Kyjev podle Moskvy použil v Donbasu zbraně hromadného ničení

Moskva obvinila Kyjev z použití zbraní hromadného ničení proti povstaleckým územím na jihovýchodě Ukrajiny. Vyšetřovací výbor Ruské federace podle agentury TASS oznámil, že má nevyvratitelné důkazy o nasazení taktických raket Točka-U vybavených vysoce výbušnou střepinovou a kazetovou municí.

Mluvčí Vyšetřovacího výboru, který je ruskou obdobou americké FBI, Světlana Petrenková mediím řekla, že „v rámci trestního vyšetřování událostí na jihovýchodě Ukrajiny byly získány a procesně zdokumentovány nevyvratitelné důkazy použití zbraní hromadného ničení ukrajinskými ozbrojenými silami“.

Údajně jde o taktické raketové komplexy Točka-U nasazené během ozbrojeného konfliktu proti civilnímu obyvatelstvu v Luhanské oblasti, včetně města Luhansku.

Zbraně mohou zasáhnout území o rozloze až 7 hektarů

Jeden typ údajně použitých vysoce výbušných hlavic dokáže rozesít na 14 500 střepin na rozloze 2 až 3 hektarů. Raketa vybavená kazetovou municí pak dokáže ničit živou sílu a neobrněnou techniku v otevřeném prostoru o rozloze od 3,5 do 7 hektarů.

Boje na východní Ukrajině se znovu výrazně zintenzivnily na přelomu ledna a února. Místem tvrdých střetů s desítkami mrtvých a raněných se stala hlavně průmyslová obec Avdijivka. Konflikt si od dubna 2014 vyžádal téměř 10 tisíc obětí na životech.

  • Boje na východě Ukrajiny mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty údajně podporovanými Moskvou vypukly v dubnu 2014 a od té doby si vyžádaly kolem deseti tisíc obětí. Boje také dosud vyhnaly ze svých domovů 1,7 milionu lidí.
  • 6. dubna 2014 – Demonstrace proruských radikálů v Doněcku, Luhansku, Dněpropetrovsku a Charkově na východě Ukrajiny přerostly v potyčky s policií, okupaci správních budov a v boje mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty. Následující den separatisté v Doněcku vyhlásili vlastní republiku.
  • 13. dubna 2014 – Kyjev zahájil na východní Ukrajině „rozsáhlou protiteroristickou operaci“ na obranu před údajnou ruskou agresí.
  • 28. dubna 2014 – EU a také Spojené státy ohlásily nové sankce proti Rusku. Sankce byly poté několikrát rozšířeny, k odvetným opatřením sáhlo i Rusko.
  • 11. května 2014 – V separatisty pořádaných referendech v Luhanské a Doněcké oblasti se většina obyvatel vyslovila pro nezávislost.
  • 7. června 2014 – Funkce ukrajinského prezidenta se ujal podnikatel a jeden z nejbohatších lidí na Ukrajině Petro Porošenko, který vyhrál květnové předčasné prezidentské volby v prvním kole. Hned po nástupu do funkce odmítl březnovou ruskou anexi Krymu a zdůraznil, že Ukrajina bude jednotným státem, což později několikrát důrazně zopakoval.
  • 18. června 2014 – Porošenko vyhlásil první příměří. Po deseti dnech ho ale ukončil, protože ho podle něj neustále separatisté porušovali.
  • 5. července 2014 – Ukrajinské síly vyhnaly separatisty ze Slavjansku, hlavní bašty povstalců a symbolu jejich boje.
  • 17. července 2014 – V oblasti kontrolované separatisty se zřítil malajsijský Boeing 777 s 298 lidmi na palubě. Nikdo nepřežil, většina obětí byli Nizozemci. Letoun byl zřejmě sestřelen protiletadlovou raketou; z katastrofy se vzájemně obviňují ukrajinská armáda a proruští povstalci. Mezinárodní tým vyšetřovatelů v září 2016 oznámil, že letadlo bylo sestřeleno ze země raketovým systémem Buk pocházejícím z Ruska.
  • 5. září 2014 – Na východní Ukrajině začalo platit příměří, na kterém se o několik hodin dříve v Minsku dohodli zástupci Kyjeva a separatistů. Příměří ale bylo ihned porušováno a nezajistilo ho ani přijetí akčního plánu pro mír o několik dní později, který předpokládal vznik 30kilometrové nárazníkové zóny mezi oběma stranami, z níž měly být staženy všechny těžké zbraně.
  • 22. ledna 2015 – Po třech měsících takzvané druhé bitvy o doněcké letiště ukrajinská armáda vzdala obranu toho objektu.
  • 14. února 2015 – Začalo platit další příměří. Takzvaná druhá minská dohoda intenzitu bojů zmírnila, ale bojovalo se dál. Kromě zastavení palby dohoda nařídila stažení těžkých zbraní z fronty a výměnu zajatců. Stanovila rovněž harmonogram politických reforem, jejichž cílem je decentralizace státní správy.
  • 18. února 2015 – Do rukou povstalců se po jedné z největších bitev války dostalo strategické město Debalceve, v němž sídlila asi pětitisícová ukrajinská posádka a které je strategickým dopravním uzlem na trase Doněck–Luhansk.
  • 17. března 2015 – Ukrajinský parlament schválil novelu zákona o samosprávě povstaleckých území na východě země. Platnost zákona o samosprávě nově podmínil konáním komunálních voleb. Poslanci rovněž přijali usnesení, v němž samozvané lidové republiky v Donbasu označili za „dočasně okupovaná území“.
  • 1. září 2015 – V platnost vstoupilo nové příměří. Situace na frontě se relativně uklidnila.
  • 22. prosince 2015 – Ukrajina a proruští separatisté uzavřeli v běloruské metropoli Minsku nové příměří pro vánoční a novoroční svátky. Boje se sice uklidnily, jádrem sporů ale zůstala politická ujednání minských dohod.
  • 22. března 2016 – Ruský soud poslal ukrajinskou důstojnici a poslankyni Nadiju Savčenkovou, obžalovanou z účasti na vraždě ruských novinářů zabitých na východě Ukrajiny, na 22 let za mříže. Do své vlasti se Savčenková vrátila 25. května výměnou za dva Rusy odsouzené na Ukrajině.
  • 30. dubna 2016 – O půlnoci vstoupilo v platnost další „úplné“ příměří v oblasti. Opět bylo porušováno.
  • 1. září 2016 – Na východě Ukrajiny začalo platit další příměří. Po několikadenním klidu se opět začalo bojovat a 15. září začalo platit další příměří.
  • 29. listopadu 2016 – Bez úspěchu skončilo jednání ministrů zahraničí Německa, Francie, Ukrajiny a Ruska v běloruském Minsku. Čekalo se přitom, že dojednají takzvanou cestovní mapu, vedoucí k uklidnění krize.
  • 23. prosince 2016 – O půlnoci vešlo v platnost další příměří. Klid zbraní se ale nadále porušuje.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko zabíjelo v Oděse, v Dněpropetrovské oblasti je přes půl milionu odběratelů bez proudu

Nejméně jeden člověk přišel o život při ruském útoku na Oděsu, oznámil šéf oblastní správy Serhij Lysak. Škody utrpěla také tamní přístavní infrastruktura. Více než šest set tisíc domácností zůstalo bez proudu po ruských útocích na energetickou síť v Dněpropetrovské oblasti, oznámil šéf oblastní vojenské správy Oleksandr Hanža.
před 47 mminutami

VideoZáchranné složky z dvaceti zemí testovaly v Praze nové technologie

Záchranné složky z dvaceti zemí v Praze testovaly nové technologie, v budoucnu by je mohly využívat k přeshraniční krizové komunikaci. Už v roce 2030 jsou připravené technologii naostro využívat například severské státy nebo Francie, tuzemsko nejdříve o tři roky později. Se zavedením jednotného systému počítá návrh Evropské komise. Užitečný by mohl být při událostech na pomezí států nebo při výpomoci v cizině, třeba u velkých požárů.
před 1 hhodinou

Paraguayský soud poslal exprezidenta Peňu do vazby

Soud v Paraguayi v sobotu rozhodl o vazbě pro bývalou hlavu státu Santiaga Peňu. V noci na neděli o tom informovala agentura Reuters s tím, že prokuratura vyšetřuje Peňovy vazby na Ueno Bank, jejíž krach připravil téměř polovinu z 6,5 milionu obyvatel země o přístup k jejich penězům. Soud poslal do vazby i bývalého guvernéra centrální banky Carlose Carvalla.
před 4 hhodinami

Japonsko zasáhlo silné zemětřesení, zranění utrpělo nejméně 22 lidí

Centrální Japonsko zasáhlo v neděli silné zemětřesení. Agentura AP s odkazem na místní média informovala o nejméně 22 zraněných. Otřesy měly podle Japonské meteorologické agentury (JMA) sílu 5,7, zatímco americká geologická služba (USGS) stanovila magnitudu na 5,5.
před 7 hhodinami

Střelce z Krakova fascinovala ideologie krajní pravice, tvrdí ministr

Šest mrtvých, z toho čtyři ženy a dva muže, si v sobotu odpoledne vyžádala střelba na hlavním náměstí v Krakově na jihu Polska, oznámila polská policie. Patnáct lidí, včetně tří policistů, je raněných. Na místě i řadu hodin zasahovaly záchranné složky, informovala zpravodajská televize TVN 24. Policisté předpokládaného pachatele postřelili a následně převezli do nemocnice. Podle ministra vnitra Marcina Kierwińského byl střelec fascinován ideologií krajní pravice. Mluvčí prezidenta oznámil, že hlava státu kvůli střelbě vyhlásí celostátní smutek. Později policie infomovala o nálezu tří mrtvých lidí v domě útočníka.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Novou izraelskou vládu bude sestavovat Eisenkot

Novou izraelskou vládu bude sestavovat dosavadní opoziční lídr Gadi Eisenkot, oznámil v sobotu večer prezident Jicchak Herzog s tím, že formálně šéfa centristické strany Jašar pověří v neděli, píší agentury AFP, Reuters či izraelská média.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoS demonstracemi ve Francii rostou šance krajní levice

Francie zažila další vlnu demonstrací organizovanou žlutými vestami. Vláda viní z nepokojů hlavně krajní levici. Její vůdce, předseda strany Nepoddajná Francie Jean-Luc Mélenchon, představil svůj program a oficiálně zahájil předvolební kampaň. Průzkumy ukazují, že by mohl postoupit do druhého kola prezidentských voleb. Mélenchon prosazuje odchod do důchodu v šedesáti letech, výrazné zvýšení minimální mzdy či zavírání jaderných elektráren. Byl by i pro odchod z NATO. Část levice a socialistů má ale jeho program za příliš extrémní. Na to spoléhá další z uchazečů, exprezident Francois Hollande. Věří, že by ho podpořil i politický střed. Zvlášť pokud by se rýsoval souboj dvou kandidátů kraje politického spektra. Šance krajní levice nicméně s dalšími demonstracemi rostou.
před 12 hhodinami

Novozélandské volby skončily bez jasného vítěze, uvedla BBC

Parlamentní volby na Novém Zélandu nemají jasného vítěze, uvedla v sobotu večer britská stanice BBC s odvoláním na předběžné výsledky hlasování. Ty oficiální budou zveřejněny až 27. listopadu. Podle dosavadních údajů získala středopravicová Národní strana premiéra Christophera Luxona 42 křesel. I když je nejsilnějším uskupením, k získání prosté většiny potřebné pro sestavení vlády jí chybí 19 mandátů.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.