Jeden z velitelů proruských separatistů na východě Ukrajiny je po smrti. Arsen Pavlov, přezdívaný Motorola, přišel o život v neděli večer při výbuchu bomby nastražené ve výtahu domu, ve kterém v Doněcku bydlel. Oznámila to ruská a ukrajinská média. Vůdce doněckých separatistů Alexandr Zacharčenko z vraždy podle agentury Interfax otevřeně obvinil ukrajinskou stranu a slíbil odplatu objednavatelům a organizátorům atentátu na svého blízkého přítele.
V Doněcku zabili „Motorolu“, jednoho z velitelů separatistů
„Tato smrt není pro nás obyčejná výzva, ale výzva celé republice,“ prohlásil Zacharčenko. „Chápu to tak, že (ukrajinský prezident) Petro Porošenko porušil příměří a vyhlásil nám válku,“ dodal Zacharčenko. „Kyjev chce vyřešit konflikt silou, ale není schopen válku vyhrát, a proto používá teroristické metody,“ prohlásil hlavní vyjednávač separatistů Denis Pušilin.
„Mohu potvrdit informaci médií o zavraždění Arsena Pavlova. Člověk, který páchal zločiny proti celistvosti Ukrajiny, byl zabit,“ řekl poradce šéfa ukrajinské tajné služby SBU. „Terorista Anton Pavlov byl zabit,“ prohlásil mluvčí ukrajinského ministerstva vnitra.
Ukrajinské úřady ale nezveřejnily žádné oficiální informace o tom, kdo je za atentát odpovědný, všímá si list Kyiv Post. Mluvčí ukrajinského ministerstva vnitra napsal na Facebook, že Pavlova zřejmě zabili jeho souputníci. Ministrův poradce Zoran Škirjak zase podle svého statusu na sociálních sítích věří, že Pavlova zabila ruská tajná služba FSB.
K zabití Motoroly se podle deníku Ukrajinska pravda přihlásili zamaskovaní ozbrojenci s ukrajinskou vlajkou a praporem krajně nacionalistické organizace Misantropic Division, známé útoky na gaye a lesby. Zveřejnili video na Twitteru.
Jak ale upozorňuje na webu BBC její zpravodaj v Kyjevě, je třeba k tomuto oznámení přistupovat s ostražitostí. Šéf Misantropic Division prohlásil, že jeho organizace nemá s videem nic společného. I podle listu Kyiv Post jde zřejmě o podvrh.
Motorola se chlubil zabitím zajatců
Motorola pocházel z města Uchta v republice Komi na severu Ruska, dříve sloužil v ruské armádě v Čečensku. Jako velitel separatistického praporu Sparta se chlubil, že osobně zastřelil patnáct ukrajinských vojáků, kteří upadli do zajetí. Organizace Amnesty International vyzvala k vyšetření těchto zločinů, Kyjev ještě loni žádal Interpol, aby vyhlásil po Rusovi pátrání, ale policejní ústředna odmítla.
Motorola figuroval také na sankčním seznamu Evropské unie, poznamenala Ukrajinska pravda. Současně připomněla zabití nejméně čtyř z povstaleckých velitelů, kteří nejspíše doplatili na „čistky“ a soupeření v řadách separatistů bojujících mezi sebou i o peníze z prodeje uhlí z Donbasu Rusku a Ukrajině.
Internetový list Gazeta.ru upozornil, že dům v Doněcku, ve kterém byl zabit Motorola a zřejmě i jeho tělesný strážce, byl zvláště pečlivě střežen. Motorola, jenž vyvázl již z několika úkladů, se rád procházel Doněckem s manželkou a dětmi, strůjci atentátu ale vše nachystali tak, aby nedošlo k obětem mezi civilisty.
Motivem k pomstě mohla být podle ruského deníku i zářijová akce v sousedním Luhansku, kde Motorola na Zacharčenkův rozkaz potlačil vzpouru proti tamnímu vůdci separatistů Igoru Plotnickému. I ten se svého času stal terčem atentátu, vyvázl však se zraněním.
Východem Ukrajiny zmítá dva roky konflikt mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty, který podle Kyjeva podporuje Rusko. V bojích podle OSN přišlo o život více než 9600 lidí a dalších 1,5 milionu lidí před válkou uprchlo ze svých domovů.
„Motorola byl pionýrem nové hybridní války,“ poznamenal ruský list Kommersant a připomněl, že někdejší veterán čečenského tažení si získal slávu hned na počátku konfliktu, ve Slavjansku. Později se pravidelně objevoval v reportážích z bojů o doněcké letiště díky tomu, že poskytoval ruským médiím exkluzivní záběry z kamer připevněných na přilbách bojovníků praporu Sparta, a to výměnou za budování obrazu hrdiny.
Na rozdíl od jiných zavražděných polních velitelů se Motorola nikdy nepletl do politiky, nicméně až dosud žádná vražda nebyla vyšetřena a i v tomto případě se skutečné strůjce atentátu sotva podaří vypátrat, odhadl Kommersant.