Čtvrteční večerní debata šéfů států a vlád zemí Evropské unie o migrační problematice ukázala, že hledání kompromisu v otázce přerozdělování migrantů podle kvót bude velmi těžké. Na konci prosincového summitu EU to řekl předseda Evropské rady Donald Tusk. Diskuse ale podle něj vyčistila vzduch a nyní bude možné se soustředit na hledání onoho kompromisu tak, aby byl do června.
Shodnout se na přerozdělení migrantů bude velmi těžké, připustil po summitu Tusk
Od premiérů a prezidentů slyšel Tusk u čtvrteční večeře ochotu se na hledání kompromisu podílet. „Povinné kvóty zůstávají spornou věcí, i když teplota výrazně poklesla,“ poznamenal šéf unijních summitů, který už počátkem týdne označil kvótový koncept za nefunkční věc, která unijní země jen rozděluje.
Tusk už před summitem připomněl, že dvouletý mimořádný program, v jehož rámci si měly ostatní země EU převzít z Itálie a Řecka až 160 000 lidí, nebyl úspěšný. Přesunuto bylo jen něco přes 30 000 osob, které měly na zařazení do mechanismu nárok. Mechanismus byl ukončen v září.
Juncker: Emoce kolem přerozdělování nechápu
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker upozornil, že počet přesunutých osob je nízký, představuje však přes 90 procent všech, kdo na relokaci měli nárok. Připustil, že jde o nízký počet.
„Ale přesně proto nechápu, jak to mohlo vyvolat takové emoce, jak si můžeme myslet, že přerozdělování může být hrozbou pro civilizaci v Evropě,“ poznamenal Juncker. Evropa a její členské země jsou podle něj nepochybně dost silné na to, aby příchod předpokládaných 35 000 lidí zvládly. „Myslím, že by bylo dobré v tomto ohledu věci trochu zklidnit,“ podotkl.
Čtvrteční diskuse se protáhla přes půlnoc
Šéfové států a vlád diskutovali o migraci až do půl jedné ráno. Při odchodu před novináři neskrývali, že pohledy zemí se liší především ve „vnitřním rozměru“ migrační problematiky, tedy ohledně vzájemné solidarity mezi členskými státy.
„Řekla jsem jasně, že nejsem spokojena s tím, že naše pravidla nefungují. Solidarita nemůže být jen vnější, ale také vnitřní a v tomto směru máme opravdu co dělat. Vzájemné pozice se nezměnily, ale budeme pokračovat v práci do června příštího roku,“ komentovala diskusi německá kancléřka Angela Merkelová.
Český premiér Andrej Babiš, pro kterého byl čtvrtek na summitu premiérou, při odchodu z nočního jednání novinářům řekl, že v debatě o migraci „někteří byli dost agresivní“. Myslí si ale, že zemím, které kvóty odmítají, se může podařit získat pro svůj pohled další spojence.
O reformě azylového systému má být jasno v červnu
Země ze středu a východu EU, včetně České republiky, kvóty jednoznačně odmítají. A Babiš to neváhal jednoznačně zopakovat. Uvedl ale také, že ČR už nebude v otázce kvót přehlasována tak, jak se to stalo v září 2015, kdy státy přes odpor menšiny z nich prosadily jednorázový mechanismus přerozdělování žadatelů o azyl.
Možnost rozhodnout o věci „kvalifikovanou většinou“, tedy hlasováním v ministerské radě, ale stále není zažehnána, na což upozornil Jean-Claude Juncker. „Pokud se nedohodneme pomocí konsenzu, nemůžu vyloučit, že u některých důležitých věcí zvolíme hlasování kvalifikovanou většinou,“ uvedl.
Českou republiku, Polsko a Maďarsko čeká žaloba kvůli tomu, že odmítají do schématu vůbec nabízet nová místa. Země ze středu a východu EU odmítají také návrh, aby obdobný, ale trvalý mechanismus pro případ krize byl zabudován do reformy unijního azylového systému, o níž členské země už déle než rok neúspěšně jednají.
Od čtvrteční noční debaty se už dopředu žádné závěry neočekávaly, v kompromis ohledně nyní neslučitelných pohledů na reformu unijního azylového systému Tusk přesto doufá: „Pokrok zhodnotíme v březnu, konečné rozhodnutí chtějí lídři udělat v červnu.“
Evropa potřebuje silné Německo, aby pokročila vpřed, míní Macron
Tématem pátečních jednání v Bruselu byla i podoba hospodářské a měnové unie. Francie a Německo by se na ní chtěly shodnout do března, ostatní členské státy EU by se měly dohodnout do června.
„Jak je známo, většina (českého) exportu směřuje do členských států EU a samozřejmě máme u nás i většinu investorů (z EU),“ zdůraznil po summitu premiér Babiš zájem Česka na dobrém fungování eurozóny.
Březnový termín Berlín a Paříž podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona zvolily proto, že existuje předpoklad, že by v té době už mohla fungovat nová německá vláda. Macron dodal, že Evropa potřebuje silné a stabilní Německo, aby mohla pokročit.
Jednání o reformě hospodářské a měnové unie podle kancléřky Merkelové budou složitá, stejně jako byla v minulosti. I dříve Německo a Francie zastávaly rozdílné názory. „Vůle tady ale je,“ řekla Merkelová. „A kde je vůle, je i cesta,“ dodala.
Merkelová také ocenila pokrok v jednáních o odchodu Británie z Evropské unie. Uzavření první fáze jednání přijala s ulehčením. „Tím ale začíná ještě tvrdší práce než dosud,“ dodala kancléřka. Merkelová i Macron ocenili, že se členským zemím podařilo udržet jednotu při jednáních s Británií. Kancléřka vyjádřila naději, že to tak zůstane i ve fázi druhé.