Vejce strana 2 z 2

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) má v plánu vytvořit větší tlak na zlevnění jablek a brambor, kvůli tomu, že u nich činí obchodní přirážka až 200 procent. V rozhovoru pro deník Blesk také zmínil, že u cukru a vajec už je podle něj pokles cen patrný. Během následujícího měsíce čeká ministr výsledky kontrol České obchodní inspekce (ČOI) a potravinářské inspekce k vysokým cenám potravin.

Až pětina oslovených chovatelů drůbeže chce letos omezit chovy. Důvodem je nejistota, vysoké náklady a mnohdy nízké výkupní ceny. Někteří chovatelé chtějí drůbež redukovat od roku 2027, kdy začne platit zákaz klecových chovů. Vyplývá to z průzkumu Agrární komory a Českomoravské drůbežářské unie. Stavy drůbeže negativně ovlivnila i ptačí chřipka. Její první výskyt v Česku byl potvrzen před sedmnácti lety.

Česko podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) nechce po slovenském vzoru zavést na potraviny v obchodech cenové stropy. K poklesu cen podle něj povede zdravá konkurence mezi obchodníky. Nekula po jednání se zástupci ministerstva financí a obchodu také informoval, že jeho resort podal podnět na Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) kvůli cenám vajec. Jejich zdražení podle něj naznačuje, že obchodníci zneužívají dominantní postavení na trhu. Skupina se také podle ministra shodla na tom, že dozorové orgány jako například Česká obchodní inspekce (ČOI) mají zintenzivnit svou činnost a postupovat koordinovaně.

Ve zlínské zoologické zahradě se vylíhnul rekordní počet mláďat želvy ostruhaté. Podle chovatelů je to díky lepším podmínkám, želvy obývají novou expozici, která byla otevřena loni. Zlínská zoo chová největší africké suchozemské želvy šest let. Dospělý samec váží až devadesát kilogramů, samice bývá menší, dožívají se víc než padesáti let.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) se bude zabývat vysokými cenami potravin. Chce zjistit, kdo v dodavatelském řetězci přiráží nejvíce, a kontrola se proto zaměří na zemědělce, zpracovatele i obchodníky. Samotná vysoká cena nebo nepřiměřená marže nicméně není protizákonná, úřad by musel najít důkazy o existenci kartelové dohody, nebo zneužití dominantního postavení.

Za vysoké ceny některých potravin podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) mohou i nepřiměřené marže části obchodníků či zpracovatelů. Ti to ale odmítají a poukazují na růst nákladů i dražší produkty od zemědělců. Nekula proto svolává jednání. A pohrozil také kontrolami marží. Ekonomové upozorňují, že někteří obchodníci a potravináři mohou zneužívat velkou moc nad trhem.

Na českém trhu kvůli ptačí chřipce ubývá vajec. Někteří chovatelé jen s obtížemi zvládají plnit nasmlouvané dodávky. Řada z nich dokonce musí vejce nakupovat v zahraničí, aby neztratili zákazníky. Podobný problém ale trápí i velkou část Evropy, a ceny tak rostou.

V loňském roce se nejvíce zdražovalo v oblasti zemědělství. Vysoké ceny zasáhly zejména živočišné a rostlinné produkty. Například vejce meziročně zdražila o 28 procent. Jak probíhá cenotvorba vajec a jaký má vliv ptačí chřipka? Hostem pořadu Drahé Česko byla ředitelka společnosti České vejce Petra Punčochová.

Zdražování energií, krmiv, pracovní síly a v poslední době také vybíjení chovů kvůli ptačí chřipce má za následek růst cen vajec v obchodech. Na konci roku se prodávala za zhruba dvojnásobek ceny než na jeho začátku. Někteří Češi se tak snaží předzásobit a kupují více vajec, než jsou zvyklí. Obchodníci i zemědělci ale ubezpečují, že vajec je zatím na trhu dost.

Ministerstvo zemědělství odhadlo, že náhrada škody za likvidaci velkochovu nosnic na Tachovsku kvůli ptačí chřipce se bude pohybovat mezi 175 a 220 miliony korun. Informoval o tom mluvčí resortu Vojtěch Bílý. Státní veterinární správa (SVS) kvůli nákaze nařídila likvidaci téměř 750 tisíc kusů drůbeže a několika milionů vajec. Nákaza v areálu společnosti Česká drůbež se potvrdila na konci loňského roku.

O více nosnic, než bylo dosud nutno zlikvidovat za celý rok, přijde kvůli ptačí chřipce jediný velkochov. V Brodě nad Tichou na Tachovsku utratili zatím hasiči první část 750tisícového chovu, pokračovat budou ještě deset dní. Ptačí chřipka se šíří málo vídaným způsobem po celé Evropě. V Česku se vyskytla ještě v jednom velkochovu, kde hasiči ve středu utratili 12 tisíc kuřat, a v několika domácích chovech. Mimo jiné to znamená, že významně poklesne produkce vajec. Předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá řekla, že slepice v areálu České drůbeže v Brodě nad Tichou představují 15 procent všech slepic v Česku. Připustila, že utracení takto velkého množství nosnic může vést ke zdražení vajec v obchodech.

Podle vědců se na floridských plážích v posledních čtyřech letech rodily prakticky všechny mořské želvy jako samice. Samci už údajně na svět nepřicházejí kvůli vlnám veder způsobeným klimatickými změnami.

Prudce jedovatý plyn sirovodík, správněji sulfan, ostře páchnoucí po zkažených vejcích, chrání spermie savců, včetně člověka, před vážným poškozením. Zjistili to vědci z Biomedicínského centra plzeňské Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Na výzkumu role sulfanu v plodnosti samců spolupracují se španělskými odborníky z Universidad de Castilla-La Mancha.

Vědcům z Kalifornské univerzity v Davisu se podařilo vytvořit protilátky proti viru SARS-CoV-2 ve slepičích vejcích. Protilátky získané z vajec by mohly být použity k léčbě covidu, nebo jako preventivní opatření pro osoby vystavené této nemoci. Studie vyšla v odborném časopise Viruses.

Ptačí chřipka zasáhla velkochov nosnic v Libotenicích na Litoměřicku. Ve čtyřech halách se nachází celkem 188 tisíc kusů drůbeže, všichni ptáci budou utraceni. Zničit se musí také 600 tisíc kusů vajec, oznámil mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Jde o subtyp choroby H5N1, který je potenciálně přenosný na člověka. V posledních dnech se na místě objevily hromadné úhyny několika tisíc kusů. Zástupci společnosti AG Maiwald, která chov slepic provozuje, nechtějí situaci komentovat. Zvířata se zřejmě začnou likvidovat 27. prosince.

Čerstvě vyklubaná mláďata tyranosaurů byla velká asi jako border kolie. Zjistili to paleontologové z Edinburské univerzity, když prozkoumali zkamenělé zbytky drobné čelistní kosti a drápu nalezené v Kanadě a USA.

Před dvěma lety se po zveřejnění záběrů z klecových chovů začali spotřebitelé zajímat o to, jak se drůbežáři k nosnicím chovají. Aktivisté letos pronikli přímo do chovů a objevili další problém: míchání dražších a levnějších vajec do jednoho balení, které se přitom prodává za vyšší cenu. Poslanci mají v pátek projednávat návrh zákona, který by klecový chov postavil mimo zákon. Problém se ovšem týká i Agrofertu ze svěřenského fondu premiéra Andreje Babiše (ANO). Případem se zabýval Ondřej Golis z Reportérů ČT.

Vyjádření nedůvěry vládě a následná vyhrocená kampaň před volbami do Evropského parlamentu. Útoky vajíčky na politiky, které se staly jejími symboly, sledoval v roce 2009 Luboš Rosí.

Vajec z klecových chovů podle obchodních řetězců na českých pultech ubývá. Zástupci obchodníků se už před časem zavázali, že taková vejce prodávat nebudou, a přístup postupně mění i drůbežáři. Úplný zákaz chovu slepic v klecích by obránci zvířat chtěli dostat do zákonů.

Dvojice španělských vědců zjistila, že embrya racků reagují na varování rodičů už v době, kdy jsou ještě ve vejci. Popsali to v odborném žurnálu Nature Ecology and Evolution.

V Poslanecké sněmovně leží návrh, který by mohl vést k zákazu klecových chovů slepic. I bez něj ale některé obchodní řetězce již loni – když se o tématu po odvysílání záběrů z klecových chovů v pořadu 168 hodin začalo diskutovat – avizovaly, že vejce z klecových chovů postupně přestanou prodávat. I přes argumenty drůbežářů, kteří klecové chovy hájí, existuje několik iniciativ namířených proti nim. Projekt Slepice v nouzi se snaží inspirovat k vykupování slepic z velkochovů, které by jinak čekala jatka. Podle koordinátora projektu Petra Dobrého potká takový osud desítky tisíc ptáků. Rozhovor s ním v Událostech, komentářích vedla Marcela Augustová.