Visegrádská skupina strana 4 z 4

Premiér Andrej Babiš (ANO) nevidí důvod pro uvalení individuálních sankcí vůči běloruským představitelům. Je podle něj potřeba jednotný postup Evropské unie. Seznam běloruských představitelů, na něž by měly dopadnout unijní sankce, který připravuje Evropská komise, by měl být podle něj hotový do pátku. Babiš to řekl po jednání předsednictva Bezpečnostní rady státu (BRS). Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) uvedl, že Česko chce aktivně jednat o požadavcích zástupců běloruské občanské společnosti a opozice pro dialog s tamním režimem.

Premiéři zemí Visegrádské skupiny (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) se shodují, že čerpání peněz z evropského fondu obnovy musí být flexibilní a spravedlivé. Nemůžeme být trestáni za úspěchy, řekl polský premiér Mateusz Morawiecki na tiskové konferenci po jednání předsedů vlád ve Varšavě. Státy V4 podle něj potřebují peníze zejména na infrastrukturu.

Velké armádní zakázky by podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) nebylo možné vytvářet společně se zeměmi Visegrádské skupiny (V4). Ministr míní, že by se na tom země nedokázaly domluvit, řekl to v Interview ČT24. Metnar zároveň vyzdvihl čtvrteční bezpečnostní konferenci, na které premiér Andrej Babiš (ANO) slíbil, že do armády se bude výrazně investovat.

Česká republika bude i po předání předsednictví Visegrádské čtyřky (V4) Polsku nadále vést projekt nákupu munice. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) to řekl po jednání se svým slovenským a maďarským protějškem a s náměstkem polského ministra obrany. Věří, že projekt by mohl být dokončen ještě letos. Nákup malorážné munice by měl být uskutečněn přes alianční agenturu NSPA.

Premiéři zemí Visegrádské skupiny koordinovali na summitu v Lednici na Břeclavsku pozici před jednáním Evropské rady, které se uskuteční za týden. Diskutovali o víceletém finančním rámci na období 2021 až 2027 a o fondu obnovy po pandemii koronaviru. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po summitu řekl, že se postoje premiérů k fondu sblížily.

Aktuální údaje o vývoji ekonomiky v závěru loňského roku vzhledem k posledním událostem kolem šíření koronaviru podle analytiků naznačují, že růst HDP by mohl za celý letošní rok klesnout až pod dvě procenta. Meziroční růst ekonomiky v posledním čtvrtletí 2019 byl nižší i než odhady ČNB. Ta však zůstává optimistická, podle jejích prognóz se růst ekonomické aktivity v průběhu letošního roku opět zrychlí. Analýza Bloombergu však tvrdí, že právě česká ekonomika je v Evropě více ohrožená výpadky čínské výroby kvůli koronaviru než jiné.

Přesně před třiceti lety, 9. února 1990, obnovilo Československo diplomatické vztahy s Izraelem. Začala tak nepsaná aliance obou zemí, která trvá dodnes. Po válce Československo aktivně podporovalo vznik Izraele, vztahy ale později v souladu s politikou Sovětského svazu přerušilo. Nyní bývá Česko často označováno za vůbec nejbližšího spojence židovského státu v Evropské unii.

Dvě procenta v plusu čekají zřejmě v roce 2020 tuzemskou ekonomiku. Podle odhadů nepatrně stoupne nezaměstnanost, zároveň by měla klesnout inflace, ale stále asi zůstane nad úrovní 2,5 procenta. Poslední čísla před koncem roku 2019 zveřejnily respektované instituce, včetně České národní banky (ČNB), a vyplývá to také z odhadů analytiků.

Hypotéky v Česku v listopadu dále zlevnily, i když jen mírně. Průměrná úroková sazba hypoték klesla na 2,35 procenta ze říjnových 2,36 procenta. Sazby klesly desátý měsíc v řadě, vyplývá z údajů Fincentra Hypoindexu. Na minimu byly v prosinci 2016, a to 1,77 procenta. Od té doby většinou rostly. Nižší sazby v předposledním měsíci roku podpořily zájem o hypoteční úvěry.

Maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó ostře odmítl kritiku své vlády znějící čím dál hlasitěji z evropských institucí i západoevropských zemí kvůli odklonu od demokratických principů. Jsou to prý jen lži a pomsta za protiimigrační politiku. Zdůraznil mimo jiné, že jeho strana Fidesz bude vždy prosazovat upřednostňování křesťanské kultury v Evropě. Rozhovor, který s ním vedl Martin Řezníček, se dotkl i evropského rozpočtu.

Porážka komunismu a osamostatnění Česka a Slovenska, tak vidí hlavní klady revoluce v listopadu 1989 a pozdějšího vývoje bývalý disident a někdejší slovenský premiér Ján Čarnogurský. Naopak za problematické považuje, že příliš velký význam nabyly peníze. Uvedl to v Interview ČT24. Vyzdvihl i smysl Visegrádské skupiny (V4 – Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko), která podle něj pomohla zastavit návrh na automatické rozdělování migrantů podle kvót.

Prezidenti účastnící se summitu v Lánech jednomyslně podporují začlenění Srbska do EU a jsou ochotni poskytnout maximální pomoc. Po jednání to uvedl český prezident Miloš Zeman. K setkání představitelů skupiny V4, tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska, se ve čtvrtek připojili také prezidenti Srbska a Slovinska. Podporu vstupu Srbska do EU dříve vyjádřil také premiér Andrej Babiš (ANO).

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová je sto dní v úřadu. Šéf bratislavského Institutu pro veřejné otázky Grigorij Mesežnikov oceňuje její důraz na demokratické hodnoty. Politolog a slovakista Pavel Hynčica naopak kritizuje její konfrontační styl posilující rozdělení společnosti.

V Praze se setkali premiéři Visegrádské skupiny (V4), tedy Česka, Maďarska, Polska a Slovenska a zemí západního Balkánu, tedy Albánie, Bosny a Hercegoviny, Černé Hory, Severní Makedonie a Srbska. Premiéři podpořili rozšíření EU o země západního Balkánu. Kosovský vicepremiér pozvání odřekl po výrocích Miloše Zemana zpochybňujících české uznání nezávislosti jeho země. Premiér Babiš však odmítl, že by bylo třeba cokoliv na vztazích s Kosovem měnit.

Premiéři a ministři obrany zemí visegrádské čtyřky (V4) oslavili ve Varšavě dvacáté výročí vstupu do Severoatlantické aliance. Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) na ceremoniálu zdůraznil přínos Aliance pro českou bezpečnost. Výzvou do budoucna je podle něj zajištění kybernetické bezpečnosti. Babiš také varoval před antiamerikanismem. „Bez Ameriky není obrana Evropy možná,“ řekl. Na ceremoniál navázala ukázka cvičení aliančních jednotek v Polsku. Premiéři poté zavítali mezi příslušníky první varšavské tankové brigády.

Maďarský premiér Viktor Orbán připustil, že spor kvůli protibruselské kampani jeho vlády by mohl skončit odchodem jeho strany Fidesz z Evropské lidové strany (ELS). Pokud se tak stane, rozhovory o nové politické platformě chce Orbán zahájit v Polsku. Evropští lidovci budou o případném vyloučení Fideszu hlasovat 20. března.

Zpřesněná data potvrdila loňské zpomalení růstu české ekonomiky na tři procenta z předloňských 4,5 procenta. Vyplývá to z informací, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Statistici ale mírně upravili odhad růstu hrubého domácího produktu (HDP) za samotné čtvrté čtvrtletí. Podle předběžného odhadu z února činil meziroční růst 2,9 procenta, zatímco podle aktuálních informací dosáhl jen 2,8 procenta. I tak si podle ekonomů Česko vedlo loni navzdory horšímu vývoji v Německu dobře. Letos čekají zpomalení růstu na 2,7 procenta.

Summit visegrádské čtyřky (V4), který měl začít v úterý v Jeruzalémě, nakonec neproběhne. Oznámil to český premiér Andrej Babiš (ANO). Kvůli neúčasti Polska se podle něj uskuteční jen bilaterální jednání. Polsko a Izrael vedou spor o údajné obvinění izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že Poláci za druhé světové války pomáhali nacistům zabíjet Židy. Napětí ještě vyostřil slovní výpad izraelského ministra zahraničí Jisraela Kace na totéž téma. Podle listu Times of Israel Varšava uvažuje o stažení velvyslance z Izraele.