U východoukrajinského města Debalceve na Donbasu v noci propukly silné boje. Armáda a povstalci se obviňují z pokusů o proražení fronty a hlásí vysoké ztráty protivníka. Teprve loni se přitom město, které je strategickým dopravním uzlem na trase mezi Doněckem a Luhanskem, začalo z nejhorších bojů vzpamatovávat. Nyní jej ovládají separatisté.
Podle kyjevského armádního komuniké v neděli povstalecké jednotky zahájily mohutnou dělostřelbu ve snaze prorazit frontu v prostoru takzvaného Svitlodarského oblouku, což je oblast jen několik kilometrů severozápadně od Debalceve.
Následný pokus o útok ukrajinské jednotky odrazily a způsobily nepříteli těžké ztráty, tvrdí Kyjev. Povstalci prý ztratili nejméně 25 mužů a kolem 30 separatistů bylo zraněno.
Velmi těžké boje podle velení ukrajinské armády trvaly celou noc. Agentura Unian s odvoláním na informace ukrajinských dobrovolnických sborů napsala, že „byly nasazeny zbraně všech kalibrů“.
V pondělí ráno v důsledku ukrajinské protiofenzívy zaujala údajně armáda „nové strategické pozice“. Přesné údaje o obětech podle agentury Unian nejsou, armáda údajně ztratila pět vojáků a šest dalších bylo zraněno.
Ukrajinská armáda má těžké ztráty, tvrdí separatisté
Jinou verzi událostí rozšířila separatistická tisková agentura DAN. Ukrajinské jednotky se podle ní pokusily prorazit linii fronty u debalcevského předměstí Kalinivka a boje stále pokračují.
„Ukrajinská armáda utrpěla těžké ztráty, podle předběžných údajů bylo zabito nejméně deset vojáků a dvacet bylo zraněno. Zničeno bylo několik kusů těžké vojenské techniky,“ tvrdí DAN s tím, že na straně povstalců jsou dva mrtví a dva nezvěstní. Útok ukrajinských jednotek byl prý zastaven.
Debalceve bylo loni v únoru centrem mimořádně tvrdých bojů, při nichž obklíčená ukrajinská armáda důležitý železniční uzel ztratila. Údaje o obětech se výrazně liší, podle všeho na obou stranách zemřely stovky lidí.
Podle některých ruských médií akci separatistů silně podporovala ruská armáda, která údajně v bojích o Debalceve ztratila 70 vojáků. Moskva zprávy o svém vojenském zapojení do událostí na východní Ukrajině opakovaně popírá.
Stoltenberg: NATO a Rusko spolu v ukrajinské krizi stále nesouhlasí
V Bruselu v pondělí déle než tři hodiny jednali velvyslanci zemí Severoatlantické aliance se svým ruským protějškem Alexandrem Gruškem. Podle generálního tajemníka Aliance Jense Stoltenberga toto letos teprve třetí jednání Rady NATO-Rusko opět potvrdilo, že rozpory mezi NATO a Moskvou ohledně ukrajinské krize zůstávají hluboké.
Severoatlantická aliance kvůli ruskému postupu na Ukrajině a anexi Krymu přerušila s Ruskem veškerou praktickou spolupráci. Otevřeny ale zůstávají diplomatické kanály, jako například právě nepříliš častá jednání Rady NATO-Rusko.
V době, kdy se okolo Debalceve na východě Ukrajiny opět rozhořely boje, vyzvali podle diplomatů velvyslanci NATO svého ruského kolegu, aby Moskva více využívala svůj vliv, který na proruské separatisty v Donbasu má. Aliance také žádá, aby separatisté nijak neomezovali práci monitorovací mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), jejíž pracovníci se opakovaně stávají terčem útoků.
Evropská unie shodou okolností v pondělí o dalšího půl roku prodloužila hospodářské sankce vůči Rusku, které loni spojila právě s plným prosazením mírových dohod z Minsku.
