Trest smrti strana 2 z 3

Soudy a státní zastupitelství se v tomto týdnu zabývaly několika případy, kdy pachatelům hrozí výjimečné tresty, tedy 20 a víc let vězení, případně doživotí. Právě nejvyšší možný trest si v Česku aktuálně odpykává skoro padesát lidí, v drtivé většině mužů.

Porota v procesu s Nikolasem Cruzem, který v roce 2018 ve střední škole na Floridě zabil 17 lidí, doporučila doživotní trest bez možnosti předčasného propuštění. Informovala o tom agentura AP. Porota se podle ní jednomyslně nedohodla na trestu smrti.

Myanmarská vojenská vláda popravila čtyři muže odsouzené k trestu smrti, včetně dvou prodemokratických aktivistů, které dříve obvinila na základě protiteroristického zákona. Ve skupině je i bývalý poslanec Národní ligy pro demokracii (NLD) a blízký spolupracovník svržené vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij. Jedná se o první popravu v této jihovýchodní asijské zemi za desítky let. Zpráva vyvolala pobouřené reakce ochránců lidských práv včetně organizací Human Rights Watch (HRW) nebo Amnesty International (AI).

V roce 2021 stoupl počet rozsudků smrti i vykonaných poprav, upozorňuje ve zprávě organizace Amnesty International (AI). V osmnácti zemích bylo loni popraveno nejméně 579 lidí, z toho více než polovina v Íránu. Verdikt hrdelního trestu padl loni u soudu 2052krát; to je o čtyřicet procent více než v roce 2020. K opětovnému nárůstu v obou kategoriích došlo po pauze způsobené pandemií covidu-19. V dlouhodobém srovnání přesto patří loňská čísla k nejnižším. K dispozici ale nejsou údaje z Číny, Severní Koreje a Vietnamu. Peking přitom popraví tisíce lidí ročně.

Soud v Istanbulu ve čtvrtek rozhodl předat kauzu vraždy saúdskoarabského novináře Džamála Chášakdžího Saúdské Arábii. Chášakdží, který patřil ke kritikům saúdskoarabského režimu, byl brutálně zavražděn v roce 2018 na saúdskoarabském konzulátu v Istanbulu, jeho tělo se doposud nenašlo.

Americký nejvyšší soud v pátek potvrdil trest smrti pro Džochara Carnajeva, jednoho z pachatelů bombového útoku při bostonském maratonu z roku 2013, při němž Džochar společně se svým bratrem Tamerlanem dvěma bombami zabil tři lidi a dalších více než 260 zranil. Soud tak vyhověl žádosti federální vlády, která rozsudek smrti pro útočníka požadovala navzdory prohlášením prezidenta Joea Bidena, že chce takové tresty na federální i státní úrovni nahradit nepodmíněným doživotím.

Ve čtyřtisícové obci Varín nedaleko Žiliny nese už třicet let jedna z ulic jméno Jozefa Tisa. Pojmenování po prezidentovi válečného Slovenského státu budí emoce nejen mezi místními. Název odmítá svaz protifašistických bojovníků i historici. Snaha o přejmenování ulice ale v místním zastupitelstvu narazila.

Policie na pařížském letišti Charlese de Gaullea zatkla muže podezřelého z vraždy saúdskoarabského opozičního novináře Džamála Chášakdžího. Informovala o tom francouzská rozhlasová stanice RTL. Členové komanda ze Saúdské Arábie Chášakdžího brutálně zavraždili v říjnu 2018 na konzulátu této blízkovýchodní země v Istanbulu.

Bývalý jihokorejský prezident Čon Du-hwan, který zemi vládl železnou pěstí po vojenském převratu v roce 1979 a rozdrtil následující prodemokratické protesty, zemřel v úterý časně ráno ve věku devadesáti let. Oznámily to tiskové agentury s tím, že Čon podlehl chronickému onemocnění. Bývalý prezident podle agentury Reuters trpěl maligním nádorovým onemocněním plazmatických buněk, zvaném mnohočetný myelom či Kahlerova nemoc.

Odsouzenec John Grant, kterého ve čtvrtek popravili v americkém státu Oklahoma, se svíjel v křečích a zvracel, než zemřel. Oznámily to tiskové agentury s odvoláním na očitého svědka popravy. Grantova poprava byla v tomto americkém státu první po více než šestileté přestávce, která následovala po nepovedených popravách v letech 2014 a 2015. V Oklahomě se popravuje vpíchnutím směsi tří látek. Tento smrtící koktejl je podezříván, že způsobuje přílišné utrpení.

Před 32 lety uložil soud poslední trest smrti v Československu. Pachatel vraždy jedenáctileté dívky nakonec popraven nebyl. Po změně režimu byly všechny absolutní tresty zrušeny a změněny na doživotí. Trest smrti pak výslovně zakázala v Ústavě zakotvená Listina základních práv a svobod.

Americký ministr spravedlnosti Merrick Garland zavedl moratorium na popravy vězňů odsouzených federálními soudy do doby, než jeho úřad prošetří vnitřní pravidla a postupy. O rozhodnutí s odvoláním na ministerstvo spravedlnosti informovala agentura AP.

Čtyři z pěti zemí, kde bylo loni vykonáno nejvíce poprav, se nachází na Blízkém východě. S odkazem na zprávu lidskoprávní organizace Amnesty International (AI) o tom ve středu informoval zpravodajský web BBC. Ze 483 zaznamenaných poprav v minulém roce bylo 88 procent z nich vykonáno v Íránu, Egyptě, Iráku a Saúdské Arábii, jejich celkový počet ale ve světě poklesl. Organizace tyto země obvinila, že v usmrcování odsouzených „vytrvale a nemilosrdně“ pokračují i navzdory koronavirové pandemii. Mezi 483 usmrcenými bylo šestnáct žen.

I více než sedmdesát let po konci nacistické okupace vydávají archivy nové dokumenty. Jeden odhaluje podrobnosti o osudu brigádního generála in memoriam Olega Václava Procházky. Do jeho případu se osobně vložil Adolf Hitler.

V roce 1952 bylo Martě Zápotočně (Schramlové) jedenát roků a jejím jediným prohřeškem bylo to, že že pocházela z rodiny „kulaků“. Prarodiče měli v Klatovci na Jihlavsku velké hospodářství. O půdu a zemědělská zvířata ale nechtěli přijít, a tak odmítali vstoupit do družstva. Následovaly perzekuce, rodiče uvěznili, tatínek byl odsouzen k smrti.

Irenu Sendlerovou rodiče vychovali tak, aby vždy podala pomocnou ruku bez ohledu na náboženství nebo národnost. V době nacistické okupace zachránila život dvěma a půl tisícům židovských dětí. Po válce vykopala sklenice se jmény a mnohé z dětí se snažila vrátit k jejich rodinám. Byly to právě tyto nádoby, díky nimž znají polskou válečnou hrdinku po celém světě. Její osud totiž inspiroval americké studentky k napsání divadelní hry, která se stala velmi populární. Sendlerová se narodila před 111 lety a zemřela 12. května 2008.

Americká Virginie je na cestě ke zrušení trestu smrti. Po Senátu s právní úpravou souhlasila i tamní dolní komora a zbývá už jen podpis guvernéra Ralpha Northama, který slíbil, že zrušení podpoří. Virginie podle agentury Reuters popravila vůbec nejvíc lidí ze všech států USA.

Joe Biden si jako svou viceprezidentku vybral senátorku za stát Kalifornie Kamalu Harrisovou. Pětapadesátiletá politička, která má indicko-jamajské kořeny, má za sebou dlouhou kariéru ve státním zastupitelství.

K partyzánům se mladý zahradník Jaromír Vrba přidal, když vypuklo Slovenské národní povstání. Stal se z něj odvážný odbojář, který válečné zkušenosti využil i po konci konfliktu jako jeden z vůdců protikomunistické odbojářské skupiny Světlana. V podzemním hnutí už ale od počátku působili tajní agenti, Vrba nakonec doplatil na důvěru, kterou v ně vložil. V soudním procesu si vyslechl trest smrti, který byl vykonán 19. prosince 1950 v pankrácké věznici.

Před 370 lety vydal císař Ferdinand III. příkaz k odstranění šibenice ze Staroměstského náměstí, v centru Prahy ji vystřídal Mariánský sloup. Jen nedlouho předtím se na náměstí odehrála poprava 27 českých pánů, během třicetileté války na popravišti potupili nepřátelští vojáci i jeden ze symbolů státnosti, Palladium země české. S odstraněním šibenice ale nezmizel trest smrti. Odnětím života trestali nacisté i komunisté a přes odpor jej několikrát podepsal Tomáš Garrigue Masaryk. K jeho zrušení došlo v roce 1990.

V Íránu poslali na smrt opozičního novináře Rúholláha Zama, který žil několik let v exilu ve Francii a provozoval web kritický k íránské vládě. Zam byl letos v Íránu odsouzen k trestu smrti za podněcování k násilnostem při protivládních protestech na přelomu let 2017 a 2018. Jeho popravu kritizovala mimo jiné organizace Reportéři bez hranic (RSF), která vyjádřila rozhořčení nad „dalším zločinem íránské justice“.

V Pákistánu byli odsouzeni k trestu smrti dva žháři, kteří mají na svědomí požár, při němž v roce 2012 v textilní továrně v Karáčí zahynulo více než 250 lidí. Požár byl dlouho považován za nehodu.

Saúdskoarabský prokurátor ohlásil nový verdikt v kauze vraždy novináře a kritika Rijádu Džamála Chášakdžího. Pět lidí odsouzených za vraždu původně k trestu smrti dostalo nově dvacetileté vězení. Zbylí tři odsouzení dostali tresty v rozpětí od sedmi do deseti let vězení. Informovala o tom stanice Al-Arabíja. Saúdskoarabská agentura SPA napsala, že verdikt je konečný. Vlastní proces v případu vede i Turecko.

Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro to, aby federální vláda znovu usilovala o trest smrti pro atentátníka z bostonského maratonu z roku 2013 Džochara Carnajeva. Odvolací soud v pátek trest zrušil. Současná vláda minulý měsíc federálně popravila prvního vězně po sedmnácti letech.