Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky strana 3 z 3

Ukrajina se podle polského prezidenta Andrzeje Dudy stala obětí brutálního, nevyprovokovaného a neopodstatněného útoku ze strany Ruska. Nad polskou pohraniční obcí Medyka se podle agentury Reuters rozezněly sirény a zástupce ministerstva zahraničí oznámil, že Polsko začne otevírat přijímací centra pro uprchlíky z Ukrajiny. Také slovenský premiér Eduard Heger uvedl, že jeho země poskytne pomoc lidem, kteří z východu prchají před válkou. Útok odsoudil i maďarský premiér Viktor Orbán, rovněž Maďarsko je na uprchlíky připraveno.  Česko podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) čeká, že přijme tisíce uprchlíků. Aktuálně zřejmě budou přicházet Ukrajinci, kteří už v Česku mají zázemí, upřesnil.

Bělorusko a Polsko nesou vinu za „závažné porušování lidských práv“ migrantů a žadatelů o azyl na hranici mezi oběma zeměmi, uvedla nevládní organizace Human Rights Watch (HRW). Vlády obou zemí mají podle zprávy HRW, ze které citovala agentura AFP, za povinnost zabránit dalším úmrtím běženců tím, že zajistí pravidelný přístup humanitárních pracovníků k migrantům, kteří uvázli v pohraničí. Ukrajina zároveň zahájila speciální operaci, kdy posiluje ostrahu u hranice s Běloruskem, aby předešla krizi. Představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská vyzvala EU k důslednějším sankcím.

Česká republika by měla poskytnout 45 milionů korun na humanitární pomoc a na dary pro mezinárodní organizace působící v Afghánistánu. Ministerstvo zahraničí na to navrhuje přesunout 40 milionů, které vláda v červenci schválila na podporu afghánských obranných a bezpečnostních sil a udržitelného rozvoje země. Dalších pět milionů resort poskytne ze svého rozpočtu. Materiál má ještě projednat kabinet.

Sebevražedný útok, k němuž došlo ve čtvrtek u kábulského letiště, otvírá další etapu dění v Afghánistánu. Definoval totiž společného nepřítele USA a hnutí Taliban –⁠ a tím je Islámský stát, který se k útoku přihlásil, řekl v pořadu Události, komentáře místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Jiří Kobza (SPD). Se zahájením další etapy souhlasil i bývalý velvyslanec ČR v Kuvajtu a Kataru Martin Dvořák (STAN). „Západní svět a NATO budou řešit otázku, které z těch zel je větší zlo,“ dodal.

Evropský soud pro lidská práva (ESLP)nařídil Varšavě, aby pomohla žadatelům o azyl, kteří jsou již déle než dva týdny zablokováni na hranici mezi Polskem a Běloruskem. Stejný požadavek adresoval také Rize, neboť u lotyšsko-běloruských hranic se ocitla v podobné situaci jiná skupina utečenců. Neznamená to ale, že by soud Polsku a Lotyšsku nařizoval vpuštění migrantů na jejich území.

I když mnoho zemí loni vzhledem k pandemii koronaviru uzavřelo své hranice, kvůli válkám, násilí a pronásledování uprchly z domovů za loňský rok tři miliony lidí. Ve své výroční zprávě to oznámil Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR). Na celém světě je tak mimo své domovy 82,4 milionu lidí. Počet lidí prchajících z domovů stoupl devátým rokem v řadě.

Dánský parlament schválil návrh zákona, který umožní posílat žadatele o azyl do třetích zemí, a to i mimo evropský kontinent. Proti předloze protestovaly organizace na ochranu lidských práv. Právo na azyl se podle nich může ocitnout v ohrožení. Znepokojení vyjádřila také Evropská komise. Kodaň tvrdí, že opatření bude humánnější než dosavadní postupy.

Maroko povolalo ke konzultacím svou velvyslankyni v Madridu. Země zároveň čelila výzvám představitelů Španělska a Evropské unie, aby lépe kontrolovala svou hranici u španělského města Ceuta, kam v posledních dvou dnech dorazily tisíce migrantů. Jejich příchod usnadnil přístup marocké policie, která polevila v ostraze hranice, uvedl španělský tisk. Město navštívil premiér Pedro Sánchez, který slíbil rychlé obnovení pořádku.

Poláci mění postoj k přijímání uprchlíků. Ještě před čtyřmi lety to většina odmítala, teď se podle průzkumů skoro dvě třetiny vyslovily pro. Konzervativní vláda – podobně jako ta česká – dál odmítá převzít migranty z Řecka nebo Itálie, do země ale přijíždí za prací stále víc lidí z ciziny, včetně zemí jižní a jihovýchodní Asie. Informoval o tom zpravodaj ČT v Polsku Lukáš Mathé.

Malajsie začala s deportací více než tisícovky migrantů zpět do Myanmaru. Učinila tak navzdory několik hodin starému rozhodnutí soudu, který plánovaný návrat dvanácti set uprchlíků pozastavil. Podle odpovědných úřadů mezi vyhoštěnými lidmi nejsou Rohingové ani žadatelé o azyl, píše agentura AFP. Soud svým rozhodnutím vyhověl žádosti dvojice lidskoprávních organizací, které argumentovaly mimo jiné porušováním lidských práv v Myanmaru po nedávném vojenském převratu. Informovala o tom agentura AP.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) ostře kritizoval evropské země, které podle něj od svých hranic protiprávně vyhánějí uprchlíky, aniž by jim poskytly možnost požádat o azyl. Podle vyjádření úřadu je tato praxe čím dál častější na moři i na pozemních hranicích a státy by s takovým postupem měly okamžitě skoncovat a zahájit vyšetřování přečinů. Konkrétní země UNHCR nejmenoval.

Přeplněný uprchlický tábor Moria na řeckém ostrově Lesbos v noci na středu zničil požár. Úřady zatím nehlásí žádné oběti na životech, několik lidí však utrpělo lehčí zranění, když se nadýchali kouře. Podle řeckého ministra pro migraci Notise Mitarakise zavinili požár žadatelé o azyl, kteří protestovali proti koronavirové karanténě. Řecká vláda po mimořádné schůzi vyhlásila na ostrově mimořádný stav, který zůstane v platnosti čtyři měsíce. Ve středu večer uprchlický tábor opět zachvátil požár, oheň zatím nezpůsobil žádná zranění.

Podle zprávy, kterou ve čtvrtek vydal Úřad vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR), žije na planetě mimo své domovy z důvodů opodstatněných obav o vlastní bezpečnost aktuálně téměř 80 milionů lidí. To je více než procento celosvětové populace. Údaj je o devět milionů lidí vyšší než loňský a téměř dvojnásobný oproti stavu v roce 2010.

V noci na čtvrtek zasáhly rakety nemocnici v libyjském Tripolisu. Vláda uznávaná OSN sídlící v metropoli z útoku viní síly generála Haftara. Ten se už rok neúspěšně snaží hlavní město dobýt. Dlouholetý konflikt rozdmýchává vojenská podpora ze zahraničí. Zejména z Turecka na jedné straně a z Egypta a Spojených arabských emirátů na druhé.

Turecký prezident Recep Erdogan u příležitosti Prvního máje přislíbil pomoc lidem, kteří kvůli koronaviru přišli o práci. Ta se ale netýká běženců, kteří v zemi v drtivé většině pracují načerno. Země jich hostí nejvíc na světě – přes čtyři miliony.

V německém Hannoveru v sobotu dopoledne přistálo letadlo se 47 nezletilými uprchlíky z táborů na řeckých ostrovech. Zčásti jde o sirotky nebo nezletilé, které na útěku nedoprovázejí dospělí příbuzní. Nejprve si musí odbýt dva týdny v karanténě v Dolním Sasku. Na některé děti už v Německu čekají rodiny. Původně se k převzetí 1600 mladých běženců z přeplněných táborů v Řecku zavázalo deset unijních států. Většina ale kvůli covidové krizi od akce ustoupila. Česká vláda převzetí odmítá.

Desetitisíce Rohingů si v uprchlickém táboře v Bangladéši připomněly dva roky od začátku masivního vyhánění této muslimské menšiny z Myanmaru. OSN se snaží alespoň část běženců navrátit do vlasti, všichni do jednoho to ale odmítají s tím, že se obávají nové vlny pronásledování. Rohingové nazývají 25. srpen „dnem genocidy“. Myanmar obvinění z etnických čistek odmítá.

U libyjských břehů zřejmě zahynulo 150 uprchlíků. Oznámil to Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Běženci byli ve skupině tří stovek lidí, kteří se vydali do Evropy. Polovinu z nich se podařilo zachránit a podle úřadu jsou nyní na zpáteční cestě do Libye. Organizace Lékaři bez hranice (MSF) se domnívá, že ve vodě může být mnohem více lidí, protože na moře se podle ní vydalo dohromady na třech plavidlech až 400 uprchlíků. Běženci vypluli z Chumsu ležícího asi 120 kilometrů východně od Tripolisu.

Saúdskoarabská dívka, která koncem minulého týdne utekla od své rodiny do thajského Bangkoku, získá azyl v Kanadě. Informují o tom zahraniční tiskové agentury s odvoláním na imigrační úřady Thajska, tedy země, kde se uprchlice momentálně nachází. Osmnáctiletá Rahaf Kunúnová se obává, že by ji doma zabili, protože se zřekla islámu.