Porošenko: Rusko už připravilo na Donbasu o život 10 tisíc lidí

Více než 2500 ukrajinských vojáků a 7500 civilistů přišlo na východě Ukrajiny o život během bojů se separatisty v Donbasu podporovanými Ruskem. Řekl to ukrajinský prezident Petro Porošenko, jenž přičetl vinu za oběti nejvyššímu ruskému vedení. Až dosud OSN odhadovala počet obětí konfliktu, který vypukl v dubnu 2014, na asi 9600, a to včetně separatistů.

„Celkový počet obětí dosáhl 10 tisíc. Rusko připravilo o život nejen více než 2500 našich vojáků z ozbrojených sil a dalších složek, které brání zemi a dělají to velice profesionálně, ale také 7500 civilistů na Ukrajině,“ řekl Porošenko během vyznamenávání obránců vlasti při příležitosti armádního svátku.

Bilance není konečná. Podle listu Ukrajinska pravda, odvolávajícího se na údaje z ukrajinského ministerstva obrany, byl mezitím na východě země další voják zabit v boji a další raněn.

Podle prezidenta se v současnosti ve vojenských nemocnicích léčí 125 zraněných vojáků. S některými se šéf státu setkal v ústřední vojenské nemocnici v Kyjevě.

Porošenko při návštěvě vojáků na východě Ukrajiny
Zdroj: Reuters

Porošenko zdůraznil, že veškerá vina za smrt a zranění Ukrajinců spočívá na ruském vedení. „Tento smrtelný hřích tíží duše nejvyššího vojenského a politického vedení Ruské federace, které se snaží obnovit impérium a pohrdá životy a osudy lidí,“ zdůraznil.

Náčelník generálního štábu ukrajinské armády Viktor Muženko dříve uvedl, že v Donbasu padlo celkem 3064 ukrajinských bojovníků, z čehož 2636 byli vojáci a z nich 2148 padlo v boji. Současně odhadl, že kdyby Rusové naplno zaútočili, pak „při odrážení mohutné ruské agrese by celkové ztráty (ukrajinských sil) během deseti dnů mohly dosahovat 10 tisíc až 12 tisíc lidí“.

Rusové svou přítomnost na Donbasu dál popírají

Jakkoli Kyjev a Západ obviňují Rusko z vojenské podpory separatistů, Moskva jakékoli zapojení do ukrajinského konfliktu popírá, nejvýše připustila účast ruských „dobrovolníků“ na straně separatistů.

Nyní se podle Porošenka na „dočasně okupovaných ukrajinských územích nachází okolo 700 ruských tanků, 1200 ruských obrněných vozidel, více než tisícovka ruských dělostřeleckých zbraní a více než 300 raketometů“. Tak mohutné síly „na jedné straně svědčí, že se nás bojí“, ale „na druhé straně to svědčí, že kdykoli se na nás může vrhnout nejen toto všechno, ale i to, co je soustředěno u ukrajinsko-ruských hranic“.

Porošenko v této souvislosti vyzval k dalšímu zvyšování bojeschopnosti ukrajinských ozbrojených sil v příštím roce. Oznámil také uzavření více než 40 kontraktů na dodávky různých obranných prostředků za celkem 1,5 miliardy dolarů (asi 38 miliard Kč). Upřesnil, že jde o obrněná vozidla, pozorovací přístroje, spojovací prostředky, radary a další.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 2 hhodinami

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 3 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 4 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 12 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...