Ukrajinská krize strana 5 z 5

Rozhodnutí Kyjeva zakázat ruské zpěvačce účast na písňové soutěži Eurovize vyvolalo zlobnou reakci Moskvy, která varovala před „pohřbením“ veškerého úsilí o mírové urovnání krize na východě Ukrajiny. Poslanci ruského parlamentu hovoří o naprosté nemravnosti „tlupy ukrajinských nacionalistů“ a vyzývají politiky západních zemí, aby v Kyjevě zasáhli.

Rusko nemá žádné písemné scénáře ohledně začlenění východní Ukrajiny do své federace a hypotetické úvahy na toto téma nejsou možné. Podle agentury TASS to prohlásil mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Kreml nicméně podle něj počítá s tím, že Kyjev dříve nebo později přijme připojení Krymu k Rusku.

Evropský parlament odsoudil ruskou anexi Krymu, která se odehrála právě před třemi lety, jakož i pronásledování krymských Tatarů a věznění dalších ukrajinských občanů v Rusku. V rozpravě zazněla silná podpora pro pokračování sankcí Evropské unie proti Rusku. Na rezoluci se shodla hned pětice poslaneckých klubů, které ji prosadily v poměru 451 ku 73 hlasům. V krymské metropoli Simferopolu mezitím začaly oslavy připomínající výročí anexe, odstartoval je pochod pěti tisíc lidí.

Evropská unie se rozhodla prodloužit o další půlrok sankce vůči Rusku. Jde o omezení, která zavedla proti různým osobám a subjektům kvůli aktivitám ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny. Oznámila to ministerská Rada EU. Rozhodnutí se netýká hospodářských sankcí vůči Rusku, které zůstávají v platnosti zatím do konce července.

Německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel varoval před dalšími závody ve zbrojení. Řekl to před schůzkou se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem v Moskvě. Státníci se shodli na tom, že by bylo užitečné zapojit Spojené státy do řešení krize v Donbasu. Gabriel pak jednal i se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem, jenž volal po normalizaci vztahů a pozval klíčové německé politiky do Ruska.

Největší ruská banka Sberbank začala obsluhovat klienty, kterým vydaly pasy „lidové republiky“ v Donbasu. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na prohlášení společnosti. Ukrajinský ministr vnitra žádá uzavření všech poboček Sberbank na území Ukrajiny.

Rusko odmítlo u soudu OSN žalobu ohledně podpory terorismu na východě Ukrajiny. Kyjev se na tribunál v Haagu obrátil s tím, že Moskva financuje ukrajinské separatisty a na Krymu diskriminuje tamní menšinu Tatarů. Obvinění se podle právníků Ruska neopírá o fakta a soud by se jím měl přestat zabývat.

Napomáháním povstalcům na východě Ukrajiny se Rusko dopouští podpory terorismu. Před Mezinárodním soudním dvorem v Haagu to uvedla náměstkyně ukrajinského ministra zahraničí Olena Zerkalová. Ukrajina Rusko u soudu zažalovala v lednu.

Separatisté na východě Ukrajiny oznámili znárodnění všech podniků umístěných v „lidových republikách“ v Donbasu. Jde o reakci na dopravní blokádu povstaleckých území, za níž stojí nacionalistické strany v kyjevském parlamentu.

Spojené státy přikládají transatlantickým vztahům značný význam, ujistil během návštěvy bruselského sídla NATO americký viceprezident Mike Pence. Je to podle něj vzkaz prezidenta Donalda Trumpa evropským spojencům, kteří ale zároveň musejí pro chod Aliance dělat více. Už letos od nich očekává vyšší výdaje na armádu. Pence se v Bruselu sešel i s šéfem Evropské rady Donaldem Tuskem. Ten řekl, že EU jednoznačně spoléhá na to, že nová americká administrativa bude podporovat sjednocenou Evropu.

O půlnoci začalo v Donbasu platit nově vyjednané příměří. Minulý týden se na něm shodli zástupci Ukrajiny, Ruska a mezinárodních pozorovatelů z OBSE. Dohoda počítá i se stažením těžkých zbraní. Střetů na východě Ukrajiny v poslední době výrazně přibylo – situace je nejhorší za posledního půl roku.

Během konfliktu na východě Ukrajině byli muži i ženy biti, na genitáliích mučeni elektrošoky a znásilňováni. Případy sexuálního násilí pak mohou představovat válečné zločiny, upozornil Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva. Všechny strany konfliktu podle něj používají bití, nucenou nahotu a další zneužívání, aby dosáhly přiznání, nebo aby oběti donutily k vydání majetku. Účastníci ukrajinského konfliktu se podle agentury Reuters ke zprávě úřadu zatím nevyjádřili.

Námořní síly Severoatlantické aliance budou častěji cvičit v Černém moři. Aliance tak podpoří spojenecké země v oblasti. Oznámil to šéf NATO Jens Stoltenberg. Rumunsko a Bulharsko jsou od ruské anexe Krymu znepokojeny chováním Moskvy. Americký ministr obrany James Mattis v Bruselu zdůraznil, že USA za Trumpa dodrží závazek týkající se kolektivní obrany.

Moskva obvinila Kyjev z použití zbraní hromadného ničení proti povstaleckým územím na jihovýchodě Ukrajiny. Vyšetřovací výbor Ruské federace podle agentury TASS oznámil, že má nevyvratitelné důkazy o nasazení taktických raket Točka-U vybavených vysoce výbušnou střepinovou a kazetovou municí.

Zástupce Slovenska Martin Gutten končí v misi OBSE na východní Ukrajině. Vedení ho stahuje kvůli podezření z podpory separatistů, kterou jim vyjadřoval na sociálních sítích. Komunikoval taky se Slováky, kteří na jejich straně bojují, ve vlasti jim za to hrozí vězení.

Jakákoliv dohoda s USA ohledně Ukrajiny je vysoce nepravděpodobná. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova nejsou známé ani žádné bližší informace k očekávané schůzce Putina s novým americkým prezidentem Donaldem Trumpem. V Donbasu se nyní odehrávají nejtěžší boje za poslední dva roky, uvedla představitelka NATO po jednání s ukrajinským premiérem.

Ministři zahraničí zemí EU se shodli na nutnosti dostat všechny ozbrojené složky v Libyi pod kontrolu legitimní vlády. Navázali tak na závěr maltského summitu, kde se Unie dohodla na nutnosti uzavřít libyjskou migrační trasu. Ministři se shodli také na nutnosti prosazení mírových dohod z Minsku týkajících se Ukrajiny. Podle šéfa české diplomacie Lubomíra Zaorálka je nutné, aby EU postupovala společně s USA.

Americký prezident Donald Trump telefonicky mluvil s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem. Šlo o první přímý kontakt mezi oběma politiky od nástupu Trumpa do úřadu. Trump svému protějšku řekl, že se Spojené státy zasadí o obnovu míru na ukrajinsko-ruské hranici. Boje na východě Ukrajiny v posledních týdnech znovu sílily a obě strany hlásí ztráty na životech.

Nová stálá zástupkyně Spojených států v Organizaci spojených národů Nikki Haleyová obvinila Rusko z eskalace konfliktu na východě Ukrajiny a prohlásila, že protiruské sankce budou platit, dokud Moskva nevrátí Ukrajině poloostrov Krym. Vyjádření Haleyové je tak v protikladu s postojem prezidenta Donalda Trumpa, který se během kampaně i po zvolení několikrát pochvalně vyjádřil na adresu Vladimira Putina a zdůraznil potřebu zlepšení vzájemných vztahů.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko chce uspořádat referendum o vstupu své země do Severoatlantické aliance. Prezident to řekl v rozhovoru pro německý list Berliner Morgenpost. Zájem o členství dává Kyjev najevo už od převratu v roce 2014, členské státy Aliance se ale k plánům prozápadní ukrajinské vlády stavějí váhavě či odmítavě.

Boje na východě Ukrajiny se znovu vyostřily. Násilnosti pokračují už několik dnů u města Avdijivka nedaleko Doněcku. Tamní obyvatelé jsou bez elektřiny, tepla i vody. Z vyprovokování bojů se navzájem obviňují ukrajinská armáda a proruští separatisté. Nad situací vyjádřily znepokojení Spojené státy i Rada bezpečnosti OSN. Šéf NATO vyzval Moskvu, aby dosáhla přerušení bojů.

Ukrajinská poslankyně Nadija Savčenková, která byla do nedávna považována ve své vlasti za národní hrdinku, znovu rozpoutala svými kontroverzními výroky politickou bouři. V Kyjevě navrhla, aby se Ukrajina načas zřekla Krymu, anektovaného v březnu 2014 Ruskem, a to oplátkou za to, že dostane zpět východoukrajinský Donbas, ovládnutý proruskými separatisty. Savčenková za to v parlamentu čelila obviněním ze zrady.

Ukrajinské úřady zakázaly šířit vysílání ruské televize Dožď, která se ve své vlasti těší pověsti nezávislého média, kritického k současnému režimu. Uvedl to deník Ukrajinska pravda. Dožď byl až dosud na Ukrajině dostupný v placených kabelových sítích jako poslední z ruských televizí.

Mým cílem bylo vrátit se na Ukrajinu, ať už živá, nebo mrtvá. V pořadu Devadesátka to řekla bývalá ukrajinská vojenská pilotka Nadija Savčenková, která nehodlala strávit v ruském vězení 22 let. „Ve skutečnosti jsem nikdy uvězněná nebyla. To může být jen ten, kdo je uvězněn ve své duši, ale já jsem byla volná i ve vězení,“ řekla ČT. Do Česka přijela na pozvání europoslance Pavla Svobody (KDU-ČSL).