Vzdejme se Krymu výměnou za Donbas, řekla Savčenková. Vzápětí čelila obvinění ze zrady

Ukrajinská poslankyně Nadija Savčenková, která byla do nedávna považována ve své vlasti za národní hrdinku, znovu rozpoutala svými kontroverzními výroky politickou bouři. V Kyjevě navrhla, aby se Ukrajina načas zřekla Krymu, anektovaného v březnu 2014 Ruskem, a to oplátkou za to, že dostane zpět východoukrajinský Donbas, ovládnutý proruskými separatisty. Savčenková za to v parlamentu čelila obviněním ze zrady.

„Ať by někteří poslanci jakkoli křičeli a trhali si vyšívané košile, že se (Krymu) nevzdáme, měli by se Krymu zřeknout. Krym - to je další Podněstří,“ řekla Savčenková v televizi 112 a dodala, že není jiné cesty k opětovnému mírovému sjednocení Ukrajiny. Jinak Rusové budou dál okupovat jak Krym, tak Donbas, který se také přemění v „Podněstří“. 

  • Podněstří je regionem v Moldavsku, který od počátku 90. let ovládají ruští separatisté.

Savčenková vzápětí na zasedání parlamentního výboru pro národní bezpečnost čelila obviněním ze „zrady“. Objevil se i návrh na její vyloučení z výboru, aby již nedostávala do rukou tajné dokumenty.

„Nikdy jsem neřekla, že se máme Krymu zřeknout. (Ostatní ukrajinští politici) už se ho zřekli. Prostě chci, aby lidem nepletli hlavu. Ti, kdo z řečnických tribun křičí, že se Krymu nikdy nevzdáme, se ho vzdali v roce 2014,“ hájila se poslankyně.

Ruský internetový list Gazeta.ru napsal, že „Savčenková je téměř naprostý unikát, protože naplno říká věci, které považuje za logické, ale které vůbec nezapadají do žádného povoleného rámce politických prohlášení. Přehlíží dané podmínky, nestará se o to, jak bude přijata.“

List zároveň připomněl, že Savčenková už obětovala své umístění na žebříčcích popularity tím, že jednala s vůdci separatistů o osvobození zajatých ukrajinských vojáků. Ale myšlenka kompromisu s Ruskem vzhledem k únavě z války nemusí být nejhloupější alternativa k zjevně nesmyslnému nekompromisnímu postoji Kyjeva, zdůraznila Gazeta.ru.

Ukrajinská politička je jednou z nejvýraznějších postav konfliktu na východní Ukrajině, který si od dubna 2014 vyžádal více než 9600 mrtvých. Sama se do boje přihlásila jako dobrovolnice, zajali ji však separatisté a předali Rusku, kde byla po dvouletém věznění odsouzena k vysokému trestu.

Zakrátko ji však Moskva vyměnila za dva ruské vojáky, zajaté na Ukrajině. Do vlasti se tak vrátila jako národní hrdinka. Po schůzce s vůdci separatistů však následovalo proklínání za údajnou zradu ukrajinské věci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael u Řecka zastavil humanitární flotilu do Gazy, zadržel asi 175 lidí

Izraelské ozbrojené síly zastavily flotilu s humanitární pomocí plující do Pásma Gazy a na palubě více než dvaceti lodí zadržely asi 175 lidí, které nyní odvážejí do Izraele. S odvoláním na vyjádření izraelského ministerstva zahraničí to píše agentura AFP. Organizátoři flotily Global Sumud Flotilla již dříve podle agentury Reuters uvedli, že izraelské námořnictvo proti lodím zasáhlo v noci na čtvrtek v mezinárodních vodách v blízkosti Řecka.
08:46AktualizovánoPrávě teď

Svoboda médií ve světě je nejnižší za 25 let, uvedli Reportéři bez hranic

Svoboda médií ve světě je nejnižší za posledních 25 let, uvedla ve své pravidelné zprávě mezinárodní nevládní organizace Reportéři bez hranic (RSF). Ve většině ze 180 sledovaných zemí je podle ní situace médií obtížná nebo velmi vážná, zejména vlivem rozšiřování restriktivních zákonů. Česko si v žebříčku proti loňsku o jedno místo pohoršilo na jedenáctou příčku.
06:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Nejméně sedmnáct migrantů zahynulo a devět se pohřešuje po nehodě člunu u Libye

Nejméně sedmnáct lidí zemřelo a devět se pohřešuje po nehodě člunu s migranty u pobřeží Libye, uvedla ve středu podle agentury Reuters organizace Červený půlměsíc a libyjské bezpečnostní zdroje. Dobrovolníci ve spolupráci s pobřežní stráží a armádou při pátrání u východního pobřeží severoafrické země zachránili sedm přeživších, dodala organizace.
02:41Aktualizovánopřed 3 hhodinami

USA usilují o novou koalici pro otevření Hormuzského průlivu, píše WSJ

Spojené státy usilují o novou mezinárodní koalici zemí připravených přispět k otevření Hormuzského průlivu, který je zablokován v důsledku americko-izraelské války s Íránem. Napsal to list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na depeši amerického ministerstva zahraničí.
04:51Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoGaza je zavalená troskami, OSN se snaží sutiny využít při obnově regionu

Gaza se potýká s horami sutin, které tu zůstaly po nedávné válce. OSN usiluje o jejich využití coby stavebního materiálu. Každý den se tak do obrovských hromad „zakusuje“ těžká technika. A to za situace, kdy pořád dochází k útokům ze strany Izraele. Zástupce OSN odhadl, že v regionu je na 61 milionů tun sutin, odstranit se zatím podařilo jen zlomek. Organizaci se nicméně daří najít pro rozbitý beton, železo a cihly nové uplatnění – například při obnově silnic nebo při dláždění komunitních kuchyní.
před 3 hhodinami

Florida schválila nový plán volebních obvodů, měl by posílit republikány

Floridští zákonodárci schválili nový plán volebních obvodů pro nadcházející volby do Kongresu, který by měl o čtyři křesla zvýšit zisk republikánů, píše agentura Reuters. Podle agentury AP je rozhodnutí součástí celostátní bitvy o přerozdělení obvodů před letošními volbami. Rozhodnutí o volebních obvodech přijal ve středu také americký nejvyšší soud. V rozsudku týkajícím se volebního obvodu v Louisianě zrušil klíčové ustanovení zákona o volebních právech.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, rozhodnutí podle něho padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu.
01:14Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoPolsko chce mít půlmilionovou armádu, už teď patří k největším v NATO

Polsko oznámilo cíl zvětšit svoji armádu, do roku 2039 má mít až půl milionu vojáků. Už teď se řadí mezi ty největší v rámci Severoatlantické aliance a jen letos se do služby přihlásilo na dvacet tisíc lidí. Mezi hlavní důvody, proč do armády vstoupit, řadí lidé rodinné tradice či finanční zabezpečení. Ekonomickou otázku řeší lidé především na východě země, kde jsou oproti západu nižší mzdy, a armáda tak působí jako atraktivnější zaměstnavatel. Vojáci se v Polsku navíc těší značnému respektu, podle průzkumů jim důvěřuje přes devadesát procent obyvatel. Toho armáda využívá k přilákání dalších zájemců, a to i pomocí mediálních kampaní.
před 3 hhodinami
Načítání...