Visegrádská skupina strana 2 z 4

Šéfové parlamentů zemí visegrádské čtyřky, do které patří Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko, se shodli na podpoře pokračování vojenské i humanitární pomoci Ukrajině, řekl šéf českého Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Podle předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09), která se jednání v Bratislavě rovněž zúčastnila, brání Ukrajinci nejen svou suverenitu, ale starají se také o to, aby se konflikt s Ruskem nepřelil přes jejich hranice.

Míra inflace v Maďarsku v listopadu vzrostla na 22,5 procenta, zatímco o měsíc dříve činila 21,1 procenta. Oznámil to maďarský statistický úřad. Výsledek překonal očekávání analytiků. I nadále nejvíce zdražují energie a potraviny. Maďarsko má nejvyšší inflaci ze zemí Visegrádské skupiny (V4), kam patří i Česko.

Premiér Petr Fiala (ODS) zatím nenavrhne prezidentovi Miloši Zemanovi, aby jmenoval místopředsedu KDU-ČSL Petra Hladíka ministrem životního prostředí. O Hladíkovi hovořili oba politici při Fialově návštěvě u prezidenta v Lánech. Věnovali se však i dalším aktuálním politickým tématům. Předseda vlády přijel do Lán z jednání premiérů Visegrádské skupiny v Košicích, s jeho výsledky proto mohl hlavu státu seznámit. Mluvili také o chystaném otevření běloruské opoziční kanceláře v Praze.

Premiéři zemí Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Maďarsko, Polsko) se na svém čtvrtečním jednání v Košicích shodli na další podpoře Ukrajiny, vojenské i humanitární. Informoval o tom český předseda vlády Petr Fiala (ODS). „Shodli jsme se také, že Rusko nesmí představovat hrozbu pro Evropu a je potřeba podporovat nezávislost Ukrajiny a její územní integritu v plném rozsahu.“ Vzájemnou debatu pak hodnotil jako otevřenou, a to i o věcech, kde nemají státníci stejný názor.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová promluvila na zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku. Hovořila o společném postupu vůči režimu ruského vůdce Vladimira Putina. Reagovala ale také na nedávnou vraždu dvou členů komunity LGBT+ v Bratislavě. Řekla, že je potřeba chránit svobodu slova například na sociálních sítích, ovšem i ta má mít podle ní své hranice.

Téma energetické krize bylo spolu s válkou na Ukrajině hlavním bodem jednání prezidentského summitu zemí Visegrádské skupiny (V4) v Bratislavě. Podstatným faktorem energetické krize je takzvaný Green Deal, řekl český prezident Miloš Zeman po úterní schůzce. Podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové Moskva využívá energie jako zbraň. Zeman se také vyslovil pro rozšíření V4 o Slovinsko.

Prudký růst cen energií začíná těžce dopadat i na Polsko. V ohrožení jsou tisíce podniků ve službách, které jsou závislé na dodávkách plynu a elektřiny. Jejich ceny podražily o stovky procent. Míra inflace se navíc v srpnu zvýšila o půl procentního bodu na 16,1 procenta. Problém mohou mít přes zimu i statisíce domácností, které stále využívají k vytápění domovů uhlí.

Válka zasáhla i do polsko-maďarských vztahů. Dosavadní silní spojenci mají k Rusku rozdílné postoje. Zatímco Varšava stojí pevně za Ukrajinou, Budapešť sklízí kritiku za zdrženlivost v otázce dodávek zbraní nebo sankcí.

Podle průzkumu ministerstva práce a sociálních věcí mezi firmami jsou v Česku desetitisíce volných pracovních míst vhodných pro zájemce z Ukrajiny. Nejčastěji jsou to pozice pro pomocné pracovníky, je ale i vysoká poptávka po kvalifikovaných zaměstnancích. Česko od počátku války vydalo již téměř 302 tisíc speciálních víz pro lidi prchající před ruskou invazí na Ukrajině. Ve středu udělilo 2800 speciálních víz, což je zhruba stejný počet jako ve stejný den minulý týden. Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) požádá Česko a dalších osm států Evropskou komisi o finanční pomoc v souvislosti s uprchlickou krizí způsobenou válkou na Ukrajině.

Maďarsko se chystá na parlamentní volby. Konat se mají 3. dubna a Kremlem rozpoutaná válka je hlavním tématem kampaně. Premiér Viktor Orbán a jeho strana Fidesz čelí sjednocené opozici, která předsedu vlády kritizuje za jeho náklonost k ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. Vadí jí i liknavost vlády v podpoře napadené Ukrajiny. Postoj kabinetu nabourává i vztahy států Visegrádské čtyřky. Česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS) kvůli tomu například odmítla účast na jednání skupiny.

Novou maďarskou prezidentkou se podle očekávání stala dlouholetá členka vládní strany Fidesz Katalin Nováková. Ve čtvrtek ji zvolil parlament, ve kterém má strana premiéra Viktora Orbána převahu. Čtyřiačtyřicetiletá Nováková je první ženou v čele Maďarska. Nováková při hlasování získala 137 ze 188 odevzdaných hlasů.

Premiéři zemí Visegrádské skupiny (V4) se s předsedou britské vlády Borisem Johnsonem shodli na nutnosti snížit energetickou závislost na Rusku a na společném postupu proti ruské agresi na Ukrajině. Na Twitteru to po úterním jednání v Londýně uvedl předseda české vlády Petr Fiala. Novinářům také řekl, že se shodují i v potřebě uvažovat o dalších sankcích vůči Rusku. Johnson varoval před vznikem ruské sféry vlivu v Evropě.

Krize kolem ruského tlaku na Ukrajinu odhaluje trhliny mezi státy visegrádské čtyřky, které dříve představovaly v lecčems kompaktní celek. Tandem Varšava–Budapešť se rozpojuje a Polsko míří stejným směrem jako Česká republika. Slovensko volí diplomatický tón.

O prioritách nové české vlády hovořila předsedkyně české Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP09) se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou během své návštěvy Bratislavy. Česko a Slovensko má podle šéfky sněmovny shodný postoj mimo jiné k jaderné energii.

Premiér Petr Fiala (ODS) se vydal na první zahraniční cestu ve funkci – na Slovensko. V Bratislavě se setkal se svým protějškem Eduardem Hegerem. Premiéři se shodli na tom, že budou pokračovat v tradici společného zasedání vlád obou zemí. Tradiční setkání kabinetů v poslední době překazila pandemie covidu-19. Fialu přijala také slovenská prezidentka Zuzana Čaputová a předseda parlamentu Boris Kollár.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) zamířil po své první zahraniční cestě, při které tradičně navštívil Slovensko, do Maďarska. Zúčastnil se tam jednání se šéfy diplomacií zemí V4 a Turecka. Ministři mluvili o situaci v Afghánistánu, koronavirové pandemii, vztazích EU a zemí V4 s Tureckem a o migraci.

Udržení jednoty členských států Evropské unie a NATO je podle nového českého ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) důležité v souvislosti s jejich vztahy vůči Rusku. Společná pozice podle něj nemusí být silová, musí však být jednoznačná. Lipavský to řekl po své schůzce se slovenským kolegou Ivanem Korčokem v Bratislavě, kam zavítal na svou první zahraniční pracovní cestu ve funkci šéfa české diplomacie.

Českou republiku čeká v druhé polovině příštího roku předsednictví Radě EU. Také proto bude v nové vládě místo ministra pro evropské záležitosti. Kandidátem na tuto pozici je Mikuláš Bek, který byl hostem Interview ČT24. V pořadu vysvětlil, proč je tato role důležitá, jaký je jeho postoj k uskupení V4 či kam by chtěl orientovat zahraniční politiku České republiky.

Prezident Miloš Zeman odmítá jmenovat ministrem zahraničí Jana Lipavského (Piráti). Vyčítá mu údajně nízkou kvalifikaci nebo vztahy k Izraeli, visegrádské čtyřce a sudetským Němcům. Ústava podle Zemana neukládá povinnost, aby musel akceptovat každý návrh, který je mu předložen, s čímž vznikající kabinet nesouhlasí. Výhrady má Hrad i k dalším kandidátům na ministry, ty ale jmenuje. Zeman to uvedl v prohlášení, které na webu Pražského hradu zveřejnil jeho mluvčí. Designovaný premiér Petr Fiala (ODS) chce oznámit své další kroky v pondělí po schůzce s prezidentem v Lánech.

Země Visegrádu by měly podle prezidenta Miloše Zemana uvažovat o povinném očkování proti covidu-19. Zdá se, že je to jediná cesta z krize, řekl na summitu V4 Zeman, který se kvůli pozitivnímu testu na koronavirus účastnil setkání on-line. Prezidenti zemí V4 vyzvali své spoluobčany k očkování ve společném prohlášení. Kromě toho nabídli pomoc Polsku kvůli krizi na hranici s Běloruskem.

Český prezident Miloš Zeman nabídl Polsku vyslání českých vojáků na hranici s Běloruskem. Podle něj jsou připraveni k okamžitému přesunu. Pomoc s řešením migrační krize na polsko-běloruské hranici už dříve nabídl Varšavě i premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). V úterý nabídku zopakoval během jednání předsedů vlád zemí Visegrádské skupiny v Budapešti. Šéf polské vlády Mateusz Morawiecki o to ale podle Babiše zatím nepožádal. Ostatní státy V4, tedy Maďarsko, Slovensko i Česko, vyjádřily Polsku plnou podporu. Evropská unie oznámila, že hodlá  potrestat firmy přepravující migranty do Běloruska.

Na 150 migrantů se v noci na pondělí neúspěšně pokusilo přejít hranici z Běloruska do Polska poblíž obce Dubicze Cerkiewne. Migranty při tom doprovázely běloruské bezpečnostní složky, uvedla polská hraniční stráž. Ta za celou neděli zaznamenala na polsko-běloruském pomezí bezmála 350 podobných pokusů.

Polsko spolu s Litvou a Lotyšskem zvažuje kvůli krizi na hranicích s Běloruskem aktivaci článku čtyři smlouvy o Severoatlantické alianci, řekl agentuře PAP polský premiér Mateusz Morawiecki. Skupina pěti desítek běženců v noci na neděli podle polské policie hranici překonala, bezpečnostní složky očekávají v noci další pokusy o zdolání hranic. Varšava se také snaží vyvrátit zvěsti, podle kterých se dohodla na přesunu migrantů do Německa. Podle Polska, Litvy, Lotyšska i EU je situace výsledkem hybridní války.

Lídři států Visegrádské skupiny a Jižní Koreje po jednání v Budapešti vyzdvihovali spolupráci mezi V4 a asijskou zemí a avizovali další rozvoj tohoto partnerství. Mezi hlavní témata setkání patří boj proti změnám klimatu, zmírňování dopadů pandemie nebo vzájemná spolupráce v oblasti vědy a obchodu. Česko zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO), který měl s prezidentem Jižní Koreje Mun Če-inem i samostatnou schůzku.