Ukrajina je na moři bez šance, Rusům by déle vzdorovala na zemi, míní novinářka Petra Procházková

9 minut
Novinářka Procházková: Ukrajinská síla na moři je nicotná, lépe by si vedla na zemi
Zdroj: ČT24

Ukrajinská síla na moři je v současné době nicotná, země přišla o klíčovou část flotily s okupací Krymu. V rozhovoru pro ČT24 to uvedla redaktorka Deníku N Petra Procházková. Ukrajinci by podle ní paradoxně dokázali Rusům déle vzdorovat spíš při pozemní ofenzivě, plnohodnotnou ruskou invazi ale považuje za nepravděpodobnou. Procházková si myslí, že šéf Kremlu Vladimir Putin se bude snažit se zajatými ukrajinskými námořníky obchodovat. Dosavadní protiruské sankce podle ní nejsou dostačující.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko po incidentu v Kerčském průlivu varoval národ, že válka s Ruskem je reálná. „Nemyslím si, že je úplně pravděpodobné, že ruské tanky najednou ve velkém vjedou na ukrajinské území. Porošenko potřebuje mobilizovat veřejné mínění, protože je v těžké situaci. Celá Ukrajina je v těžké situaci. Je to signál do zahraničí – chce říct, že Ukrajina potřebuje mezinárodní podporu,“ komentuje vývoj Procházková.

Novinářka připomněla, že Kyjev proti Rusku na moři nemá šanci. „Ukrajinská síla na moři je velmi nicotná – gró ukrajinské flotily zůstalo na okupovaném Krymu, jako taková neexistuje. Pozemní akce je paradoxně jediná, které by Ukrajina alespoň po nějaký čas dokázala vzdorovat, protože na moři nemá nic, co by proti Rusům postavila, zatímco na zemi patří mezi deset nejsilnějších armád v Evropě,“ konstatuje Procházková.

Ukrajinský prezident už vyzval NATO, aby vyslalo do oblasti své lodě a ochránilo ukrajinské přístavy. „Byl by to velmi významný krok, můžeme to přirovnat ke vstupu pobaltských států do NATO. Vzpomínám si, když Česko, Československo vstupovalo do různých mezinárodních struktur, co se v Moskvě dělo – to vypadalo, že vypukne třetí světová válka a nikdy nevypukla,“ upozornila Procházková.

Sama si ale nemyslí, že dojde na to, že alianční lodě skutečně doplují do Azovského moře. Klíčová je podle ní rétorika. „Je důležité, aby Rusko vnímalo Ukrajinu jako součást nějakého společenství, které se za ni postaví, ač Ukrajina není členským státem,“ míní novinářka.

Procházková: Putin má rád, když může udělovat milost

Rusko už poslalo do vazby zajaté ukrajinské námořníky a zabavilo tři lodě. „Myslím, že někdo bude odsouzen. Jinak bude dle mého názoru nakládáno s příslušníky ukrajinských tajných služeb. Putin má rád situace, kdy může někomu udělovat milost, ukazovat světu, že ovládá situaci, takže bych očekávala, že s nimi bude obchodovat. Důstojníci mohou být za někoho vyměněni, nebo mohou skončit v ruském vězení,“ myslí si Procházková.

Sankce zatím neťaly do živého, míní novinářka

Nad Ruskem se kvůli aktuálnímu dění v Kerčském průlivu vznáší hrozba nových západních sankcí. Incident odsoudily jak Spojené státy, tak i Německo. Podle Procházkové to ale nestačí. „Taková reakce je vždy po nějakém incidentu. A jak vidíme, tak Rusko už si zvyklo na to, že se odehrává hlavně na rétorické úrovni. Sankce, které byly doposud přijaty, podle mého názoru nezasáhly jádro ruské ekonomiky a politické elity,“ je přesvědčena Procházková.

Západní politici přitom podle ní vědí, co by Rusko přinutilo ke změně chování – třeba odříznutí od mezinárodního platebního styku nebo zmenšení závislosti Evropy na ruských energetických dodávkách. „Všechna tato opatření by ale zasáhla i stranu, která je činí. Dokud se ale takto nestane a nebudou zasaženi konkrétní lidé z okolí prezidenta Putina, tak se Rusko bude dál chovat tímto způsobem,“ upozornila novinářka.

Putin podle Procházkové zkouší, kam až ho Západ nechá zajít. „Obávám se, že mu to opět úspěšně projde,“ uzavírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 31 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...