Třetí výročí ruské anexe Krymu. Europoslanci podpořili pokračování protiruských sankcí

6 minut
Příhoda: Rusko odmítá vyjednávat o Krymu
Zdroj: ČT24

Evropský parlament odsoudil ruskou anexi Krymu, která se odehrála právě před třemi lety, jakož i pronásledování krymských Tatarů a věznění dalších ukrajinských občanů v Rusku. V rozpravě zazněla silná podpora pro pokračování sankcí Evropské unie proti Rusku. Na rezoluci se shodla hned pětice poslaneckých klubů, které ji prosadily v poměru 451 ku 73 hlasům. V krymské metropoli Simferopolu mezitím začaly oslavy připomínající výročí anexe, odstartoval je pochod pěti tisíc lidí.

Hlasování v Evropském parlamentu předcházela rozprava, ve které se do sebe pustili česká europoslankyně s francouzským nacionalistou. „Musíme si zachovat zdravý rozum. V Kyjevě došlo k puči, přestal fungovat právní stát a za této situace Rusko obsadilo Krym, přiřčený Ukrajině sovětským vůdcem Chruščovem,“ prohlásil Jean-Luc Schaffhauser z francouzské Národní fronty.

„Kdyby všichni uvažovali jako vy, tak bych tady nikdy nemohla být, protože by ještě existovala Československá socialistická republika a Varšavská smlouva,“ zareagovala Michaela Šojdrová a ptala se oponenta, zda uznává právo občanů protestovat proti špatné vládě. Ten ale výtky odmítl jako „propagandu“.

Krymští Tataři
Zdroj: ISIFA

„Hledejme cestu k ukončení války a nepřilévejme oleje do ohně tím, že se stavíme jen na jednu stranu,“ nabádal Jiří Maštálka (KSČM) s připomínkou, že konflikt na východě Ukrajiny si vyžádal na 10 000 mrtvých a miliony lidí vyhnal z domovů.

„Plně podporuji, abychom kritizovali věznění za politické názory. Nesmíme ale zapomínat na utrpení milionů. Proč nevyžadujeme důsledné vyšetření upálení (proruských demonstrantů v květnu 2014) v Oděse?“ dodal.

Hrozbou míru je Putin. Hájit ruskou okupaci Krymu je hanebné

Už je nemoderní nacpat lidi do dobytčáků a deportovat je, jak to dělával Stalin. Teď se používají subtilnější metody. Stačí sofistikovaně vytvořit ovzduší strachu a lidé se vystěhují sami.
Jaromír Štětina
europoslanec za TOP 09 o ruských metodách používaných proti krymským Tatarům

V rozpravě převládal ale jiný tón. „Největší hrozba míru se jmenuje Vladimir Putin. Pozdvihněme hlas, aby nás bylo slyšet až v Kremlu,“ vybídla švédská europoslankyně Soraya Postová.

Německá představitelka zelených Rebecca Harmsová zdůraznila, že kdo volá po zrušení sankcí proti Rusku, nejenže ubližuje lidem v soukolí bezpráví, ale i poškozuje evropskou bezpečnost. „Musíme se vzdát iluzí o dohodě s agresorem a zaútočit plnou silou na tajné účty ruských hodnostářů v evropských bankách,“ vyzval lidovec Tunne Kelam z Estonska.

I podle britského konzervativce Charlese Tannocka nelze Putinovi dovolit, aby mu anexe Krymu prošla, jako dříve ovládnutí Jižní Osetie a Abcházie, odtržených od Gruzie. „Je hanebné hájit ruskou okupaci,“ zdůraznil švédský liberál Jasenko Selimovic.

Kiska: Slovensko čelí kremelské propagandě

Za nezodpovědné označil slovenský prezident Andrej Kiska zpochybňování protiruských sankcí. Proti sankcím se dříve vyslovil slovenský premiér Robert Fico, který tento názor ve čtvrtek zopakoval, byť za důležitou označil jednotu evropské osmadvacítky v této otázce.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Slovenská vláda se připojila a podporuje sankce ze strany Evropské unie. Neustálé zpochybňování jejich významu je z důvodu chybějící změny chování ruského vedení nezodpovědné, lehkovážné a matoucí jak pro zahraniční partnery, tak pro slovenskou veřejnost,“ řekl Kiska na konferenci o zahraniční politice Slovenska.

Anexe Krymu a podpora separatistů na východě Ukrajiny ze strany Ruska jsou podle Kisky nepřijatelné kroky, které nelze ponechat bez odezvy. „Tím, že zpochybňujeme sankce, jako bychom neuměli odpovědět na základní otázku, čím je plánujeme nahradit a jaké mají být naše další kroky, abychom přispěli k řešení situace na Ukrajině,“ dodal Kiska.

Kiska také prohlásil, že Slovensko čelí „kremelské propagandě“ v podobě tzv. informační války, vůči které země podle něj na rozdíl od svých sousedů dělá velmi málo. „Informační válka je jedním z vážných ohrožení Slovenska a jeho zahraniční politiky. Žel Slovensko a jeho oficiální bezpečnostní složky proti hybridní válce a cílené propagandě dělají velmi málo, nedělají téměř nic. Jsme terčem, který se nebrání,“ řekl Kiska.

Dodal, že hybridní válka spočívá v šíření dezinformací a polopravd s masivním využitím sociálních médií.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem Severoatlantické aliance Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto sejdou na mimořádném summitu EU ve čtvrtek v Bruselu.
20:53Aktualizovánopřed 8 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 30 mminutami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
13:19Aktualizovánopřed 39 mminutami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 4 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...