Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky strana 2 z 3

Z Ukrajiny už před válkou uprchlo přes 3,5 milionu lidí, více než dva miliony uprchlíků od 24. února překročily hranice do Polska. V nové bilanci to v úterý uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Počet uprchlíků mířících do Polska a na Slovensko ale v porovnání s prvními dny války poklesl. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) potřebuje půl milionu ukrajinských uprchlíků v Polsku psychologickou pomoc. Před zneužitím běženců zločineckými skupinami v úterý varoval Europol.

Podle slovenského ministerstva vnitra vstoupilo na území Slovenska od začátku ruské invaze už na čtvrt milionu lidí z Ukrajiny. V posledních dnech však příliv ukrajinských uprchlíků na Slovensko klesá a situace se stabilizovala. Podobné počty hlásí také Německo, kam uteklo podle tamních úřadů nejméně 225 tisíc Ukrajinců.

V pátek odešlo z Ukrajiny směrem na západ přibližně 75 tisíc lidí, o den dříve jich bylo 94 tisíc. V Polsku zadrželi za podezření ze znásilnění Ukrajinky devětačtyřicetiletého muže. Německo přijme dva a půl tisíce ukrajinských utečenců z Moldavska. Polsko chce vytvořit „štafetový systém“ ve vlakové dopravě, který umožní plynulou přepravu uprchlíků z hranic s Ukrajinou do zemí západní Evropy.

Za dva týdny uprchlo přes hranice Ukrajiny před válkou více než 2,3 milionu lidí, informovala ve čtvrtek Mezinárodní organizace pro migraci, přičemž naprostá většina z nich zamířila do sousedních zemí a do Česka. Nejvíce příchozích eviduje Polsko, od začátku ruské invaze překročilo polsko-ukrajinské hranice 1,43 milionu osob. V ostatních evropských státech je jich nyní přes 236 tisíc, uvádí OSN. Minulý týden se Evropská unie dohodla na dočasném zavedení mimořádné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny a nejméně na rok jim zajistí přístup k práci, vzdělání či sociální podpoře. Evropská komise odhaduje, že by jich do EU mohlo přijít až osm milionů.

Z Ukrajiny už kvůli válce odešly dva miliony lidí, uvedl vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi. Více než polovina z nich zamířila přes hranice do Polska. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvádí, že ruská invaze na Ukrajinu způsobila nejrychleji se prohlubující uprchlickou krizi v Evropě od druhé světové války. Česká republika a další země, které přijímají uprchlíky z Ukrajiny, budou moci žádat o peníze ze speciálního fondu USA.

Během neděle uprchlo do Polska před válkou na Ukrajině dalších více než 142 tisíc lidí. To je nejvíc za den od vypuknutí bojů, poznamenal server Gazeta Wyborcza s odvoláním na polské ministerstvo vnitra. Celkem kvůli nynější válce uteklo z Ukrajiny více než 1,7 milionu lidí, z toho celkem 1,1 milionu uprchlo právě do Polska. Míří také do Německa, Berlín kvůli rostoucímu počtu běženců požádal spolkovou vládu o pomoc.

Za deset dní od vypuknutí bojů na Ukrajině uteklo do sousedních zemí již přes 1,5 milionu lidí. Na Twitteru to v neděli oznámil vysoký komisař OSN pro uprchlíky (UNHCR) Filippo Grandi. Jedná se podle něj o nejrychleji rostoucí uprchlickou krizi v Evropě od konce druhé světové války. Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové by mohlo zamířit do dalších evropských zemí až osm milionů běženců.

V pátek se české cizinecké policii ohlásilo zhruba 5400 uprchlíků z Ukrajiny, kterou napadla ruská armáda. Počet nahlášených byl nižší než v předchozích třech dnech. Vyplývá to z informací, které na Twitteru zveřejnilo ministerstvo vnitra. Nově vzniklá krajská asistenční centra pomoci si zvykají na nápor běženců. Centrum na brněnském výstavišti opět vydává registrační čísla bez problémů, odbavení je plynulé. Před centrem v Praze a ve Zlíně se tvoří dlouhé fronty.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) v pátek oznámil, že z Ukrajiny od zahájení ruské invaze uprchlo více než 1,2 milionu lidí, což jsou téměř tři procenta populace. Běžence ve svých zemích hlásí Maďarsko, Moldavsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Německo i Česko.

Z Ukrajiny uprchlo během týdne od začátku ruské invaze už více než milion lidí. Uvedl to Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), podle kterého jde co do rychlosti o bezprecedentní exodus v tomto století. Zástupci zemí Evropské unie ve čtvrtek přijali režim dočasné ochrany pro lidi prchající z Ukrajiny. Mimořádná pravidla využívá Unie poprvé ve své historii. Dočasný chráněný status udělí Ukrajincům, kteří už jsou v zemi, i Spojené státy.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navrhne při pátečním druhém čtení státního rozpočtu na letošní rok ve sněmovně přesun 1,8 miliardy korun na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny a na humanitární pomoc. Další miliony korun dá resort školství na podporu ukrajinských studentů na českých univerzitách. Ukrajincům přicházejícím do Česka se otevírají asistenční centra napříč republikou. Kraje budou chtít s vládou jednat o proplácení pomoci. Na Ukrajinu večer odjel vlak s humanitární pomocí, kterou zajistil Člověk v tísni. Zpět přiveze uprchlíky.

Ruské rakety zasáhly v úterý televizní věž v Kyjevě, při útoku zahynulo pět lidí, další byli zraněni, uvedla agentura Reuters. K hlavnímu městu se blíží mnoho kilometrů dlouhý konvoj invazních jednotek. Ruská vojska obléhají Charkov. Hranice prý překročily i běloruské jednotky. V úterý chtěli okupanti dobýt Mariupol. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval NATO, aby zavedlo nad Ukrajinou bezletovou zónu. Rusko plně zablokovalo přístup ukrajinských sil k Azovskému moři, tvrdí tamní ministerstvo obrany podle agentury TASS.

Ministerstvo obrany chystá na pomoc Ukrajině vojenský zdravotní materiál. Transfúzní stanice čekají na informace o množství potřebné krve a krevní plazmy, aby případně aktivovaly dárce. Zdravotnický materiál a léky posílají i města a kraje. Nemocnice mají připravená lůžka pro pacienty a zraněné z Ukrajiny.

Ukrajina se podle polského prezidenta Andrzeje Dudy stala obětí brutálního, nevyprovokovaného a neopodstatněného útoku ze strany Ruska. Nad polskou pohraniční obcí Medyka se podle agentury Reuters rozezněly sirény a zástupce ministerstva zahraničí oznámil, že Polsko začne otevírat přijímací centra pro uprchlíky z Ukrajiny. Také slovenský premiér Eduard Heger uvedl, že jeho země poskytne pomoc lidem, kteří z východu prchají před válkou. Útok odsoudil i maďarský premiér Viktor Orbán, rovněž Maďarsko je na uprchlíky připraveno.  Česko podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) čeká, že přijme tisíce uprchlíků. Aktuálně zřejmě budou přicházet Ukrajinci, kteří už v Česku mají zázemí, upřesnil.

Bělorusko a Polsko nesou vinu za „závažné porušování lidských práv“ migrantů a žadatelů o azyl na hranici mezi oběma zeměmi, uvedla nevládní organizace Human Rights Watch (HRW). Vlády obou zemí mají podle zprávy HRW, ze které citovala agentura AFP, za povinnost zabránit dalším úmrtím běženců tím, že zajistí pravidelný přístup humanitárních pracovníků k migrantům, kteří uvázli v pohraničí. Ukrajina zároveň zahájila speciální operaci, kdy posiluje ostrahu u hranice s Běloruskem, aby předešla krizi. Představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská vyzvala EU k důslednějším sankcím.

Česká republika by měla poskytnout 45 milionů korun na humanitární pomoc a na dary pro mezinárodní organizace působící v Afghánistánu. Ministerstvo zahraničí na to navrhuje přesunout 40 milionů, které vláda v červenci schválila na podporu afghánských obranných a bezpečnostních sil a udržitelného rozvoje země. Dalších pět milionů resort poskytne ze svého rozpočtu. Materiál má ještě projednat kabinet.

Sebevražedný útok, k němuž došlo ve čtvrtek u kábulského letiště, otvírá další etapu dění v Afghánistánu. Definoval totiž společného nepřítele USA a hnutí Taliban –⁠ a tím je Islámský stát, který se k útoku přihlásil, řekl v pořadu Události, komentáře místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Jiří Kobza (SPD). Se zahájením další etapy souhlasil i bývalý velvyslanec ČR v Kuvajtu a Kataru Martin Dvořák (STAN). „Západní svět a NATO budou řešit otázku, které z těch zel je větší zlo,“ dodal.

Evropský soud pro lidská práva (ESLP)nařídil Varšavě, aby pomohla žadatelům o azyl, kteří jsou již déle než dva týdny zablokováni na hranici mezi Polskem a Běloruskem. Stejný požadavek adresoval také Rize, neboť u lotyšsko-běloruských hranic se ocitla v podobné situaci jiná skupina utečenců. Neznamená to ale, že by soud Polsku a Lotyšsku nařizoval vpuštění migrantů na jejich území.

I když mnoho zemí loni vzhledem k pandemii koronaviru uzavřelo své hranice, kvůli válkám, násilí a pronásledování uprchly z domovů za loňský rok tři miliony lidí. Ve své výroční zprávě to oznámil Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR). Na celém světě je tak mimo své domovy 82,4 milionu lidí. Počet lidí prchajících z domovů stoupl devátým rokem v řadě.

Dánský parlament schválil návrh zákona, který umožní posílat žadatele o azyl do třetích zemí, a to i mimo evropský kontinent. Proti předloze protestovaly organizace na ochranu lidských práv. Právo na azyl se podle nich může ocitnout v ohrožení. Znepokojení vyjádřila také Evropská komise. Kodaň tvrdí, že opatření bude humánnější než dosavadní postupy.

Maroko povolalo ke konzultacím svou velvyslankyni v Madridu. Země zároveň čelila výzvám představitelů Španělska a Evropské unie, aby lépe kontrolovala svou hranici u španělského města Ceuta, kam v posledních dvou dnech dorazily tisíce migrantů. Jejich příchod usnadnil přístup marocké policie, která polevila v ostraze hranice, uvedl španělský tisk. Město navštívil premiér Pedro Sánchez, který slíbil rychlé obnovení pořádku.

Poláci mění postoj k přijímání uprchlíků. Ještě před čtyřmi lety to většina odmítala, teď se podle průzkumů skoro dvě třetiny vyslovily pro. Konzervativní vláda – podobně jako ta česká – dál odmítá převzít migranty z Řecka nebo Itálie, do země ale přijíždí za prací stále víc lidí z ciziny, včetně zemí jižní a jihovýchodní Asie. Informoval o tom zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé.

Malajsie začala s deportací více než tisícovky migrantů zpět do Myanmaru. Učinila tak navzdory několik hodin starému rozhodnutí soudu, který plánovaný návrat dvanácti set uprchlíků pozastavil. Podle odpovědných úřadů mezi vyhoštěnými lidmi nejsou Rohingové ani žadatelé o azyl, píše agentura AFP. Soud svým rozhodnutím vyhověl žádosti dvojice lidskoprávních organizací, které argumentovaly mimo jiné porušováním lidských práv v Myanmaru po nedávném vojenském převratu. Informovala o tom agentura AP.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) ostře kritizoval evropské země, které podle něj od svých hranic protiprávně vyhánějí uprchlíky, aniž by jim poskytly možnost požádat o azyl. Podle vyjádření úřadu je tato praxe čím dál častější na moři i na pozemních hranicích a státy by s takovým postupem měly okamžitě skoncovat a zahájit vyšetřování přečinů. Konkrétní země UNHCR nejmenoval.