Visegrádská skupina strana 3 z 4

Laboratoře na Slovensku ve středu potvrdily nejvíce nových případů koronavirové infekce od konce loňského roku, zároveň šlo o druhý nejvyšší denní přírůstek nakažených od propuknutí epidemie nemoci covid-19. Navzdory rychlejšímu šíření infekce zájem o očkování proti koronaviru však v zemi výrazněji nestoupá. Epidemická situace se zhoršuje i v Maďarsku, kde vláda ohlásila zavedení povinného nošení roušek ve veřejné dopravě a další protiepidemická opatření. Rusko pak zaznamenalo dosud nejvíce úmrtí na covid za jediný den. Vzestup počtu případů koronaviru hlásí také Norsko a Dánsko. Africe pak chybí nejen vakcíny proti covidu, ale také injekční jehly.

Se Slovenskem Česko pojí i nové výzvy jako boj s covidem nebo rostoucími cenami energií. A od letošního roku i společný státní svátek. Slovenský premiér Eduard Heger mluvil v Interview ČT24 o tom, co Čechy a Slováky spojuje i jaký podle něj mají vztah s Evropskou unií. Řeč přišla i na neklid v bezpečnostních složkách na Slovensku.

Český premiér Andrej Babiš (ANO) v Katovicích v Polsku jednal se svými protějšky z Maďarska, Polska a Slovenska na summitu visegrádské čtyřky (V4). Na této schůzce Polsko symbolicky předalo štafetu předsednictví v tomto regionálním uskupení Maďarsku. Politici hovořili o migraci, pandemii covidu i o jaderné energetice.

Rumunsko ze země vyhostí ruského diplomata na výraz solidarity s Českem, které se dostalo do roztržky s Moskvou kvůli výbuchu muničního skladu ve Vrběticích. Napsala to agentura AFP. Prohlášení rumunského ministerstva zahraničí solidaritu jako důvod vypovězení ruského diplomata výslovně neuvádí. Výslovně ji naopak vyjádřili po společné videokonferenci premiéři zemí visegrádské čtyřky (V4). Jednání svolal polský premiér Mateusz Morawiecki, jehož země nyní V4 předsedá. Podporu evropským spojencům po vyhoštění dvaceti českých diplomatů z Ruska vyjádřil francouzský prezident Emmanuel Macron.

Evropská unie ještě může rozhodnout o koordinovaném postupu členských zemí vůči Rusku ohledně kauzy výbuchů ve vrbětickém skladu. V úterý to uvedla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, podle níž je vše „teprve na začátku“. Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) potvrdil, že Česko spojence o solidární akci žádá. Rusko dále popírá podíl na výbuchu a uvedlo, že bude dál reagovat na kroky Prahy. Tamní média událost vesměs ironizují. Chopila se také výroku Andreje Babiše, že nešlo o státní terorismus.

Rizikové skóre dosáhlo na 72 bodů a zvýšilo se reprodukční číslo z 1,06 na 1,08. V úterý Česko s 12 486 potvrzenými případy dosáhlo nejvyššího nárůstu od 8. ledna. Roste také počet covidových pacientů v těžkém stavu, přibližuje se maximu z listopadu. Ředitelé nemocnic v Královéhradeckém kraji vyzývají k používání rozumu a dodržování opatření proti šíření nákazy. Lůžková kapacita zdravotnických zařízení v kraji je téměř naplněná. O opatřeních proti koronavirové epidemii a o pandemickém zákonu budou ve středu večer opět jednat vládní a opoziční strany.

Premiéři Polska, Česka, Slovenska a Maďarska se sešli na summitu v Krakově u příležitosti 30. výročí vzniku Visegrádské skupiny. Vedle podpisu memoranda k výročí založení se věnovali zejména epidemii covidu-19 a průběhu očkování. Apelovali na EU, aby donutila farmaceutické firmy k plnění dodávek už objednaných vakcín. Schůzky s Mateuszem Morawieckým, Andrejem Babišem, Viktorem Orbánem a Igorem Matovičem se na krakovském hradě Wawel účastnil také předseda Evropské rady Charles Michel.

V rezidenci na polském poloostrově Hel skončil summit zemí Visegrádské skupiny (V4). Prezidenti Česka, Polska, Slovenska a Maďarska podle polského prezidenta Andrzeje Dudy hovořili zejména o problémech protikoronavirové vakcinace, očkovacích programech a klimatické politice.

Prezidenti zemí Visegrádské skupiny, tedy Polska, Česka, Maďarska a Slovenska, si připomínají třicetileté výročí tohoto neformálního regionálního uskupení. Hostitelem dvoudenního summitu je polský prezident Andrzej Duda, který setkání věnované debatám o boji proti koronaviru, energetické bezpečnosti nebo mezinárodních vztazích uspořádal v rezidenci nedaleko letoviska Jurata na poloostrově Hel.

Navázání čerpání unijních peněz na dodržování principů právního státu je podle slovenského ministra zahraničí Ivana Korčoka už jen těžko odvolatelný požadavek. I když Polsko a Maďarsko kvůli této podmínce přijetí unijního rozpočtu blokují, Korčok věří, že dalším jednáním se podaří situaci vyřešit a rozpočet schválit. V rozhovoru pro ČT24 se vyjádřil také ke zvládání koronavirové epidemie.

V Bratislavě začala mezinárodní bezpečnostní konference Globsec, jejím hlavním tématem je svět po pandemii. Akci svým projevem ve středu zahájila slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Na seznamu hostů je například běloruská opoziční politička Svjatlana Cichanouská nebo bývalá americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová. Akce se koná za přísných hygienických opatření, všichni účastníci se museli prokázat nejdéle 12 hodin starým negativním testem na covid-19.

Premiér Andrej Babiš (ANO) a jeho protějšci z visegrádské čtyřky jednali s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Zabývali se tématy pandemie koronaviru, migrace a rozpočtu. Slovenského premiéra Igora Matoviče zastoupil předseda polské vlády.

Občané zemí visegrádské čtyřky (V4), tedy Češi, Poláci a Slováci, budou moci i po úterý vstoupit do Maďarska, pokud měli rezervované ubytování a pokud předloží negativní test na koronavirus, který nebude starší než pět dnů. Uvedl to maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Maďarsko zakázalo od 1. září do země vstup cizincům kvůli rostoucímu počtu případů nákazy koronavirem. Podle Evropské komise je výjimka ze zákazu diskriminační vůči dalším občanům EU.

Do ulic v Minsku v neděli opět vyšly desítky tisíc lidí. Protestující požadují konec prezidenta Alexandra Lukašenka a nové svobodné volby. Moskva, kterou běloruský prezident požádal o pomoc, se domnívá, že běloruskou krizi by vyřešila ústavní reforma. V Otázkách Václava Moravce o tom hovořili bývalý diplomat a senátor Pavel Fischer (nestr.) spolu s ředitelem Odboru zahraničního Kanceláře prezidenta republiky a poradcem předsedy vlády Rudolfem Jindrákem.

Premiér Andrej Babiš (ANO) nevidí důvod pro uvalení individuálních sankcí vůči běloruským představitelům. Je podle něj potřeba jednotný postup Evropské unie. Seznam běloruských představitelů, na něž by měly dopadnout unijní sankce, který připravuje Evropská komise, by měl být podle něj hotový do pátku. Babiš to řekl po jednání předsednictva Bezpečnostní rady státu (BRS). Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) uvedl, že Česko chce aktivně jednat o požadavcích zástupců běloruské občanské společnosti a opozice pro dialog s tamním režimem.

Premiéři zemí Visegrádské skupiny (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) se shodují, že čerpání peněz z evropského fondu obnovy musí být flexibilní a spravedlivé. Nemůžeme být trestáni za úspěchy, řekl polský premiér Mateusz Morawiecki na tiskové konferenci po jednání předsedů vlád ve Varšavě. Státy V4 podle něj potřebují peníze zejména na infrastrukturu.

Velké armádní zakázky by podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO) nebylo možné vytvářet společně se zeměmi Visegrádské skupiny (V4). Ministr míní, že by se na tom země nedokázaly domluvit, řekl to v Interview ČT24. Metnar zároveň vyzdvihl čtvrteční bezpečnostní konferenci, na které premiér Andrej Babiš (ANO) slíbil, že do armády se bude výrazně investovat.

Česká republika bude i po předání předsednictví Visegrádské čtyřky (V4) Polsku nadále vést projekt nákupu munice. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) to řekl po jednání se svým slovenským a maďarským protějškem a s náměstkem polského ministra obrany. Věří, že projekt by mohl být dokončen ještě letos. Nákup malorážné munice by měl být uskutečněn přes alianční agenturu NSPA.

Premiéři zemí Visegrádské skupiny koordinovali na summitu v Lednici na Břeclavsku pozici před jednáním Evropské rady, které se uskuteční za týden. Diskutovali o víceletém finančním rámci na období 2021 až 2027 a o fondu obnovy po pandemii koronaviru. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po summitu řekl, že se postoje premiérů k fondu sblížily.

Aktuální údaje o vývoji ekonomiky v závěru loňského roku vzhledem k posledním událostem kolem šíření koronaviru podle analytiků naznačují, že růst HDP by mohl za celý letošní rok klesnout až pod dvě procenta. Meziroční růst ekonomiky v posledním čtvrtletí 2019 byl nižší i než odhady ČNB. Ta však zůstává optimistická, podle jejích prognóz se růst ekonomické aktivity v průběhu letošního roku opět zrychlí. Analýza Bloombergu však tvrdí, že právě česká ekonomika je v Evropě více ohrožená výpadky čínské výroby kvůli koronaviru než jiné.

Přesně před třiceti lety, 9. února 1990, obnovilo Československo diplomatické vztahy s Izraelem. Začala tak nepsaná aliance obou zemí, která trvá dodnes. Po válce Československo aktivně podporovalo vznik Izraele, vztahy ale později v souladu s politikou Sovětského svazu přerušilo. Nyní bývá Česko často označováno za vůbec nejbližšího spojence židovského státu v Evropské unii.

Dvě procenta v plusu čekají zřejmě v roce 2020 tuzemskou ekonomiku. Podle odhadů nepatrně stoupne nezaměstnanost, zároveň by měla klesnout inflace, ale stále asi zůstane nad úrovní 2,5 procenta. Poslední čísla před koncem roku 2019 zveřejnily respektované instituce, včetně České národní banky (ČNB), a vyplývá to také z odhadů analytiků.

Hypotéky v Česku v listopadu dále zlevnily, i když jen mírně. Průměrná úroková sazba hypoték klesla na 2,35 procenta ze říjnových 2,36 procenta. Sazby klesly desátý měsíc v řadě, vyplývá z údajů Fincentra Hypoindexu. Na minimu byly v prosinci 2016, a to 1,77 procenta. Od té doby většinou rostly. Nižší sazby v předposledním měsíci roku podpořily zájem o hypoteční úvěry.

Maďarský ministr zahraničí Peter Szijjártó ostře odmítl kritiku své vlády znějící čím dál hlasitěji z evropských institucí i západoevropských zemí kvůli odklonu od demokratických principů. Jsou to prý jen lži a pomsta za protiimigrační politiku. Zdůraznil mimo jiné, že jeho strana Fidesz bude vždy prosazovat upřednostňování křesťanské kultury v Evropě. Rozhovor, který s ním vedl Martin Řezníček, se dotkl i evropského rozpočtu.