Porošenko: Trump vyjádřil Ukrajině silnou podporu

Nahrávám video

Ukrajinský prezident Petro Porošenko po schůzce s americkým protějškem Donaldem Trumpem ve Washingtonu uvedl, že Ukrajině se od prezidenta USA dostalo silné podpory. Bílý dům vzápětí v prohlášení uvedl, že státníci mluvili o způsobu, jak mírovou cestou vyřešit konflikt na Ukrajině, o vládních reformách a o boji proti korupci v zemi.

„Získali jsme silnou podporu z americké strany, ať už jde o suverenitu, územní celistvost nebo nezávislost našeho státu,“ řekl Porošenko podle Interfax-Ukrajina. Dodal, že s americkým prezidentem mluvil mimo jiné o vojenské a technické spolupráci. S výsledky setkání je prý spokojen.

Schůzka Trump-Porošenko byla podle agentury AP původně ohlašovaná jako krátké setkání, ale oba prezidenti nakonec pózovali v Oválné pracovně a pronesli několik stručných poznámek. Trump uvedl, že setkat se s ukrajinským prezidentem „byla čest“ a že oba státníci dosáhli „velkého pokroku“ ve vztazích obou zemí. O Rusku se přitom nezmínil. Déle pak Porošenko jednal s viceprezidentem Mikem Pencem a vrcholnými bezpečnostními poradci.

Trump v minulosti vyzýval ke zlepšení vztahů USA a Ruska, což v Kyjevě vyvolalo obavy, že Washington nedostojí svým slibům a přestane podporovat prozápadní ukrajinskou vládu.

Srdečné pozdravy do Moskvy

Oba prezidenti už spolu mluvili po telefonu krátce po Trumpově inauguraci. Diskuze se tehdy vedla hlavně kolem bojů v Donbasu a Trump uvedl, že USA budou „spolupracovat s Ukrajinou, Ruskem a všemi dalšími zúčastněnými stranami s cílem pomoci jim obnovit mír podél hranice“. 

I když diplomaté půl roku stará Trumpova podpůrná slova registrovali, jen neradi slyší podobný tón směřovaný ke Kremlu. Donald Trump se v minulosti několikrát vyjádřil k ruskému prezidentovi obdivně, i když úroveň vzájemných vztahů zatím nechává otevřenou. Poprvé se Trump s Putinem mají setkat při summitu zemí G20 zhruba za tři týdny.

Nahrávám video

Podle zpravodaje ČT v USA Martina Řezníčka tlačil Porošenko na to, aby se s Trumpem setkal ještě předtím, než se šéf Bílého domu sejde s ruským prezidentem. „Ukrajinci se obávali toho, že by se mohl chtít Trump s Putinem v rámci nějakého výrazu dobré vůle na něčem dohodnout. A i kdyby to něco nebylo důležité, tak se Ukrajinci obávali, že by to bylo na jejich úkor a za jejich zády,“ uvedl Řezníček. 

Ukrajinští zástupci by od Trumpa rádi slyšeli ostřejší vymezení vůči ruskému vlivu na Ukrajině, sám prezident USA dosud hrál na obě strany – ohledně skončení bojů hovořil dříve o spolupráci jak s Kyjevem, tak také i Moskvou.

Senát podpořil další protiruské sankce, ministerstvo financí už je uvalilo

Před několika dny Ukrajinu nepřímo podpořil americký Senát návrhem nových protiruských sankcí – jako odvetu za údajné vměšování Moskvy do loňské prezidentské kampaně. Terčem sankcí jsou klíčové sektory ruského hospodářství a osoby, které za útoky údajně stály. Pro zavedení sankcí hlasovalo 97 ze stovky senátorů, součástí návrhu je i omezení možnosti prezidenta zmírnit dosavadní sankce. Návrh teď posoudí Sněmovna reprezentantů.

Těsně před Porošenkovou návštěvou v Bílém domě navíc americké ministerstvo financí schválilo kvůli situaci na Krymu a v Donbasu další sankce, a to vůči 38 ruským a ukrajinským jednotlivcům a organizacím, jejichž majetek ve Spojených státech byl zablokován.

Na sankční seznam se podle serveru Newsru.com dostala Wagnerova soukromá vojenská společnost (včetně jejího velitele Dmitrije Utkina), která podle ruských médií dodává žoldnéře na syrské bojiště, nebo středisko motorkářského klubu Noční vlci, který přispěl k anexi Krymu.

Mají na něm být i firmy miliardáře Jevgenije Prigožina, kterému se přezdívá „Putinův kuchař“ kvůli tomu, že se od obsluhování hlavy státu vypracoval do postavení největšího dodavatele jídla ruské armádě.

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov uvedl, že nové americké sankce na ruské politice nic nezmění. „Odsuzujeme tak neodpovědný přístup ke vztahům s Ruskem a v podmínkách, kdy ve Washingtonu naši logiku a naše důvody prostě ignorují, přistupujeme k vypracování možných odvetných opatření,“ prohlásil diplomat.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov po jednání se svým francouzským protějškem prohlásil, že nové sankce nezlepší atmosféru v rusko-amerických vztazích. „Mohu jen vyjádřit lítost nad protiruskou zaujatostí našich amerických kolegů, která překračuje všechny meze,“ prohlásil.

Porošenko přijel do Bílého domu v době, kdy se konflikt na východě jeho země znovu vyostřuje. V prvních dvou červnových týdnech hlásí Donbas 15 zemřelých vojáků a další desítky zraněných.

Konflikt vládních vojsk s proruskými separatisty si od dubna 2014 vyžádal přes 10 tisíc obětí, téměř třetinu z nich tvoří civilisté. Zatímco statistiky narůstají, mírové pokusy – včetně tzv. Minských dohod – zatím pokaždé ztroskotaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
1. 7. 2026Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoVatikán exkomunikoval šest biskupů z ultrakonzervativního bratrstva

Vedení katolické církve sáhlo k výjimečnému opatření a exkomunikovalo šest biskupů z ultrakonzervativního Bratrstva svatého Pia X. Dva z nich bez souhlasu a přes varování papeže Lva XIV. vysvětili čtyři zbývající, což římská kurie považuje za čin narušující jednotu církve. Stejný postih hrozí i dalším věřícím, kteří se k bratrstvu formálně hlásí. Bratrstvo založené v roce 1970 kontroverzním francouzským arcibiskupem Marcelem Lefebvrem má na 600 tisíc stoupenců v desítkách zemí. Odmítače reforem druhého vatikánského koncilu, kteří dodnes uznávají liturgii pouze v latině, exkomunikoval už Jan Pavel II., také kvůli vysvěcení biskupů bez jeho souhlasu.
před 3 hhodinami

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 5 hhodinami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 8 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 9 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 9 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 9 hhodinami

Evropský pohled