Evropská unie se rozhodla prodloužit o další půlrok sankce vůči Rusku. Jde o omezení, která zavedla proti různým osobám a subjektům kvůli aktivitám ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny. Oznámila to ministerská Rada EU. Rozhodnutí se netýká hospodářských sankcí vůči Rusku, které zůstávají v platnosti zatím do konce července.
Platnost opatření vůči různým osobám a subjektům, která spočívají ve zmrazení majetku a v zákazech vstupu do členských zemí Unie, se pondělním rozhodnutím prodlouží o dalších šest měsíců do 15. září. Sankce jsou součástí kroků, jimiž Unie v roce 2014 reagovala na ruskou anexi poloostrova Krym a na dění na východě Ukrajiny.
Rada také oznámila, že ze sankčního seznamu vyjmula dvě osoby, které již zemřely. Soupis tak nyní obsahuje 150 lidí a 37 subjektů.
Mezi nimi jsou například ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin či lidé blízcí Kremlu jako Sergej Gljazev, poradce ruského prezidenta Vladimira Putina. Nechybějí jména náměstků ruského ministra obrany nebo vojáků, kteří přímo plánovali ruskou okupaci Krymu či veleli ruskému vstupu na tento ukrajinský poloostrov.
Na seznamu jsou také velitelé separatistických jednotek na Donbasu, lídři tamních samozvaných republik nebo krymští poslanci Ruské dumy. Postiženy jsou též některé společnosti, které převzaly na Krymu původně ukrajinský majetek.
Rusko chce postižené osvobodit od daní
Rozpočtový výbor dolní komory ruského parlamentu podle agentury Interfax schválil dodatek k zákonu o rozpočtu a daních, který by osoby postižené západními sankcemi osvobozoval od placení daní.
„Pokud se proti (ruskému) občanovi uplatňují zahraniční sankce, nemusí taková fyzická osoba platit v Rusku daně,“ citovala agentura z návrhu. Opatření by mělo zpětnou platnost, takže uhrazené daně by postiženým osobám měly být vráceny od roku 2014, kdy EU a USA kvůli anexi Krymu protiruské sankce zavedly.
Pokračují i další protiruské sankce
Omezení pro vybrané osoby a právnické subjekty představuje jen část z opatření, která EU kvůli úloze Ruska v ukrajinské krizi v roce 2014 přijala. V červenci téhož roku zavedla i hospodářské sankce, které zakazují do Ruska vyvážet některé technologie – například pro těžbu ropy. Především omezují vstup ruských firem a bank na finanční trhy.
I tyto sankce už byly několikrát prodlouženy, naposledy loni v prosinci. Aktuálně tak platí do konce letošního července. Rusko v odvetě na uvalené sankce zakázalo dovoz některých druhů evropského zboží a už dříve označilo unijní snahy ovlivnit sankcemi „principiální“ ruskou politiku za pomýlené a pokrytecké.
Další sankce pak představují opatření vůči samotnému Krymu, jež se týkají zákazu spolupráce s místními firmami, například v turistice či při dovozu zboží z oblasti. Do oblasti rovněž nesmí být dováženo určité zboží, které by místní firmy mohly využít v oblasti dopravy, telekomunikací a energetiky a v souvislosti s těžbou ropy, zemního plynu a jiných nerostných zdrojů. Tyto sankce byly prodlouženy do června příštího roku.
