Ukrajinská krize strana 2 z 5

Ukrajina během válečného stavu nebude vpouštět na své území ruské muže ve věku od 16 do 60 let. Oznámil to náčelník pohraniční služby Petro Cygykal. Výjimku mohou představovat pouze případy, jako jsou příjezdy na pohřby, dodal podle listu Ukrajinska pravda. Ukrajinské úřady zadržely dosud na kyjevském letišti přes 150 Rusů. Moskva by podle ruských zákonodárců neměla na opatření Kyjeva reagovat recipročně.

Hlubší konflikt mezi Kyjevem a Moskvou zřejmě nenastane, protože rizika jsou pro ruského prezidenta Vladimira Putina příliš velká. V Interview ČT24 to řekl historik a ukrajinista David Svoboda. Podle něj mohla být cílem Ruska v Kerčském průlivu podobná akce jako v roce 2008 v Gruzii, avšak výsledek je „hodně polovičatý“. Na Ukrajině nicméně zůstává destabilizující a nenormální situace, jejichž „výrobu“ Putin podle Svobody skvěle ovládá.

Schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, která se měla uskutečnit v sobotu na okraj summitu dvacítky největších ekonomik světa G20 v argentinské metropoli Buenos Aires, byla oficiálně zrušena. Poté, co schůzku odřekl Trump na sociální síti Twitter a později její zrušení oznámil i Bílý dům, informaci potvrdil také mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Trump schůzku zrušil kvůli incidentu mezi Ruskem a Ukrajinou v Kerčském průlivu. Ukrajinský prezident Petro Porošenko Trumpovo rozhodnutí ocenil jako chování velkého státníka.

Ukrajinští námořníci, které v neděli zadržely ruské síly při incidentu v Kerčském průlivu, byli letecky přepraveni do věznice Lefortovo v Moskvě. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na dva obhájce 24 Ukrajinců, na které soud v krymském Simferopolu uvalil v uplynulých dnech dvouměsíční vazbu. Není ale jasné, kolika zadržených námořníků se přesun týká.

Podle ukrajinského prezidenta Petra Porošenka chce šéf Kremlu Vladimir Putin okupovat Azovské moře. Vyzval proto NATO, aby poslalo své lodě a chránilo ukrajinské přístavy v této oblasti. Podle Kyjeva Rusko dva ukrajinské přístavy blokuje, což Kreml vzápětí popřel. Za Kyjev se mezitím postavila německá kancléřka Angela Merkelová. Podle ní se situace pro námořní dopravu v Kerčském průlivu výrazně zhoršila po stavbě mostu na Krym Ruskem. Zodpovědnost za to podle kancléřky nese Putin.

Ukrajinská síla na moři je v současné době nicotná, země přišla o klíčovou část flotily s okupací Krymu. V rozhovoru pro ČT24 to uvedla redaktorka Deníku N Petra Procházková. Ukrajinci by podle ní paradoxně dokázali Rusům déle vzdorovat spíš při pozemní ofenzivě, plnohodnotnou ruskou invazi ale považuje za nepravděpodobnou. Procházková si myslí, že šéf Kremlu Vladimir Putin se bude snažit se zajatými ukrajinskými námořníky obchodovat. Dosavadní protiruské sankce podle ní nejsou dostačující.

Ukrajinské úřady tvrdí, že Rusové napadli lodě ukrajinského vojenského námořnictva ještě na otevřeném moři v mezinárodních vodách Černého moře. Odvolávají se na souřadnice ukrajinských dělových člunů Nikopol a Berdjansk a remorkéru Jany Kapu v době, kdy je Rusové ostřelovali a zadrželi. Moskva naopak tvrdí, že zásah byl nutný, protože ukrajinská plavidla nezákonně vplula do ruských výsostných vod.

Americký prezident Donald Trump pohrozil, že by mohl kvůli nedělnímu incidentu v Kerčském průlivu odvolat plánovanou schůzku s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, která se má uskutečnit na okraj summitu G20 v Argentině. Prezident to řekl v rozhovoru, který zveřejnil list The Washington Post. Představitelé dvacítky největších ekonomik světa se v Buenos Aires sejdou v pátek a v sobotu. Kreml dal najevo, že se schůzkou dál počítá. Později se podobně vyjádřil i Putin a incident označil za provokaci před ukrajinskými volbami.

Rusko chce vyvolat dojem, že Azovské moře patří jen jemu – a stejně to může dopadnout i s Černým mořem, řekl v rozhovoru pro ČT24 komentátor a publicista Jefim Fištejn, který označil incident u Krymu za „lupičstvo“. Jestli bude otevřená válka, podle něj závisí na tom, v jaké náladě se zrovna probudí šéf Kremlu Vladimir Putin. „Vždy, když mu klesá popularita, tak provede nějakou drobnou rozpínavou válku proti někomu ze sousedů,“ upozornil Fištejn.

Rusko posílí protivzdušnou obranu anektovaného Krymu čtvrtou jednotkou vyzbrojenou novými raketami S-400 Triumf. Oznámila to agentura Interfax s odvoláním na mluvčího Jižního vojenského okruhu Ruska. Jednotka podle něj „v nejbližší době“ nastoupí do bojové pohotovosti na poloostrově poté, co úspěšně zvládla na cvičišti u Astrachaně střelby na cvičné terče, imitující nízkoletící, velmi rychlé a balistické cíle. Ukrajinský premiér Volodymyr Hrojsman vyzval spoluobčany v těch oblastech Ukrajiny, kde se zavádí válečný stav, aby dál normálně žili, pracovali a studovali.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko se hned po incidentu v Kerčském průlivu snažil spojit s Vladimirem Putinem, šéf Kremlu ale na výzvy nereagoval, oznámil Porošenko v televizním projevu. Výjimečný stav už podle něj formálně trvá od pondělí a bude platit do 26. prosince. Ukrajinský prezident zároveň národu sdělil, že hrozba války s Ruskem je reálná.

Na palubě tří ukrajinských lodí, které v neděli zadržela ruská pobřežní stráž, byli mimo jiné příslušníci kontrarozvědky. Potvrdil to šéf ukrajinské tajné služby SBU Vasyl Hrycak. V zemi kvůli incidentu začne platit válečný stav, který má podle ukrajinského prezidenta Petra Porošenka umožnit připravit se na případnou ruskou pozemní ofenzivu. Z evropských zemí se ozývají hlasy, že je třeba zpřísnit sankce vůči Kremlu. Ruský soud mezitím uvalil vazbu na prvních dvanáct zadržených námořníků.

Pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v posledních letech upozorňují na zapojování dětí do bojů na východě Ukrajiny. Během zvláštních polovojenských táborů se pod vedením radikálních ukrajinských nacionalistů i osmileté děti učí, jak protivníky zabíjet. Tábory podporuje stát. Jen letos poslalo tamní ministerstvo mládeže a sportu na jejich pořádání v přepočtu skoro 3,5 milionu korun.

Slovenská policie oznámila, že obvinila prvního Slováka, který se na východě Ukrajiny zapojil do bojových operací proruských separatistů. Obviněný Mário R. se podle policie aktivně účastní bojů na Donbasu minimálně od léta 2015. Hrozí mu za to trest dva až osm let odnětí svobody.

V kyjevské nemocnici zemřela ukrajinská protikorupční aktivistka Kateryna Handzjuková, která se před třemi měsíci stala obětí útoku kyselinou. Informoval o tom server Ukrajinska pravda. Ukrajinský prezident Petro Porošenko vyzval k potrestání pachatelů útoku. Motiv činu je zatím nejasný – mluví se i o pomstě proruských separatistů, proti kterým aktivistka velmi ostře vystupovala.

Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček se v úterý schází s šéfem ruské Státní dumy Vjačeslavem Volodinem. Už v pondělí jednal s předsedkyní horní komory ruského parlamentu Valentinou Matvijenkovou. Oba jsou přitom po anexi ukrajinského Krymu ruskými vojsky na sankčním seznamu Evropské unie a NATO. Radek Vondráček o své pondělní schůzce hovořil v pořadu Události, komentáře se Světlanou Witowskou, považuje ji za adekvátní.

Ruská vládní elita chce změnit současný světový řád a neváhá při tom sáhnout k silovým nástrojům. Myslí si to účastníci debaty o ruské asertivitě na hranicích, kterou uspořádal Institut pro politiku a společnost a na které promluvila například i bývalá gruzínská ministryně obrany. Západ podle diskutérů musí této hrozbě čelit a neměl by se bát originálních postupů. Třeba přestat na čas kupovat ruský plyn.

Ukrajinský parlament drtivou většinou rozhodl, že se chce zabývat zakotvením západního směřování země do ústavy. Před poslanci také vystoupil prezident Petro Porošenko, který připustil, že se mu nedaří bojovat proti korupci tak, jak sliboval. Postěžoval si, že rozvoj země brzdí ruská vojenská agrese, a varoval před politiky, kteří hledají usmíření s režimem Vladimira Putina.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko podepsal výnos o vypovězení ukrajinsko-ruské smlouvy o přátelství, spolupráci a partnerství uzavřené v roce 1997, stojí na webu hlavy státu. O vypovězení smlouvy, která mimo jiné zakotvuje nedotknutelnost ukrajinských hranic, už počátkem září rozhodla ukrajinská bezpečnostní rada. S konečnou platností musí rozhodnutí potvrdit parlament.

Ruské ministerstvo obrany v pondělí představilo novou verzi tragédie letu MH17. Podle ní sestřelila malajsijský boeing s téměř třemi stovkami lidí na palubě v roce 2014 nad východní Ukrajinou raketa Buk, která patřila ukrajinské armádě. Odmítlo tak závěry mezinárodního vyšetřování, které letos na jaře prokázalo, že letadlo sestřelila raketa ruské armády.

Evropská unie o půl roku prodloužila hospodářské sankce, které uvalila na ruské a ukrajinské jednotlivce a firmy kvůli podkopávání nezávislosti Ukrajiny. Jde o 155 lidí a 44 firem. Opatření tak budou platit nejméně do 15. března příštího roku. Sankce zahrnují zmrazení majetku a zákaz vstupu na území Unie. Tribunál EU zároveň potvrdil platnost restrikcí vůči některým ruským podnikům včetně Rosněfti.

Několik tisíc lidí, včetně mnoha dětí, bylo evakuováno na severu Krymu kvůli ekologické havárii v chemické továrně ve městě Armjansk. Čtyři lidé museli být kvůli zdravotním potížím hospitalizováni. Informovalo o tom oblastní ministerstvo školství. Úřady Ruskem anektovaného ukrajinského poloostrova podle agentury AFP o události řadu dní mlčely, ač znečištění životního prostředí a potíže obyvatel byly patrné.

Vůdce doněckých separatistů Alexandra Zacharčenka zabila podle informací listu Kommersant bomba umístěna ve stojací lampě nebo v lustru. Podle Kommersantu prověřují doněčtí vyšetřovatelé především blízké spolupracovníky separatistického lídra, protože jedině oni mohli znát jeho program a zorganizovat atentát ve správnou dobu. Zacharčenko zahynul po pátečním výbuchu v restauraci Separ v centru Doněcku.

Při výbuchu v Doněcku na východě Ukrajiny zahynul jeden z hlavních vůdců proruských separatistů Alexandr Zacharčenko. Tvrdí to ruské agentury s odkazem na separatistické úřady. Informaci později potvrdila i regionální média. K explozi došlo v doněcké kavárně Separ. Podezřelí byli zadrženi. Ruská diplomacie vzápětí obvinila z atentátu Kyjev. Ten mluví o sporu „teroristů a jejich ruských sponzorů“.