Boje na východě Ukrajiny se znovu vyostřily. Násilnosti pokračují už několik dnů u města Avdijivka nedaleko Doněcku. Tamní obyvatelé jsou bez elektřiny, tepla i vody. Z vyprovokování bojů se navzájem obviňují ukrajinská armáda a proruští separatisté. Nad situací vyjádřily znepokojení Spojené státy i Rada bezpečnosti OSN. Šéf NATO vyzval Moskvu, aby dosáhla přerušení bojů.
Nové boje na východě Ukrajiny: Lidé v Avdijivce jsou bez elektřiny, tepla i vody
3 minuty
Události: Střety na východě Ukrajiny
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) upozorňuje na alarmující humanitární situaci v Avdijivce. Jednadvacet tisíc obyvatel je podle ní bez elektřiny, tepla a vody, teploty ve městě se přitom přes den pohybují kolem minus dvaceti stupňů Celsia.
Úřady proto zahájily evakuaci, z města má být odvezeno zhruba osm tisíc nejohroženějších lidí. Šéf vládní administrativy v oblasti Pavlo Žebrivskij uvedl, že evakuace se týká hlavně pacientů nemocnic a dalších lidí se speciálními potřebami. O evakuaci celého města se podle něj nerozhodlo.
Podle šéfa záchranných operací Vladimira Gusinského bylo dopoledne evakuováno prvních 175 lidí, mezi nimi 88 dětí. Lidé jsou převáženi například do Mariupolu nebo Svjatohirsku. Kvůli výpadku elektřiny zůstalo pod zemí v dole Zasjaďko uvězněno víc než dvě stě horníků, záchranářům už se podařilo všechny vyprostit.
GALERIE
Ukrajina - Avdijivka
Avdijivka leží na ukrajinskou vládou kontrolovaném území, blízko hranic se separatistickou Doněckou oblastí. Boje u města vypukly v neděli. Kyjev uvedl, že zabito bylo sedm ukrajinských vojáků a další desítky byly zraněny během předchozích dvou dnů. Ve středu potvrdil další tři mrtvé. Povstalci tvrdí, že zabili přes devadesát ukrajinských vojáků a stovky jich zranili.
Ukrajinská armáda už dříve ohlásila 24 zraněných vojáků, potvrdila i civilní oběti, jejich počet ale nespecifikovala. Separatisté v pondělí informovali o čtyřech zabitých bojovnících. Podle nich byli dva civilisté zabiti a jeden zraněn i při ostřelování Doněcku a Makijivky.
Z eskalace se obviňují obě strany
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov při návštěvě Abú Dabí prohlásil, že za nynějšími událostmi stojí přímo ukrajinský prezident Petro Porošenko a že to uznává i Západ. Tvrdil, že to zaznamenal i „jinak hluboce předpojatý německý tisk“.
Z Moskvy se v této souvislosti ozývají hlasy, že Porošenko by prý rád zrušil mírové dohody z Minsku a problém opět řešil silou. Podle některých těchto hlasů ukrajinský prezident také prověřuje, jaký postoj vůči Ukrajině hodlá zaujmout nový americký prezident Donald Trump.
Představitel ukrajinského ministerstva obrany Oleksandr Motuzjanyk s narážkou na ruskou podporu povstalců obvinil „ruská okupační vojska“, že pokračují v porušování veškerých dohod o přerušení palby. „Nepřítel pokračuje v ostřelování ukrajinských pozic u Avdijivky, Piski, Marijinky, Krasnohorivky a Novogrygorivky z raketometů, tanků, děl, minometů,“ řekl. Prakticky stejné obvinění vůči ukrajinským silám vznesl mluvčí separatistů Eduard Basurin.
Stoltenberg apeloval na Moskvu
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vyzval Moskvu, aby využila svého „značného vlivu“ na separatisty a dosáhla přerušení bojů.
Zdůraznil, že mezinárodním pozorovatelům musí být umožněn plný přístup do oblasti konfliktu, včetně hranice s Ruskem, a ujistil, že Aliance je připravena pokračovat v politické i praktické podpoře Ukrajiny.
Znepokojení nad situací vyjádřily už během úterý Spojené státy. Sešla se i Rada bezpečnosti OSN, která vyzvala obě strany k zastavení násilností. „Členské země Rady bezpečnosti vyjádřily plnou podporu suverenitě a územní celistvosti Ukrajiny,“ uvádí se podle agentury Reuters ve sdělení rady.
„Členové vyzvali k okamžitému návratu do režimu příměří“, dodává prohlášení. S vyjádřením rady vyslovilo souhlas Rusko jako její stálý člen, i Ukrajina, která je jedním z rotujících členů rady.
Poslední měsíce na Donbasu: Pokusy o příměří selhávají
Na východě Ukrajiny byla od propuknutí bojů na jaře 2014 dojednána řada příměří, která však byla narušována s postupně rostoucí intenzitou. Plně respektováno není ani poslední zastavení palby z konce loňského roku.
Během uplynulého týdne bylo příměří porušeno v 5600 případech.
Současné příměří vyhlášené v prosinci je už desátým v pořadí. Klid zbraní vyhlášený se začátkem školního roku prvního září vydržel necelé dva týdny. Separatisté pak oznámili nové, tentokrát jednostranné příměří s platností od půlnoci 13. září, ani to ale nevydrželo.
Zástupci Kyjeva, Moskvy i donbaských povstalců se 21. září dohodli v Minsku na oddělení bojujících stran. Nárazníková zóna měla být podle dokumentu zatím vytvořena ve třech sektorech fronty v Luhanské oblasti – v obcích Zolote, Petrovske a Stanycja Luhanska. Dosud ale bylo dokončeno stahování vojsk teprve u prvních dvou.
V říjnu se nejvyšší představitelé Německa, Francie, Ukrajiny a Ruska dohodli na vytvoření takzvané cestovní mapy, která by měla vést k míru. Rusko a Ukrajina se také shodly na přítomnosti ozbrojené policejní mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v oblasti bojů na Donbasu a Ukrajina souhlasila se začátkem stahování vojáků ze čtyř nových oblastí.
Ministři zahraničí měli cestovní mapu vypracovat v listopadu v Minsku, tamní jednání ale zkrachovala. Podle šéfů německé a ruské diplomacie byla navíc stanoviska jednotlivých stran vyhrocenější než v minulosti. Přítomnost ozbrojené policejní mise OBSE označilo Rusko za zbytečnou, nesouhlasili s ní ani povstalci.
V prosinci oznámil ukrajinský prezident Petro Porošenko, že od začátku bojů přišlo na východě Ukrajiny o život více než 2500 ukrajinských vojáků a 7500 civilistů. Do té doby OSN odhadovala počet obětí konfliktu, který vypukl v dubnu 2014, na asi 9600, a to včetně separatistů. Za vážnou označilo bezpečnostní situaci na východě Ukrajiny NATO.
V lednu zase oznámil ukrajinský ministr obrany Stepan Poltorak, že oddíly proruských separatistů mají ve zbrani kolem 35 tisíc bojovníků, které na místě podporuje pět tisíc příslušníků pravidelné ruské armády.
Silné boje propukly v prosinci nedaleko města Debalceve. Ukrajinská armáda a povstalci se vzájemně obviňují z pokusů o proražení fronty a hlásí vysoké ztráty protivníka. U Debalceve, které je strategickým dopravním uzlem na trase mezi Doněckem a Luhanskem, se loni v únoru odehrála jedna z největších bitev donbaské války. Město nyní ovládají separatisté.
Boje pokračovaly i v následujících dnech, od půlnoci z 23. na 24. prosince mělo začít prozatím poslední oboustranné příměří. Z jeho porušování se ale ještě tentýž den začaly obviňovat obě strany. Současné boje jsou nejintenzivnější od vyhlášení tohoto posledního příměří.
