Visegrádská skupina strana 3 z 4

Premiér Petr Fiala (ODS) se vydal na první zahraniční cestu ve funkci – na Slovensko. V Bratislavě se setkal se svým protějškem Eduardem Hegerem. Premiéři se shodli na tom, že budou pokračovat v tradici společného zasedání vlád obou zemí. Tradiční setkání kabinetů v poslední době překazila pandemie covidu-19. Fialu přijala také slovenská prezidentka Zuzana Čaputová a předseda parlamentu Boris Kollár.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) zamířil po své první zahraniční cestě, při které tradičně navštívil Slovensko, do Maďarska. Zúčastnil se tam jednání se šéfy diplomacií zemí V4 a Turecka. Ministři mluvili o situaci v Afghánistánu, koronavirové pandemii, vztazích EU a zemí V4 s Tureckem a o migraci.

Udržení jednoty členských států Evropské unie a NATO je podle nového českého ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) důležité v souvislosti s jejich vztahy vůči Rusku. Společná pozice podle něj nemusí být silová, musí však být jednoznačná. Lipavský to řekl po své schůzce se slovenským kolegou Ivanem Korčokem v Bratislavě, kam zavítal na svou první zahraniční pracovní cestu ve funkci šéfa české diplomacie.

Českou republiku čeká v druhé polovině příštího roku předsednictví Radě EU. Také proto bude v nové vládě místo ministra pro evropské záležitosti. Kandidátem na tuto pozici je Mikuláš Bek, který byl hostem Interview ČT24. V pořadu vysvětlil, proč je tato role důležitá, jaký je jeho postoj k uskupení V4 či kam by chtěl orientovat zahraniční politiku České republiky.

Prezident Miloš Zeman odmítá jmenovat ministrem zahraničí Jana Lipavského (Piráti). Vyčítá mu údajně nízkou kvalifikaci nebo vztahy k Izraeli, visegrádské čtyřce a sudetským Němcům. Ústava podle Zemana neukládá povinnost, aby musel akceptovat každý návrh, který je mu předložen, s čímž vznikající kabinet nesouhlasí. Výhrady má Hrad i k dalším kandidátům na ministry, ty ale jmenuje. Zeman to uvedl v prohlášení, které na webu Pražského hradu zveřejnil jeho mluvčí. Designovaný premiér Petr Fiala (ODS) chce oznámit své další kroky v pondělí po schůzce s prezidentem v Lánech.

Země Visegrádu by měly podle prezidenta Miloše Zemana uvažovat o povinném očkování proti covidu-19. Zdá se, že je to jediná cesta z krize, řekl na summitu V4 Zeman, který se kvůli pozitivnímu testu na koronavirus účastnil setkání on-line. Prezidenti zemí V4 vyzvali své spoluobčany k očkování ve společném prohlášení. Kromě toho nabídli pomoc Polsku kvůli krizi na hranici s Běloruskem.

Český prezident Miloš Zeman nabídl Polsku vyslání českých vojáků na hranici s Běloruskem. Podle něj jsou připraveni k okamžitému přesunu. Pomoc s řešením migrační krize na polsko-běloruské hranici už dříve nabídl Varšavě i premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). V úterý nabídku zopakoval během jednání předsedů vlád zemí Visegrádské skupiny v Budapešti. Šéf polské vlády Mateusz Morawiecki o to ale podle Babiše zatím nepožádal. Ostatní státy V4, tedy Maďarsko, Slovensko i Česko, vyjádřily Polsku plnou podporu. Evropská unie oznámila, že hodlá  potrestat firmy přepravující migranty do Běloruska.

Na 150 migrantů se v noci na pondělí neúspěšně pokusilo přejít hranici z Běloruska do Polska poblíž obce Dubicze Cerkiewne. Migranty při tom doprovázely běloruské bezpečnostní složky, uvedla polská hraniční stráž. Ta za celou neděli zaznamenala na polsko-běloruském pomezí bezmála 350 podobných pokusů.

Polsko spolu s Litvou a Lotyšskem zvažuje kvůli krizi na hranicích s Běloruskem aktivaci článku čtyři smlouvy o Severoatlantické alianci, řekl agentuře PAP polský premiér Mateusz Morawiecki. Skupina pěti desítek běženců v noci na neděli podle polské policie hranici překonala, bezpečnostní složky očekávají v noci další pokusy o zdolání hranic. Varšava se také snaží vyvrátit zvěsti, podle kterých se dohodla na přesunu migrantů do Německa. Podle Polska, Litvy, Lotyšska i EU je situace výsledkem hybridní války.

Lídři států Visegrádské skupiny a Jižní Koreje po jednání v Budapešti vyzdvihovali spolupráci mezi V4 a asijskou zemí a avizovali další rozvoj tohoto partnerství. Mezi hlavní témata setkání patří boj proti změnám klimatu, zmírňování dopadů pandemie nebo vzájemná spolupráce v oblasti vědy a obchodu. Česko zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO), který měl s prezidentem Jižní Koreje Mun Če-inem i samostatnou schůzku.

Laboratoře na Slovensku ve středu potvrdily nejvíce nových případů koronavirové infekce od konce loňského roku, zároveň šlo o druhý nejvyšší denní přírůstek nakažených od propuknutí epidemie nemoci covid-19. Navzdory rychlejšímu šíření infekce zájem o očkování proti koronaviru však v zemi výrazněji nestoupá. Epidemická situace se zhoršuje i v Maďarsku, kde vláda ohlásila zavedení povinného nošení roušek ve veřejné dopravě a další protiepidemická opatření. Rusko pak zaznamenalo dosud nejvíce úmrtí na covid za jediný den. Vzestup počtu případů koronaviru hlásí také Norsko a Dánsko. Africe pak chybí nejen vakcíny proti covidu, ale také injekční jehly.

Se Slovenskem Česko pojí i nové výzvy jako boj s covidem nebo rostoucími cenami energií. A od letošního roku i společný státní svátek. Slovenský premiér Eduard Heger mluvil v Interview ČT24 o tom, co Čechy a Slováky spojuje i jaký podle něj mají vztah s Evropskou unií. Řeč přišla i na neklid v bezpečnostních složkách na Slovensku.

Český premiér Andrej Babiš (ANO) v Katovicích v Polsku jednal se svými protějšky z Maďarska, Polska a Slovenska na summitu visegrádské čtyřky (V4). Na této schůzce Polsko symbolicky předalo štafetu předsednictví v tomto regionálním uskupení Maďarsku. Politici hovořili o migraci, pandemii covidu i o jaderné energetice.

Rumunsko ze země vyhostí ruského diplomata na výraz solidarity s Českem, které se dostalo do roztržky s Moskvou kvůli výbuchu muničního skladu ve Vrběticích. Napsala to agentura AFP. Prohlášení rumunského ministerstva zahraničí solidaritu jako důvod vypovězení ruského diplomata výslovně neuvádí. Výslovně ji naopak vyjádřili po společné videokonferenci premiéři zemí visegrádské čtyřky (V4). Jednání svolal polský premiér Mateusz Morawiecki, jehož země nyní V4 předsedá. Podporu evropským spojencům po vyhoštění dvaceti českých diplomatů z Ruska vyjádřil francouzský prezident Emmanuel Macron.

Evropská unie ještě může rozhodnout o koordinovaném postupu členských zemí vůči Rusku ohledně kauzy výbuchů ve vrbětickém skladu. V úterý to uvedla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, podle níž je vše „teprve na začátku“. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) potvrdil, že Česko spojence o solidární akci žádá. Rusko dále popírá podíl na výbuchu a uvedlo, že bude dál reagovat na kroky Prahy. Tamní média událost vesměs ironizují. Chopila se také výroku Andreje Babiše, že nešlo o státní terorismus.

Rizikové skóre dosáhlo na 72 bodů a zvýšilo se reprodukční číslo z 1,06 na 1,08. V úterý Česko s 12 486 potvrzenými případy dosáhlo nejvyššího nárůstu od 8. ledna. Roste také počet covidových pacientů v těžkém stavu, přibližuje se maximu z listopadu. Ředitelé nemocnic v Královéhradeckém kraji vyzývají k používání rozumu a dodržování opatření proti šíření nákazy. Lůžková kapacita zdravotnických zařízení v kraji je téměř naplněná. O opatřeních proti koronavirové epidemii a o pandemickém zákonu budou ve středu večer opět jednat vládní a opoziční strany.

Premiéři Polska, Česka, Slovenska a Maďarska se sešli na summitu v Krakově u příležitosti 30. výročí vzniku Visegrádské skupiny. Vedle podpisu memoranda k výročí založení se věnovali zejména epidemii covidu-19 a průběhu očkování. Apelovali na EU, aby donutila farmaceutické firmy k plnění dodávek už objednaných vakcín. Schůzky s Mateuszem Morawieckým, Andrejem Babišem, Viktorem Orbánem a Igorem Matovičem se na krakovském hradě Wawel účastnil také předseda Evropské rady Charles Michel.

V rezidenci na polském poloostrově Hel skončil summit zemí Visegrádské skupiny (V4). Prezidenti Česka, Polska, Slovenska a Maďarska podle polského prezidenta Andrzeje Dudy hovořili zejména o problémech protikoronavirové vakcinace, očkovacích programech a klimatické politice.

Prezidenti zemí Visegrádské skupiny, tedy Polska, Česka, Maďarska a Slovenska, si připomínají třicetileté výročí tohoto neformálního regionálního uskupení. Hostitelem dvoudenního summitu je polský prezident Andrzej Duda, který setkání věnované debatám o boji proti koronaviru, energetické bezpečnosti nebo mezinárodních vztazích uspořádal v rezidenci nedaleko letoviska Jurata na poloostrově Hel.

Navázání čerpání unijních peněz na dodržování principů právního státu je podle slovenského ministra zahraničí Ivana Korčoka už jen těžko odvolatelný požadavek. I když Polsko a Maďarsko kvůli této podmínce přijetí unijního rozpočtu blokují, Korčok věří, že dalším jednáním se podaří situaci vyřešit a rozpočet schválit. V rozhovoru pro ČT24 se vyjádřil také ke zvládání koronavirové epidemie.

V Bratislavě začala mezinárodní bezpečnostní konference Globsec, jejím hlavním tématem je svět po pandemii. Akci svým projevem ve středu zahájila slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Na seznamu hostů je například běloruská opoziční politička Svjatlana Cichanouská nebo bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová. Akce se koná za přísných hygienických opatření, všichni účastníci se museli prokázat nejdéle 12 hodin starým negativním testem na covid-19.

Premiér Andrej Babiš (ANO) a jeho protějšci z visegrádské čtyřky jednali s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Zabývali se tématy pandemie koronaviru, migrace a rozpočtu. Slovenského premiéra Igora Matoviče zastoupil předseda polské vlády.

Občané zemí visegrádské čtyřky (V4), tedy Češi, Poláci a Slováci, budou moci i po úterý vstoupit do Maďarska, pokud měli rezervované ubytování a pokud předloží negativní test na koronavirus, který nebude starší než pět dnů. Uvedl to maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Maďarsko zakázalo od 1. září do země vstup cizincům kvůli rostoucímu počtu případů nákazy koronavirem. Podle Evropské komise je výjimka ze zákazu diskriminační vůči dalším občanům EU.

Do ulic v Minsku v neděli opět vyšly desítky tisíc lidí. Protestující požadují konec prezidenta Alexandra Lukašenka a nové svobodné volby. Moskva, kterou běloruský prezident požádal o pomoc, se domnívá, že běloruskou krizi by vyřešila ústavní reforma. V Otázkách Václava Moravce o tom hovořili bývalý diplomat a senátor Pavel Fischer (nestr.) spolu s ředitelem Odboru zahraničního Kanceláře prezidenta republiky a poradcem předsedy vlády Rudolfem Jindrákem.