Ukrajinská krize strana 4 z 5

Ukrajina slaví den nezávislosti – včetně ambasády v Praze, podle jejíhož šéfa Jevhena Perebyjnise země dál usiluje o členství v EU. Před šestadvaceti lety zpřetrhala formální vazby s Moskvou, nyní chce přilnout k těm evropským. Jak daleko během tří let, které uplynuly od Euromajdanu a krymské krize, Ukrajina došla a co potřebné reformy ztěžuje?

Nové příměří mezi vládními silami a proruskými separatisty na východě Ukrajině má začít platit 25. srpna. Rozhodla o tom mírová kontaktní skupina v Minsku v souvislosti se začátkem školního roku. Veškeré dosavadní pokusy o klid zbraní selhaly.

Vláda Spojených států znovu zvažuje dlouho zavrhovanou možnost dodávat Ukrajině bojové zbraně, i když to vyvolá nevoli Ruska. Napsala to agentura AP. Návrh podle ní podpořil Pentagon i americké ministerstvo zahraničí, nyní se čeká na stanovisko Bílého domu.

Poslední dny letošního července na východoukrajinském Donbasu patří k nejkrvavějším v roce. Prohlásil to ukrajinský prezident Petro Porošenko při telefonickém jednání nejvyšších představitelů takzvané normandské čtyřky, tedy Francie, Německa, Ruska a Ukrajiny, které tvoří skupinu pro řešení východoukrajinské krize. Porošenko přitom znovu vyzval Moskvu, aby zastavila ruskou agresi a dodávky zbraní na východ Ukrajiny, informoval ukrajinský list Ukrajinska pravda.

Čtyři ukrajinští vojáci přišli o život, jeden se dostal do zajetí a sedm utrpělo zranění vinou zostření bojů s proruskými separatisty v oblasti Donbasu na východě Ukrajiny. Oznámila to ukrajinská armáda. Stejné ztráty utrpěla i během středy, kdy jednoho vojáka zabil nepřátelský odstřelovač a další tři se stali obětí výbuchu miny. Další tři vojáci byli zraněni.

Separatisté ze samozvaných východoukrajinských lidových republik vyhlásili stát Malorusko, k němuž přičlenili 19 ukrajinských regionů. Součástí státu mají být ukrajinské oblasti od západní Lvovské až po Donbas na východě s tím, že Kyjev má být jen kulturním centrem. Luhanští rebelové se ale projektu účastnit nechtějí.

Ukrajina pokročila v boji s korupcí, zlepšila výběr daní a transparentnější je i způsob vládnutí. Stále to ale nestačí, země musí projevit ještě další úsilí. Po setkání s ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem to v Kyjevě řekl americký ministr zahraničí Rex Tillerson. Spojené státy zesilují snahu o uklidnění situace na východě Ukrajiny. Tillerson v Kyjevě potvrdil, že Washington nezruší protiruské sankce, pokud nedojde při řešení konfliktu k pokroku.

Příměří na východní Ukrajině se daří prosazovat jen velmi pomalu. Shodli se na tom prezidenti Ruska a Francie spolu s německou kancléřkou, když se na okraj hamburského summitu G20 sešli ke krátkému jednání o Ukrajině. Kreml je vývojem zklamán. Podle mluvčího německé kancléřky se státníci shodli na důležitosti minských dohod, které by měly klid zbraní v Donbasu zavést.

Ukrajinská armáda zajala v Luhanské oblasti na východě země ruského vojáka. Oznámila to ruská redakce BBC s odvoláním na ukrajinské ministerstvo obrany a velení 93. samostatné mechanizované brigády. Ruské ministerstvo obrany zprávu popřelo jako „lež ukrajinské propagandy“, protože dvaadvacetiletý Viktor Agejev byl už loni propuštěn z armády do zálohy.

Evropská unie prodlouží hospodářské sankce uvalené na Rusko kvůli ukrajinské krizi. Rozhodnutí summitu oznámil na Twitteru předseda Evropské rady Donald Tusk. Unie ukončení sankcí podmiňuje plným prosazením mírových dohod z Minsku.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko po schůzce s americkým protějškem Donaldem Trumpem ve Washingtonu uvedl, že Ukrajině se od prezidenta USA dostalo silné podpory. Bílý dům vzápětí v prohlášení uvedl, že státníci mluvili o způsobu, jak mírovou cestou vyřešit konflikt na Ukrajině, o vládních reformách a o boji proti korupci v zemi.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko podepsal zákon, který zakazuje výrobu, nošení a propagaci takzvané svatojiřské (gardové) stuhy. Země pásky zakázala kvůli separatistům na východoukrajinském Donbasu, kteří je nosí na znamení jejich soudržnosti s Ruskem.

Policie obvinila prvního Čecha, který se účastnil bojů na straně proruských separatistů na východní Ukrajině. Uvedl to aktuální týdeník Respekt. Muž je podle týdeníku podezřelý z teroristického útoku ve fázi přípravy.

Mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) vyzvala ukrajinského prezidenta Petra Porošenka, aby zrušil své nařízení zablokovat ruské sociální sítě a ruské weby na ukrajinském území. Toto prezidentovo nařízení kritizovala jako porušování svobody slova a svobodného šíření informací. Ruská sociální síť VKontakte v reakci na výnos rozeslala svým uživatelům instrukce, jak zákaz obejít.

Ukrajina zablokovala na svém území přístup k řadě populárních internetových služeb nabízených ruskými firmami. Stalo se tak v rámci nových sankcí proti Rusku, které Kyjev obviňuje z podpory separatistů v Donbasu na východě země. Jde například o skupinu Mail.Ru, která kromě serveru elektronické pošty vlastní třeba také sociální sítě VKontakte a Odnoklassniki. Nedostupné mají být i služby společnosti Yandex včetně vyhledávače. Příslušné nařízení zveřejnila kancelář prezidenta Petra Porošenka, která již dříve dala najevo, že ruské internetové firmy vnímá jako hrozbu národní bezpečnosti. Kreml pohrozil reciproční odpovědí. Omezení mají trvat tři roky.

Na území kontrolovaném proruskými separatisty na východě Ukrajiny za poslední čtvrtrok vzrostl počet těžkých zbraní až o 750 procent. Informovala o tom soukromá ukrajinská agentura Unian s odkazem na zprávu americké zástupkyně při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Kate Byrnesové. Podle informací pozorovatelské mise se v oblasti kontrolované povstalci v současné době nachází 42 kusů těžkých zbraní.

Z východoukrajinského Donbasu od vypuknutí konfliktu uprchlo přes 2,8 milionu lidí. Informovala o tom agentura Interfax s odvoláním na Mezinárodní výbor Červeného kříže. Z oblasti postižené boji utíkají především dál na Ukrajinu nebo do Ruska.

Ruský soud vyměřil pokutu moskevskému nakladatelství AST za to, že na mapách ve školním atlasu neoznačilo Krymský poloostrov jako součást Ruské federace. Nakladatelství má zaplatit 100 tisíc rublů (asi 40 tisíc korun) za „nesprávné vyobrazení geografických objektů a narušení technických pravidel a norem“. Nakladatelství se proti rozsudku ohradilo a hodlá se odvolat.

Ukrajinskou krizi je nutné vyřešit mírovou cestou, a to splněním minských mírových dohod všemi stranami konfliktu. Shodli se na tom ruský prezident Vladimir Putin a německá kancléřka Angela Merkelová, kteří spolu jednali v ruské Soči. Rozhovory o míru se podle nich musejí vést aktivnějším způsobem i v případě Sýrie. Kancléřka také na šéfa Kremlu tlačila, aby více chránil homosexuály.

Pozorovatelská mise OBSE na východě Ukrajiny kvůli nedělnímu incidentu s úmrtím svého pracovníka pozastavila hlídky na povstaleckém území v Luhanské oblasti. Informovala o tom agentura tamních separatistů LuhanskInformCentr (LIC). Šéf pozorovatelů Ertugrul Apakan nicméně podle ukrajinských médií ujistil, že mise bude dál plnit svůj mandát.

Evropská unie a Rusko stojí o lepší vzájemné vztahy, ale tento zájem hatí přetrvávající reálné problémy. Po společném jednání v Moskvě to konstatovali ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová, podle níž sankce uvalené na Rusko budou pokračovat, protože EU se nemůže tvářit, jako by nedošlo k anexi Krymu.

Český člen pozorovatelské mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) pravděpodobně neutrpěl zranění při explozi miny pod autem OBSE nedaleko Luhansku na východě Ukrajiny. Oznámilo to ministerstvo zahraničí. Při výbuchu však zahynul další příslušník mise – americký lékař.

Meziárodní soudní dvůr v Haagu odmítl žádost Kyjeva na předběžné opatření vůči Rusku za údajné financování terorismu. Vyzval ale Moskvu,aby nediskriminovala krymské Tatary. Ve sporu jde o anektovaný Krym a separatistickou válkou zmítaný Donbas. Rusko podporuje tamní rebely.

Guvernérka ukrajinské centrální banky Valerija Hontarevová podala rezignaci, funkci opustí k 10. květnu letošního roku. Oznámila to na tiskové konferenci v Kyjevě. Po svém odchodu nepředpokládá žádné změny v politice centrální banky. Prezidentovi Petru Porošenkovi předložila i několik jmen svých možných nástupců.