Meziárodní soudní dvůr v Haagu odmítl žádost Kyjeva na předběžné opatření vůči Rusku za údajné financování terorismu. Vyzval ale Moskvu,aby nediskriminovala krymské Tatary. Ve sporu jde o anektovaný Krym a separatistickou válkou zmítaný Donbas. Rusko podporuje tamní rebely.
Soud OSN částečně vyhověl žádosti Ukrajiny o postih Moskvy
Ukrajina obvinila počátkem roku Rusko z podpory terorismu tím, že Moskva pomáhá povstalcům na východě Ukrajiny dodávkami zbraní, munice a peněz. Ruské vedení se rovněž dopouští diskriminace menšin na anektovaném Krymu, zejména krymských Tatarů, ale i etnických Ukrajinců, tvrdí Kyjev. Moskva to popírá.
Ruský zástupce u haagského soudu už dříve reagoval prohlášením, že ukrajinská obvinění „nemají žádný právní ani faktický základ“. Roman Kolodkin z ruského ministerstva zahraničí uvedl, že ukrajinská obvinění „jsou jasně mimo jurisdikci soudu“.
Haagský soud nyní ukrajinské žádosti nevyhověl. Ukrajina musí nejprve řádně předložit potřebné důkazy o záměrném ruském vměšování a o účelnosti požadovaného předběžného opatření. Obě strany byly vyzvány, aby v Donbasu dodržovaly minská mírová ujednání.
Kyjev navrhoval, aby bylo předběžné opatření vydáno „v zájmu ochrany civilního obyvatelstva Krymu a Donbasu“. V březnové žádosti konkrétně navrhuje, aby Moskva do vynesení konečného verdiktu zastavila financování donbaských povstalců a diskriminaci neruského obyvatelstva na Krymu.
Zde soud uložil Rusku, aby nebránilo Tatarům v obhajobě jejich zájmů, a to i prostřednictvím jejich neformálního shromáždění Medžlisu, který ruské úřady po okupaci z roku 2014 rozpustily. Rusko se má rovněž postarat o to, aby Ukrajinci žijící na poloostrově měli přístup ke vzdělávání v rodném jazyce. Ani v tomto případě ale Haag nevyhověl plně žádosti Kyjeva.
Někteří představitelé tatarské menšiny obviňují ruské úřady, že jim na okupovaném poloostrově upírají základní národní a náboženská práva. Ukrajinci žijící na Krymu si po ruské anexi opakovaně stěžují na jazykovou diskriminaci.
Petro Porošenko
Ukrajinský prezident Petro Porošenko označil verdikt za „mnohoslibný“. Ukrajina je podle něj ve sporu s Ruskem „na správné cestě“. Porošenko doufá, že Kyjev v Haagu nakonec uspěje s oběma žalobami.
Již dříve zažalovala Ukrajina Rusko kvůli zcizení ropných zdrojů u Krymu, jakož i kvůli znečištění ukrajinského území s negativními dopady na Černé moře, a to i během stavby mostu, který má propojit pevninské Rusko s Krymem.
Rusko anektovalo Krym v březnu 2014 po referendu, jehož legitimitu Ukrajina a většina členských států OSN neuznává. Anexe Krymu byla jedním z důvodů, proč Západ zavedl proti Rusku sankce. Boje mezi ozbrojenými separatisty a ukrajinskou armádou si vyžádaly od dubna 2014 více než 9600 mrtvých.
Mezinárodní soudní dvůr je hlavním soudním orgánem OSN. Rozhoduje právní spory mezi státy a vypracovává právní posudky na žádost vrcholných orgánů světové organizace. Je příslušný k projednávání pouze těch sporů, které mu státy předloží.