Ukrajinská krize strana 3 z 5

Ukrajina si připomíná 27 let nezávislosti. Prezident Petro Porošenko na vojenské přehlídce v Kyjevě řekl, že chce přímo v ústavě zakotvit odhodlání státu ke vstupu do Severoatlantické aliance a Evropské unie. „Kompas našeho státu neochvějně míří na Západ,“ uvedl. Na návštěvě Kyjeva je během oslav i poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost John Bolton. Podle něj Ukrajina udělala pokrok do NATO, ale více práce je před ní. Přehlídky se účastnili i čeští vojáci.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko se svým spoluobčanům omluvil za nesplnění slibu z voleb před čtyřmi lety, že rychle ukončí boje s proruskými separatisty v Donbasu na východě země. Separatisty před porážkou podle hlavy státu tehdy zachránil zásah ruské armády, který zvrátil situaci. Konflikt si mezitím vyžádal více než 10 tisíc mrtvých.

Před deseti lety se rozhořela válka mezi Ruskem a Gruzií. Klíčovou roli v ní hráli ještě dva aktéři, o kterých se však příliš nemluví: Jižní Osetie a Abcházie. Uznání těchto dvou separatistických republik Ruskem bylo jedním z hlavních důsledků pětidenní války. Boje tehdy nevzplanuly ani v jedné z oblastí poprvé. Byly další kapitolou válek z počátku 90. let, při kterých obě uhájily svou faktickou nezávislost. Podobně jako další dodnes sporná území bývalého Sovětského svazu.

Ruský prezident Vladimir Putin chce uspořádat referendum v oblastech Donbasu, které drží separatisté, a to „pod mezinárodním dohledem“. Šéfovi Bílého domu to v Helsinkách navrhl jako řešení ukrajinské krize, potvrdil ruský velvyslanec v USA. Podle Národní bezpečnostní rady (NSC), která je poradním orgánem amerických prezidentů, ale Trump o referendu na Donbasu neuvažuje. Mezitím se objevila informace, že Trump pozval Putina do Washingtonu. Zpráva zaskočila americké politiky i špičky tamních zpravodajských služeb.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko v Bruselu varoval před negativními dopady výstavby ruského plynovodu Nord Stream 2 do Německa. Podle něj představuje pro Unii geopolitické nebezpečí. Projekt podporuje hlavně Berlín. Evropští politici jednali s Porošenkem také o dalších krocích při provádění dohody o přidružení nebo o podpoře ukrajinských reforem.

Ukrajinští pohraničníci zakázali vstup do země třem zahraničním novinářům včetně redaktora Parlamentních listů Jana Rychetského. Oznámila to ruská agentura TASS s odvoláním na tiskovou službu ukrajinské pohraniční stráže. Podle pohraničníků jde o „prorusky orientované osoby“.

Po mostě spojujícím Rusko s Krymem se projeli první blogeři, aby ukázali, že je téměř hotový. Otevřít se má v květnu, tedy téměř půl roku před plánovaným termínem. Stavba vzbuzuje velké emoce. Pro někoho je objektem hrdosti a završením historického procesu. Pro někoho je však symbolem války, okupace a korupce.

Nejvyšší představitelé Německa, Francie, Ruska a Ukrajiny ve společném prohlášení přivítali závazek velikonočního příměří, který ohlásily bojující strany v Donbasu. Zastavení palby vstoupilo v platnost v noci na pátek. Klid zbraní se ale místy nedodržuje – první den zemřel jeden ukrajinský voják a další tři utrpěli zranění.

Nadiju Savčenkovou kdysi doprovodily do budovy ukrajinského parlamentu davy nadšených lidí. Tento týden ji odtud odvedli agenti tajné služby SBU a nyní ji soud poslal na dva měsíce do vazby. Poslankyni a bývalou pilotku ukrajinská justice podezřívá z plánování vojenského převratu s podporou Ruska.

Kladení a zneškodňování min, rozebírání zbraní nebo přednáška o trhavinách ukrytých třeba v knihách by mohlo být náplní pro armádní soustředění. Na anektovaném ukrajinském Krymu ale ruští vojáci takový program nepřichystali pro své kolegy z armády – nastražovat výbušniny učí místní děti.

V Lázních Darkov na Ostravsku se od čtvrtka zotavují dva zranění váleční veteráni z Ukrajiny. Léčebné výlohy v celkové výši zhruba 200 tisíc korun zaplatí kompletně Nadační fond Regibase. Kvůli nekončícímu konfliktu na východě Ukrajiny nezvládá země tisícům zraněných vojáků pomoct sama.

Ruská armáda přesunula na Krym druhou divizi moderních protiraketových systémů S-400. Informovala o tom agentura TASS. První divizi Moskva nasadila ve východní části anektovaného poloostrova na jaře minulého roku poblíž přístavu Feodosija.

Po váznoucích jednáních se na stanovišti Majorsk u města Horlivka uskutečnila očekávaná výměna zajatců mezi Kyjevem a proruskými povstalci na východě Ukrajiny. Ukrajinská strana vzbouřencům předala 237 lidí, na ukrajinské území se jich vrátilo 74. Mezi propuštěnými je ukrajinský duchovní Igor Kozlovskij, o jehož osvobození se zasazoval i prezident Miloš Zeman.

Kyjev se domluvil s proruskými separatisty na výměně zajatců. Finální text dohody počítá s propuštěním 306 lidí, které aktuálně drží ukrajinská armáda. Povstalci z Donbasu za to pustí na svobodu 74 lidí. Navzdory pravidlům minských dohod se ale na seznam propouštěných nedostali všichni zajatci.

Washington poprvé schválil prodej bojových zbraní na Ukrajinu. Americká vláda tak ruší embargo stanovené týmem předchozího prezidenta Baracka Obamy. Podle listu Washington Post půjde například o bojové pušky. Kreml se obává, aby tento krok nevyvolal u ukrajinských nacionalistů snahu o nové krveprolití v Donbasu.

Čtvrteční večerní debata šéfů států a vlád zemí Evropské unie o migrační problematice ukázala, že hledání kompromisu v otázce přerozdělování migrantů podle kvót bude velmi těžké. Na konci prosincového summitu EU to řekl předseda Evropské rady Donald Tusk. Diskuse ale podle něj vyčistila vzduch a nyní bude možné se soustředit na hledání onoho kompromisu tak, aby byl do června.

Brusel hostí dvoudenní summit Evropské unie. Lídři členských zemí zvolili na večerní jednání téma migrace a budoucnosti uprchlických kvót. Ještě před začátkem summitu se sešli zástupci zemí Visegrádské čtyřky (V4) s předsedou Evropské komise a potvrdili svůj příspěvěk 35 milionů eur (900 milionů korun) do unijního fondu pro Afriku. Český podíl přesahuje 220 milionů korun a podle premiéra Andreje Babiše jde o strategii, aby se migrace řešila mimo Evropu.

Evropská unie je jednotná v otázce prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Večer to na Twitteru uvedl šéf unijních schůzek Donald Tusk. Sankce, které Unie na Rusko uvalila kvůli jeho chování v ukrajinské krizi, tak budou prodlouženy o dalšího půl roku.

Dosavadní vůdce samozvané Luhanské lidové republiky na východě Ukrajiny Igor Plotnickij odstoupil ze zdravotních důvodů. Oznámil to luhanský „ministr státní bezpečnosti“ Leonid Pasečnik s tím, že Plotnického úřad až do zvolení nové hlavy přebírá. Plotnickij ve čtvrtek obvinil sesazeného „ministra vnitra“ Igora Korneta z pokusu o násilné převzetí moci a poté uprchl do Ruska.

Šéf proruských separatistů ovládajících část Luhanské oblasti na východě Ukrajiny Igor Plotnickij kritizoval údajný pokus o státní převrat. Pokouší se o něj údajně sesazený ministr vnitra samozvané Luhanské lidové republiky Igor Kornet a jeho ozbrojenci. Odvolaný politik vyslal do ulic své jednotky v pondělí. Plotnickij původně tvrdil, že Luhansk neopustí, podle webu novin Novaja Gazeta však zamířil do Ruska.

Spojené státy zvažují dodávku protitankových raket Javelin a dalších zbraní Ukrajině za asi 47 milionů dolarů (zhruba miliardu Kč). Informaci na svém webu zveřejnila televize ABC s odvoláním na nejmenovaný zdroj z ministerstva zahraničí. Ten stanici ABC mimo jiné sdělil, že zbraně mají prozápadní vládě v Kyjevě pomoci „odrazit agresi proruských separatistů“ v Donbasu na východě země.

Moskva se obává, že uzavření hranic mezi Ruskem a separatistickými regiony na východě Ukrajiny by mohlo vést k masakru podobnému krveprolití v bosenské Srebrenici z roku 1995. Na konferenci v Soči zabývající se mezinárodní politikou to řekl ruský prezident Vladimir Putin.

Tvrdé kritice Ruska za okupaci Krymu a intervenci v Donbasu věnoval svůj projev v OSN ukrajinský prezident Petro Porošenko. Rusko podle něj otevřeně porušuje rezoluce Spojených národů a ignoruje své mezinárodní závazky. Porošenko v New Yorku také vyzval Radu bezpečnosti k vyslání mírové mise na Donbas.

Ruská televizní stanice Pervyj kanal oznámila, že její zpravodajka Anna Kurbatovová byla unesena v centru Kyjeva. Zřejmě ji zadrželi pracovníci ukrajinské tajné služby SBU, uvedla stanice. Podle SBU šlo o propagandistku – novinářka už byla vyhoštěna ze země.