Ukrajina je na moři bez šance, Rusům by déle vzdorovala na zemi, míní novinářka Petra Procházková

Nahrávám video
Novinářka Procházková: Ukrajinská síla na moři je nicotná, lépe by si vedla na zemi
Zdroj: ČT24

Ukrajinská síla na moři je v současné době nicotná, země přišla o klíčovou část flotily s okupací Krymu. V rozhovoru pro ČT24 to uvedla redaktorka Deníku N Petra Procházková. Ukrajinci by podle ní paradoxně dokázali Rusům déle vzdorovat spíš při pozemní ofenzivě, plnohodnotnou ruskou invazi ale považuje za nepravděpodobnou. Procházková si myslí, že šéf Kremlu Vladimir Putin se bude snažit se zajatými ukrajinskými námořníky obchodovat. Dosavadní protiruské sankce podle ní nejsou dostačující.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko po incidentu v Kerčském průlivu varoval národ, že válka s Ruskem je reálná. „Nemyslím si, že je úplně pravděpodobné, že ruské tanky najednou ve velkém vjedou na ukrajinské území. Porošenko potřebuje mobilizovat veřejné mínění, protože je v těžké situaci. Celá Ukrajina je v těžké situaci. Je to signál do zahraničí – chce říct, že Ukrajina potřebuje mezinárodní podporu,“ komentuje vývoj Procházková.

Novinářka připomněla, že Kyjev proti Rusku na moři nemá šanci. „Ukrajinská síla na moři je velmi nicotná – gró ukrajinské flotily zůstalo na okupovaném Krymu, jako taková neexistuje. Pozemní akce je paradoxně jediná, které by Ukrajina alespoň po nějaký čas dokázala vzdorovat, protože na moři nemá nic, co by proti Rusům postavila, zatímco na zemi patří mezi deset nejsilnějších armád v Evropě,“ konstatuje Procházková.

Ukrajinský prezident už vyzval NATO, aby vyslalo do oblasti své lodě a ochránilo ukrajinské přístavy. „Byl by to velmi významný krok, můžeme to přirovnat ke vstupu pobaltských států do NATO. Vzpomínám si, když Česko, Československo vstupovalo do různých mezinárodních struktur, co se v Moskvě dělo – to vypadalo, že vypukne třetí světová válka a nikdy nevypukla,“ upozornila Procházková.

Sama si ale nemyslí, že dojde na to, že alianční lodě skutečně doplují do Azovského moře. Klíčová je podle ní rétorika. „Je důležité, aby Rusko vnímalo Ukrajinu jako součást nějakého společenství, které se za ni postaví, ač Ukrajina není členským státem,“ míní novinářka.

Procházková: Putin má rád, když může udělovat milost

Rusko už poslalo do vazby zajaté ukrajinské námořníky a zabavilo tři lodě. „Myslím, že někdo bude odsouzen. Jinak bude dle mého názoru nakládáno s příslušníky ukrajinských tajných služeb. Putin má rád situace, kdy může někomu udělovat milost, ukazovat světu, že ovládá situaci, takže bych očekávala, že s nimi bude obchodovat. Důstojníci mohou být za někoho vyměněni, nebo mohou skončit v ruském vězení,“ myslí si Procházková.

Sankce zatím neťaly do živého, míní novinářka

Nad Ruskem se kvůli aktuálnímu dění v Kerčském průlivu vznáší hrozba nových západních sankcí. Incident odsoudily jak Spojené státy, tak i Německo. Podle Procházkové to ale nestačí. „Taková reakce je vždy po nějakém incidentu. A jak vidíme, tak Rusko už si zvyklo na to, že se odehrává hlavně na rétorické úrovni. Sankce, které byly doposud přijaty, podle mého názoru nezasáhly jádro ruské ekonomiky a politické elity,“ je přesvědčena Procházková.

Západní politici přitom podle ní vědí, co by Rusko přinutilo ke změně chování – třeba odříznutí od mezinárodního platebního styku nebo zmenšení závislosti Evropy na ruských energetických dodávkách. „Všechna tato opatření by ale zasáhla i stranu, která je činí. Dokud se ale takto nestane a nebudou zasaženi konkrétní lidé z okolí prezidenta Putina, tak se Rusko bude dál chovat tímto způsobem,“ upozornila novinářka.

Putin podle Procházkové zkouší, kam až ho Západ nechá zajít. „Obávám se, že mu to opět úspěšně projde,“ uzavírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA evakuují blízkovýchodní ambasády, rijádská čelila dronům

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád v regionu. Ambasáda v Maskatu vydala výstrahu s pokynem k vyhledáním úkrytu pro své zaměstnance nejprve v prostoru ambasády a později v celém Ománu kromě dvou výjimek.
01:17Aktualizovánopřed 3 mminutami

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Nejvíce Čechů je ve Spojených arabských emirátech.
02:15Aktualizovánopřed 29 mminutami

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kongresový výbor zveřejnil záznamy výpovědí Clintonových kvůli Epsteinovi

V pondělí bylo zveřejněno video bývalého prezidenta USA Billa Clintona ze slyšení před zákonodárci o jeho vazbách na sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Těm Clinton například řekl, že mu současný prezident Donald Trump sdělil, že předtím, než se jejich vztah zkazil, zažil s Epsteinem „skvělé chvíle“, nicméně rozhovor ho prý nevedl k myšlence, že by Trump byl do zapojen do něčeho nekalého. Před kongresovým výborem vypovídala také Clintonova manželka a bývalá ministryně zahraničí Hillary, jež uvedla, že si nepamatuje, že by se někdy s Epsteinem setkala.
před 1 hhodinou

Izrael opět útočí na Teherán. Do Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 3 hhodinami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 3 hhodinami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...