukou zůstávají i tři ukrajinské lodě se zadrženými 24 námořníky.

Rusko částečně uvolnilo Kerčský průliv pro navigaci ukrajinských lodí do přístavů Berďansk a Mariupol v Azovském moři. Oznámilo to ukrajinské ministerstvo pro infrastrukturu s odvoláním na slova ministra Volodymyra Omeljana. Kyjev podle něj očekává, že doprava bude brzy obnovena v plném rozsahu.

Severoatlantická aliance v odpovědi na agresivní chování Ruska v posledních letech posílila svou přítomnost v Černém moři, upozornil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg. Na okraj jednání ministrů zahraničí členských zemí NATO podotkl, že ruské nerespektování hranic sousedních zemí se týká nejen Krymu a východu Ukrajiny, ale také Abcházie a Jižní Osetie.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko tvrdí, že se prudce zvýšil stav ruských vojsk podél hranic s Ukrajinou a na Ruskem anektovaném Krymu. V reakci na incident v Kerčském průlivu Ukrajina posílila ochranu kriticky důležité infrastruktury, zejména jaderných a vodních elektráren, a zesílit se chystá i ostrahu hranic.

Rusko se pokoušelo ovlivnit listopadové americké kongresové volby. Na Reaganově obranném fóru v Kalifornii to prohlásil americký ministr obrany James Mattis. Rusko se podle něj nadále snaží podkopat demokratické procesy, které jsou ale Spojené státy připraveny hájit.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron vyzvali ruského prezidenta Vladimira Putina, aby propustil zadržované ukrajinské námořníky. Uvedl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle něj ruský prezident odvětil, že rozhodnutí je v pravomoci soudu. Merkelová a Macron se s Putinem sešli každý zvlášť na okraj summitu G20 v Argentině.