Mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) vyzvala ukrajinského prezidenta Petra Porošenka, aby zrušil své nařízení zablokovat ruské sociální sítě a ruské weby na ukrajinském území. Toto prezidentovo nařízení kritizovala jako porušování svobody slova a svobodného šíření informací. Ruská sociální síť VKontakte v reakci na výnos rozeslala svým uživatelům instrukce, jak zákaz obejít.
„Je to další příklad, jak snadno se prezident Porošenko pokouší neoprávněně se chopit kontroly nad veřejnou debatou na Ukrajině,“ upozornila Tanya Cooperová z HRW. „Porošenko se může pokoušet ospravedlnit své poslední rozhodnutí, ale ve skutečnosti je to cynický a politicky vykalkulovaný útok proti právu na informace, který postihne miliony Ukrajinců, jejich osobní životy a pracovní dráhu,“ zdůraznila.
Prezidentův výnos o nových sankcích proti Rusku, který počítá mimo jiné se zablokováním sociálních sítí VKontakte a Odnoklassniki, vyhledávače Yandex a serveru Mail.ru, ve středu oficiálně vstoupil v platnost.
Skoro čtyři pětiny uživatelů internetu na Ukrajině, asi dvacet milionů lidí, má účet ve službě VKontakte, což je ruská obdoba Facebooku. Služba ve středu podle agentury Reuters rozeslala milionům ukrajinských uživatelů instrukce, jak zákaz obejít. „Záleží nám na našich ukrajinských uživatelích a chceme, aby vždy zůstali ve styku se svými přáteli a známými,“ uvedla služba v prohlášení.
O omezení ruských internetových služeb požádala podle tajemníka bezpečnostní rady Oleksandra Turčynova ukrajinská tajná služba SBU, protože ruské sociální sítě slouží k nezákonnému sběru informací, ruské propagandě, informační válce proti Ukrajině a k verbování agentů ruské rozvědky.
Kreml popřel útok na Porošenkův web
Kreml ve čtvrtek odmítl jako „naprosto neodůvodněná“ ukrajinská obvinění, že internetovou stránku prezidenta Petra Porošenka napadli v úterý ruští hackeři. Tato nařčení jen opět svědčí o otevřené rusofobii v politice Kyjeva, uvedl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.
Útok byl podle Kyjeva reakcí Ruska na Porošenkovo nařízení zablokovat na Ukrajině internetové služby ruských firem. Porošenkův vicekancléř Dmytro Šymkiv uvedl, že útok proti Porošenkově webovým stránkám byl veden z Ruska s cílem zatížit servery natolik, aby byly nepřístupné. Situaci ale dostali ukrajinští experti pod kontrolu a udrželi web v provozu.
Moskva stále popírá, že by se přímo podílela na konfliktu v Donbasu, který si od svého propuknutí v dubnu 2014, tedy krátce po svržení proruského prezidenta v Kyjevě a ruské anexi Krymu, vyžádal na 10 tisíc životů.
