Trest smrti strana 2 z 4

Krajské státní zastupitelství v Brně se zabývá případem Leopolda Hilsnera, který byl v roce 1900 odsouzen za vraždu Anežky Hrůzové a Marie Klímové. České televizi to sdělil advokát Lubomír Müller. Důvodem jsou nové dokumenty, které byly objeveny v jihlavském archivu. Žalobci nyní podle advokáta budou rozhodovat, zda jsou listiny dostatečné pro znovuotevření procesu a prověření jiného možného podezřelého muže.

V New Yorku by mohl padnout první hrdelní rozsudek po šedesáti letech. Žalobce ho žádá pro islamistického teroristu Sayfulla Saipova. V roce 2017 vjel dodávkou na rušnou cyklistickou stezku na Manhattanu a zabil osm lidí. Podle prokurátora by muž mohl být nebezpečný i ve vězení. Jde o první návrh trestu smrti za vlády prezidenta Joea Bidena, který sliboval jejich zrušení na federální úrovni.

Írán oznámil, že popravil muže s britským a íránským občanstvím, který dříve pracoval pro íránské ministerstvo obrany. Obviněn byl ze špionáže, informovaly tiskové agentury. Odsouzenec byl oběšen navzdory mezinárodním protestům proti vynesenému rozsudku trestu smrti. Popravu odsoudil britský premiér Rishi Sunak či Spojené státy. Zpravodajský server BBC tento týden zveřejnil zvukový vzkaz, na němž odsouzený uvádí, že jeho přiznání bylo vynucené mučením.

Íránský soud v pondělí odsoudil k trestu smrti další tři protivládní demonstranty za údajné zabití členů provládních milic Basídž. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na íránskou agenturu Mizán, která je napojena na tamní justici. V sobotu už v Íránu popravili jiné dva muže v souvislosti s protivládními protesty, které v zemi vypukly loni v září.

V souvislosti se zapojením do protivládních demonstrací hrozí v Íránu trest smrti oběšením stovce lidí – včetně pěti žen a nejméně dvou teenagerů. Informuje o tom nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) se sídlem v Norsku. Dva třiadvacetiletí muži už byli popraveni v prosinci. Teherán využívá hrdelní trest k zastrašení protestujících, upozorňuje zpravodajský server Voice of America English News.

Polský premiér Mateusz Morawiecki se překvapivě vyslovil pro trest smrti a poznamenal, že v této záležitosti nesdílí názory katolické církve. Zaujal tím kromě polských médií i agenturu AP, podle které jde o „izolovaný názor“ mezi představiteli 27 členských států Evropské unie – v žádném z nich trest smrti neplatí. Morawieckého za jeho vyjádření kritizovala polská opozice, podobné názory jsou podle ní příznačné pro autoritářské vládce.

Írán ve čtvrtek popravil muže odsouzeného za pobodání člena bezpečnostních složek při demonstraci. S odvoláním na íránská média o tom informovala agentura AP, podle níž jde o první známou popravu za čin údajně spáchaný v souvislosti se současnou vlnou protivládních protestů.

Před sedmdesáti lety komunisté popravili Rudolfa Slánského a dalších deset lidí. Vnitrostranická čistka na popud Moskvy byla další z řady politických procesů v totalitním Československu 50. let 20. století. Ziscenované soudní řízení mělo utužit disciplínu předních stranických kádrů nastolením atmosféry strachu. V rámci procesu se Slánským přišel o otce i tehdy pětiletý Karel Šling. V Událostech, komentářích vzpomínal, jak jeho bratr musel v rádiu proces poslouchat a napsat o něm úkol.

Floridský soud ve středu udělil doživotní trest vězení bez možnosti propuštění Nikolasovi Cruzovi, který ve škole ve městě Parkland na Floridě v roce 2018 zastřelil 17 lidí. Podle agentury AP neměla soudkyně Elizabeth Schererová na výběr, protože již dříve porota odmítla udělit čtyřiadvacetiletému střelci trest smrti.

Soudy a státní zastupitelství se v tomto týdnu zabývaly několika případy, kdy pachatelům hrozí výjimečné tresty, tedy 20 a víc let vězení, případně doživotí. Právě nejvyšší možný trest si v Česku aktuálně odpykává skoro padesát lidí, v drtivé většině mužů.

Porota v procesu s Nikolasem Cruzem, který v roce 2018 ve střední škole na Floridě zabil 17 lidí, doporučila doživotní trest bez možnosti předčasného propuštění. Informovala o tom agentura AP. Porota se podle ní jednomyslně nedohodla na trestu smrti.

Myanmarská vojenská vláda popravila čtyři muže odsouzené k trestu smrti, včetně dvou prodemokratických aktivistů, které dříve obvinila na základě protiteroristického zákona. Ve skupině je i bývalý poslanec Národní ligy pro demokracii (NLD) a blízký spolupracovník svržené vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij. Jedná se o první popravu v této jihovýchodní asijské zemi za desítky let. Zpráva vyvolala pobouřené reakce ochránců lidských práv včetně organizací Human Rights Watch (HRW) nebo Amnesty International (AI).

V roce 2021 stoupl počet rozsudků smrti i vykonaných poprav, upozorňuje ve zprávě organizace Amnesty International (AI). V osmnácti zemích bylo loni popraveno nejméně 579 lidí, z toho více než polovina v Íránu. Verdikt hrdelního trestu padl loni u soudu 2052krát; to je o čtyřicet procent více než v roce 2020. K opětovnému nárůstu v obou kategoriích došlo po pauze způsobené pandemií covidu-19. V dlouhodobém srovnání přesto patří loňská čísla k nejnižším. K dispozici ale nejsou údaje z Číny, Severní Koreje a Vietnamu. Peking přitom popraví tisíce lidí ročně.

Soud v Istanbulu ve čtvrtek rozhodl předat kauzu vraždy saúdskoarabského novináře Džamála Chášakdžího Saúdské Arábii. Chášakdží, který patřil ke kritikům saúdskoarabského režimu, byl brutálně zavražděn v roce 2018 na saúdskoarabském konzulátu v Istanbulu, jeho tělo se doposud nenašlo.

Americký nejvyšší soud v pátek potvrdil trest smrti pro Džochara Carnajeva, jednoho z pachatelů bombového útoku při bostonském maratonu z roku 2013, při němž Džochar společně se svým bratrem Tamerlanem dvěma bombami zabil tři lidi a dalších více než 260 zranil. Soud tak vyhověl žádosti federální vlády, která rozsudek smrti pro útočníka požadovala navzdory prohlášením prezidenta Joea Bidena, že chce takové tresty na federální i státní úrovni nahradit nepodmíněným doživotím.

Ve čtyřtisícové obci Varín nedaleko Žiliny nese už třicet let jedna z ulic jméno Jozefa Tisa. Pojmenování po prezidentovi válečného Slovenského státu budí emoce nejen mezi místními. Název odmítá svaz protifašistických bojovníků i historici. Snaha o přejmenování ulice ale v místním zastupitelstvu narazila.

Policie na pařížském letišti Charlese de Gaullea zatkla muže podezřelého z vraždy saúdskoarabského opozičního novináře Džamála Chášakdžího. Informovala o tom francouzská rozhlasová stanice RTL. Členové komanda ze Saúdské Arábie Chášakdžího brutálně zavraždili v říjnu 2018 na konzulátu této blízkovýchodní země v Istanbulu.

Bývalý jihokorejský prezident Čon Du-hwan, který zemi vládl železnou pěstí po vojenském převratu v roce 1979 a rozdrtil následující prodemokratické protesty, zemřel v úterý časně ráno ve věku devadesáti let. Oznámily to tiskové agentury s tím, že Čon podlehl chronickému onemocnění. Bývalý prezident podle agentury Reuters trpěl maligním nádorovým onemocněním plazmatických buněk, zvaném mnohočetný myelom či Kahlerova nemoc.

Odsouzenec John Grant, kterého ve čtvrtek popravili v americkém státu Oklahoma, se svíjel v křečích a zvracel, než zemřel. Oznámily to tiskové agentury s odvoláním na očitého svědka popravy. Grantova poprava byla v tomto americkém státu první po více než šestileté přestávce, která následovala po nepovedených popravách v letech 2014 a 2015. V Oklahomě se popravuje vpíchnutím směsi tří látek. Tento smrtící koktejl je podezříván, že způsobuje přílišné utrpení.

Před 32 lety uložil soud poslední trest smrti v Československu. Pachatel vraždy jedenáctileté dívky nakonec popraven nebyl. Po změně režimu byly všechny absolutní tresty zrušeny a změněny na doživotí. Trest smrti pak výslovně zakázala v Ústavě zakotvená Listina základních práv a svobod.

Americký ministr spravedlnosti Merrick Garland zavedl moratorium na popravy vězňů odsouzených federálními soudy do doby, než jeho úřad prošetří vnitřní pravidla a postupy. O rozhodnutí s odvoláním na ministerstvo spravedlnosti informovala agentura AP.

Čtyři z pěti zemí, kde bylo loni vykonáno nejvíce poprav, se nachází na Blízkém východě. S odkazem na zprávu lidskoprávní organizace Amnesty International (AI) o tom ve středu informoval zpravodajský web BBC. Ze 483 zaznamenaných poprav v minulém roce bylo 88 procent z nich vykonáno v Íránu, Egyptě, Iráku a Saúdské Arábii, jejich celkový počet ale ve světě poklesl. Organizace tyto země obvinila, že v usmrcování odsouzených „vytrvale a nemilosrdně“ pokračují i navzdory koronavirové pandemii. Mezi 483 usmrcenými bylo šestnáct žen.

I více než sedmdesát let po konci nacistické okupace vydávají archivy nové dokumenty. Jeden odhaluje podrobnosti o osudu brigádního generála in memoriam Olega Václava Procházky. Do jeho případu se osobně vložil Adolf Hitler.

V roce 1952 bylo Martě Zápotočně (Schramlové) jedenát roků a jejím jediným prohřeškem bylo to, že že pocházela z rodiny „kulaků“. Prarodiče měli v Klatovci na Jihlavsku velké hospodářství. O půdu a zemědělská zvířata ale nechtěli přijít, a tak odmítali vstoupit do družstva. Následovaly perzekuce, rodiče uvěznili, tatínek byl odsouzen k smrti.