Visegrádská skupina strana 2 z 4

Premiér Petr Fiala (ODS) se v Kramářově vile setkal se slovenským předsedou vlády Ľudovítem Ódorem. Během zhruba hodinového jednání hovořili o energetické a obranné spolupráci, pomoci Ukrajině či nelegální migraci. Ódor se poté přesunul na Pražský hrad, kde ho přijal prezident Petr Pavel, s nímž mluvil zejména o nadcházejícím summitu NATO ve Vilniusu a dalších bilaterálních otázkách.

Evropská unie se má soustředit na ochranu vnějších hranic a na vracení migrantů, kteří přicházejí nelegálně, do zemí jejich původu. V pondělí se na tom shodli premiéři zemí V4. Jejich setkání v Bratislavě bylo poslední během slovenského předsednictví. Od pátku se do čela Visegrádské skupiny postaví Česko.

Maďarsko se nově připojí k zajištění ochrany slovenského vzdušného prostoru. Ministři obrany zemí Visegrádské skupiny (V4) podepsali deklaraci na pondělní schůzce ve Vysokých Tatrách. Bratislava po loňské invazi Ruska na Ukrajině předčasně ukončila provoz svých stíhaček sovětské konstrukce MiG-29. S Českem a Polskem se dříve dohodla na zajištění ochrany nebe do doby, než Slovensko převezme objednané americké stíhačky F-16.

Polský prezident Andrzej Duda si myslí, že by vojenská podpora Ukrajiny měla jít tak daleko, aby napadená země byla schopna vytlačit Rusko ze svého celého mezinárodně uznaného území, jak prohlásil v Interview ČT24. Polsko má dle Dudy s ruským imperialismem historickou zkušenost a chápe, co znamená ruský „mír“. „Proto stojíme za Ukrajinou,“ podotkl. O českém prezidentovi Petru Pavlovi, který Dudu ve čtvrtek přijel do Varšavy navštívit, prohlásil, že jakožto člověk s vojenskými zkušenostmi je pro celý středoevropský region velice cenný. Zejména v době, kdy probíhá válka na Ukrajině, jak upozornil. Rozhovor s ním vedl Andreas Papadopulos.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se obává, že by úspěch populistických a extremistických stran v letošních předčasných parlamentních volbách mohl změnit zahraničněpolitickou orientaci její země a nasměrovat ji k autokratickému režimu. Tři čtvrtě roku po parlamentních volbách skončí také mandát Čaputové. Zda bude na prezidentku kandidovat i podruhé, není ještě rozhodnuta. Připustila, že uplynulé období poznamenané válkou, covidovou pandemií i velkou vnitropolitickou nestabilitou, bylo náročné. Den poté, co přijala v Bratislavě českou hlavu státu Petra Pavla na jeho první zahraniční cestě, byla slovenská prezidentka hostem Interview ČT24. Hovořila i o válce a podpoře Ukrajiny či o nadcházející společné cestě s Pavlem do Kyjeva.

Je dobře, že první cesta prezidenta Petra Pavla vedla právě na Slovensko, je to velká historická tradice, řekl v Událostech, komentářích poslanec a člen sněmovního zahraničního výboru Hayato Okamura (KDU-ČSL). Návštěva podle něj upevňuje jasnou prozápadní, proatlantickou proevropskou orientaci. Jiřího Kobzu (SPD), dalšího člena zahraničního výboru, mrzí Pavlova slova o Visegrádské skupině. Vztahy Česka a Slovenska považuje za naprosto klíčové.

Prezident Petr Pavel navštíví příští týden ve čtvrtek a v pátek Polsko. Potvrdila to jeho mluvčí Markéta Řeháková. Program Hrad zveřejní příští týden. Půjde o druhou Pavlovu zahraniční cestu ve funkci prezidenta, první návštěvou bude v pondělí a v úterý tradičně Slovensko.

Petr Pavel vyrazí na svou první zahraniční cestu v roli prezidenta na Slovensko. Tamní premiér Eduard Heger ve speciálních Událostech, komentářích řekl, že to bude návštěva přátelská, ale i pracovní. Společné jednání mají plánované také vlády obou zemí, odehraje se 3. dubna. Zmínil se také o důležitosti podpory Ukrajiny napadené Ruskem.

Den po státní návštěvě rakouského prezidenta přijela do Prahy ještě maďarská prezidentka Katalin Nováková. Podobně jako Alexander Van der Bellen se přijela i ona především rozloučit s Milošem Zemanem, který má před sebou poslední dny ve funkci. Při návštěvě mu udělila nejvyšší maďarské státní vyznamenání Maďarský záslužný kříž. Sejde se ale i s jeho zvoleným nástupcem Petrem Pavlem. Ten do funkce nastoupí 9. března, den poté, co Zeman skončí.

Finsko svůj postoj ke vstupu do Severoatlantické aliance nezměnilo, nadále se chce k NATO přidat jen společně se Švédskem. V sobotu to v bavorské metropoli na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásila finská premiérka Sanna Marinová. V Mnichově vystoupil i přední čínský diplomat Wang I, prohlásil, že Čína v konfliktu na Ukrajině podporuje dialog. Dodal, že pro bezpečnost světa je třeba respektovat suverenitu. Ještě před konferencí český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a nově zvolený prezident ČR Petr Pavel jednali s polským prezidentem Andrzejem Dudou.

Šéfové parlamentů zemí visegrádské čtyřky, do které patří Česko, Maďarsko, Polsko a Slovensko, se shodli na podpoře pokračování vojenské i humanitární pomoci Ukrajině, řekl šéf českého Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Podle předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09), která se jednání v Bratislavě rovněž zúčastnila, brání Ukrajinci nejen svou suverenitu, ale starají se také o to, aby se konflikt s Ruskem nepřelil přes jejich hranice.

Míra inflace v Maďarsku v listopadu vzrostla na 22,5 procenta, zatímco o měsíc dříve činila 21,1 procenta. Oznámil to maďarský statistický úřad. Výsledek překonal očekávání analytiků. I nadále nejvíce zdražují energie a potraviny. Maďarsko má nejvyšší inflaci ze zemí Visegrádské skupiny (V4), kam patří i Česko.

Premiér Petr Fiala (ODS) zatím nenavrhne prezidentovi Miloši Zemanovi, aby jmenoval místopředsedu KDU-ČSL Petra Hladíka ministrem životního prostředí. O Hladíkovi hovořili oba politici při Fialově návštěvě u prezidenta v Lánech. Věnovali se však i dalším aktuálním politickým tématům. Předseda vlády přijel do Lán z jednání premiérů Visegrádské skupiny v Košicích, s jeho výsledky proto mohl hlavu státu seznámit. Mluvili také o chystaném otevření běloruské opoziční kanceláře v Praze.

Premiéři zemí Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Maďarsko, Polsko) se na svém čtvrtečním jednání v Košicích shodli na další podpoře Ukrajiny, vojenské i humanitární. Informoval o tom český předseda vlády Petr Fiala (ODS). „Shodli jsme se také, že Rusko nesmí představovat hrozbu pro Evropu a je potřeba podporovat nezávislost Ukrajiny a její územní integritu v plném rozsahu.“ Vzájemnou debatu pak hodnotil jako otevřenou, a to i o věcech, kde nemají státníci stejný názor.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová promluvila na zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku. Hovořila o společném postupu vůči režimu ruského vůdce Vladimira Putina. Reagovala ale také na nedávnou vraždu dvou členů komunity LGBT+ v Bratislavě. Řekla, že je potřeba chránit svobodu slova například na sociálních sítích, ovšem i ta má mít podle ní své hranice.

Téma energetické krize bylo spolu s válkou na Ukrajině hlavním bodem jednání prezidentského summitu zemí Visegrádské skupiny (V4) v Bratislavě. Podstatným faktorem energetické krize je takzvaný Green Deal, řekl český prezident Miloš Zeman po úterní schůzce. Podle slovenské prezidentky Zuzany Čaputové Moskva využívá energie jako zbraň. Zeman se také vyslovil pro rozšíření V4 o Slovinsko.

Prudký růst cen energií začíná těžce dopadat i na Polsko. V ohrožení jsou tisíce podniků ve službách, které jsou závislé na dodávkách plynu a elektřiny. Jejich ceny podražily o stovky procent. Míra inflace se navíc v srpnu zvýšila o půl procentního bodu na 16,1 procenta. Problém mohou mít přes zimu i statisíce domácností, které stále využívají k vytápění domovů uhlí.

Válka zasáhla i do polsko-maďarských vztahů. Dosavadní silní spojenci mají k Rusku rozdílné postoje. Zatímco Varšava stojí pevně za Ukrajinou, Budapešť sklízí kritiku za zdrženlivost v otázce dodávek zbraní nebo sankcí.

Podle průzkumu ministerstva práce a sociálních věcí mezi firmami jsou v Česku desetitisíce volných pracovních míst vhodných pro zájemce z Ukrajiny. Nejčastěji jsou to pozice pro pomocné pracovníky, je ale i vysoká poptávka po kvalifikovaných zaměstnancích. Česko od počátku války vydalo již téměř 302 tisíc speciálních víz pro lidi prchající před ruskou invazí na Ukrajině. Ve středu udělilo 2800 speciálních víz, což je zhruba stejný počet jako ve stejný den minulý týden. Podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) požádá Česko a dalších osm států Evropskou komisi o finanční pomoc v souvislosti s uprchlickou krizí způsobenou válkou na Ukrajině.

Maďarsko se chystá na parlamentní volby. Konat se mají 3. dubna a Kremlem rozpoutaná válka je hlavním tématem kampaně. Premiér Viktor Orbán a jeho strana Fidesz čelí sjednocené opozici, která předsedu vlády kritizuje za jeho náklonost k ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. Vadí jí i liknavost vlády v podpoře napadené Ukrajiny. Postoj kabinetu nabourává i vztahy států Visegrádské čtyřky. Česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS) kvůli tomu například odmítla účast na jednání skupiny.

Novou maďarskou prezidentkou se podle očekávání stala dlouholetá členka vládní strany Fidesz Katalin Nováková. Ve čtvrtek ji zvolil parlament, ve kterém má strana premiéra Viktora Orbána převahu. Čtyřiačtyřicetiletá Nováková je první ženou v čele Maďarska. Nováková při hlasování získala 137 ze 188 odevzdaných hlasů.

Premiéři zemí Visegrádské skupiny (V4) se s předsedou britské vlády Borisem Johnsonem shodli na nutnosti snížit energetickou závislost na Rusku a na společném postupu proti ruské agresi na Ukrajině. Na Twitteru to po úterním jednání v Londýně uvedl předseda české vlády Petr Fiala. Novinářům také řekl, že se shodují i v potřebě uvažovat o dalších sankcích vůči Rusku. Johnson varoval před vznikem ruské sféry vlivu v Evropě.

Krize kolem ruského tlaku na Ukrajinu odhaluje trhliny mezi státy visegrádské čtyřky, které dříve představovaly v lecčems kompaktní celek. Tandem Varšava–Budapešť se rozpojuje a Polsko míří stejným směrem jako Česká republika. Slovensko volí diplomatický tón.

O prioritách nové české vlády hovořila předsedkyně české Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP09) se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou během své návštěvy Bratislavy. Česko a Slovensko má podle šéfky sněmovny shodný postoj mimo jiné k jaderné energii.