Trest smrti strana 3 z 3

Třináct rozsudků smrti, čtrnáct doživotí a desítky let těžkého žaláře. Před 70 lety probíhaly zinscenované soudní procesy s protikomunistickou odbojovou skupinou Světlana. Tu tvořili především bývalí partyzáni, kteří měli na Moravě velké množství spolupracovníků. Vysoké tresty nebyly jedinou komunistickou pomstou. Rodiny odsouzených přišly o majetek a děti nesměly studovat. Tématu se v pořadech Reportéři ČT věnoval Mirek Petráček.

Za dobu komunismu emigrovalo z Československa podle historiků asi 200 tisíc lidí. Mezi zřejmě nejznámější uprchlíky patřila skupina bratří Mašínů. Z pětičlenné výpravy se nakonec na Západ podařilo dostat třem z nich. Václava Švédu a Zbyňka Janatu dopadli a odsoudili společně se strýcem bratří Mašínů Ctiborem Novákem k trestu smrti, který kat vykonal přesně před 65 lety. O smrti svého příbuzného a přátel se poslední žijící člen skupiny – Josef Mašín – dozvěděl až po několika měsících.

V Indii popravili čtyři muže odsouzené za brutální skupinové znásilnění a vraždu studentky v Dillí v roce 2012. Informovala o tom agentura Reuters. Případ vyvolal v indické společnosti šok a celostátní protesty. Úřady v minulosti několikrát vykonání nejvyššího trestu odložily.

V Japonsku odsoudili k trestu smrti muže, který v roce 2016 pozabíjel 19 duševně postižených lidí. Bývalý zaměstnanec ústavu vtrhl do budovy s nožem a útočil na handicapované. Poté se šel udat na policejní stanici. Ještě před svým činem žádal v dopise politiky o povolení k likvidaci postižených. Jednalo se o nejhorší masovou vraždu v poválečné historii země.

Brzy po pádu komunistického režimu Občanské fórum pod vedením Václava Havla zahájilo iniciativu, která už v květnu 1990 vedla k zrušení trestu smrti v Československu. O nejvyšším trestu se vedla živá debata i mezi občany, jak dokresluje tato anketa.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Demokraté se rozhodují, kdo z nich se pokusí nahradit v Bílém domě Donalda Trumpa. Kampaní přitom hýbou pro Evropany ne zcela obvyklá témata. Nejdůležitější je nerovnost. Čtyři sta nejbohatších rodin v USA má totiž poprvé nižší daňovou sazbu než třeba učitelé nebo hasiči. Tématem číslo dvě je situace 28 milionů Američanů bez zdravotního pojištění. Zásadním problémem je taky astronomický dluh za školné, který má u federální vlády 45 milionů lidí.

Byly to morbidní divadelní exhibice na účet předem odsouzených k smrti. Milady Horákové, Záviše Kalandry, Rudolfa Slánského, Vladimíra Clementise a dalších. Jméno Josefa Urválka, nejznámějšího představitele justičních zločinů padesátých let, se objevilo v souvislosti s aférou kandidátky na ombudsmana Heleny Válkové. Jaký byl Urválkův pozdější život, o kterém se toho moc neví, zjišťovali Mirek Petráček a Karel Vrána z pořadu Reportéři ČT. 

Saúdský prokurátor oznámil, že v souvislosti s loňskou vraždou novináře Džamála Chášakdžího bylo pět lidí odsouzeno k trestu smrti. Další tři lidé stráví dohromady 24 let za mřížemi. Informovala o tom agentura Reuters. Reakce ze světa jsou spíš skeptické. Organizace Novináři bez hranic (RSF) považuje výsledek za výsměch spravedlnosti, podle Turecka nebylo spravedlnosti učiněno zadost. USA mluví o „důležitém kroku“. Saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán sice přijal za vraždu odpovědnost, nadále však odmítá, že by k ní dal přímý pokyn.

Pákistánský protiteroristický tribunál odsoudil k smrti někdejšího vojenského prezidenta Parvíze Mušarafa. Oznámila to tamní vláda s tím, že generál byl potrestán za velezradu a porušení ústavy. Obvinění se týká vyhlášení výjimečného stavu v Pákistánu v roce 2007. Šestasedmdesátiletý Mušaraf žije už několik let v Dubaji a obvinění v minulosti odmítl jako politicky motivovaná. Jeho právník řekl, že se proti rozsudku odvolá.

Rumunský soud třicet let od krvavé revoluce přezkoumává případ exprezidenta Iona Iliescua. Čelí obvinění, že se po popravě diktátora Nikolae Ceausescua chopil moci násilím. Podle žalobců nese vinu za smrt bezmála devíti stovek z více než tisícovky obětí z prosince 1989. Iliescu označuje obvinění za politicky motivovaná a odmítá vypovídat.

Americký nejvyšší soud zamítl v pátek žádost vlády prezidenta Donalda Trumpa zrušit po 16 letech moratorium na popravy vězňů odsouzených federálními soudy. Informovala o tom agentura Reuters.

Bangladéšský soud vynesl šestnáct rozsudků smrti za vraždu osmnáctileté Nusrat Džahan Rafiové, která byla v dubnu upálena, protože odmítla stáhnout obvinění ze sexuálního obtěžování vůči řediteli své školy. Píše to server BBC News. Mezi odsouzenými jsou kromě ředitele i spolužačky dívky a místní politici. Jejich obhájci se chtějí odvolat. Hrůzný čin zemi šokoval a vyvolal protesty.

Ministerstvo spravedlnosti USA rozhodlo o obnovení poprav vězňů odsouzených federálními soudy. To vyvolalo velkou kritiku opozičních demokratů a lidskoprávních organizací. Poslední federální vězeň byl popraven v roce 2003. V roce 2014 tehdejší prezident Barack Obama navíc rozhodl o přezkoumání popravčích procedur kvůli sporům o složení chemikálií ve smrtících injekcích. Některé americké státy zabíjení odsouzenců nezastavily.

Před třiceti lety byl v Československu popraven poslední odsouzený. Za dobu existence republiky skončilo na popravišti přes 1200 lidí, číslo ale nezahrnuje nacistické represe. Nejčastěji verdikt padal za válečné zločiny a kvůli politickým důvodům, až za nimi jsou vraždy.

Francouz Félix Dorfin byl v pondělí za pašování drog v Indonésii odsouzen k trestu smrti, uvedla agentura AFP. Indonéské úřady ho zadržely v září se čtyřmi kilogramy narkotik. Před čtyřmi lety už Indonésie za pašování drog popravila dva Australany.

Čínský soud udělil trest smrti kanadskému občanovi, který čelil obvinění z výroby a prodeje pervitinu. Je to letos už druhý Kanaďan odsouzený v Číně k nejvyššímu trestu, připomněla agentura Reuters. Případ by mohl dále zvýšit napětí, které mezi oběma zeměmi panuje kvůli zatčení finanční ředitelky a dcery zakladatele čínské společnosti Huawei Technologies Meng Wan-čou v Kanadě.

Počet vykonaných trestů smrti ve světě v loňském roce poklesl o 31 procent a byl nejnižší za posledních deset let. Pozitivní byl tento trend zejména v Íránu. Ve své nové zprávě na to upozornila lidskoprávní organizace Amnesty International (AI). Největším „světovým popravčím“ byla loni opět Čína. Tvrdých trestů přibylo rovněž ve Spojených státech.

Kalifornský guvernér Gavin Newsom uvalil moratorium na tresty smrti. Podle něj odporují základním lidským hodnotám, a kdyby jeho stát zabíjel odsouzené, nemohl by prý v klidu spát. Vyhlášené moratorium doplnila i likvidace vybavení, které k popravám sloužilo. Rozhodnutí guvernéra Newsoma kritizuje nejen prezident Donald Trump, ale i pozůstalí po obětech činů, za které měli pachatelé zemřít.

Rekonstrukcí politického procesu se sedláky z Olešnicka na Vysočině vyvrcholil festival proti totalitě Mene Tekel. Studenti právnické fakulty oživili 66 let staré události, kdy StB nasadila mezi zemědělce svého agenta, který postřelil místního komunistického předáka. Následovalo zatýkání, tresty smrti nebo dlouholetého vězení. Záznam rekonstrukce si můžete přehrát v tomto článku.

Čínský soud v pondělí vynesl trest smrti nad Kanaďanem obžalovaným z pašování drog. Drasticky tak změnil verdikt z původního prvoinstančního řízení, který poslal Roberta Lloyda Schellenberga na patnáct let do vězení, informovaly agentury s poukazem na sdělení soudu zveřejněné na webu. Schellenbergerův právní zástupce už oznámil, že se odsouzený odvolá. Kanadský premiér Justin Trudeau verdikt kritizoval a označil jej za „svévolný“.

Praha - Mladá fronta ze čtvrtka 23. května 1946: K. H. FRANK POPRAVEN. „Největší proces v českých dějinách byl včera zakončen. Hlavní viník nevýslovného útlaku a smrti tisíců lidí K. H. Frank již není mezi živými. Jeho vina však přechází do dějin jako odstrašující příklad všem příštím generacím…“ Tak psaly tehdejší noviny o popravě Karla Hermana Franka, kterou sledovalo pět tisíc lidí na třetím dvoře pankrácké věznice ve středu 22. května 1946, ve 12 hodin 58 minut. Ve 13 hodin 37 minut byl po zamítnutí všech žádostí o milost oběšen.