Uplynulo 70 let od procesů s odbojovou skupinou Světlana. Přísné tresty nebyly jedinou pomstou komunistů

Nahrávám video

Třináct rozsudků smrti, čtrnáct doživotí a desítky let těžkého žaláře. Před 70 lety probíhaly zinscenované soudní procesy s protikomunistickou odbojovou skupinou Světlana. Tu tvořili především bývalí partyzáni, kteří měli na Moravě velké množství spolupracovníků. Vysoké tresty nebyly jedinou komunistickou pomstou. Rodiny odsouzených přišly o majetek a děti nesměly studovat. Tématu se v pořadech Reportéři ČT věnoval Mirek Petráček.

„Odbojová organizace Světlana byla velmi rozsáhlá, měla na Moravě poměrně rozpracovanou síť. Poskytovala přechody na Západ přes železnou oponu, distribuovala letáky, tiskla letáky, pomáhala rodinám zatčených. Co víme, tak to byla organizace, které se tehdejší režim nesmírně bál,“ vysvětlil publicista Luděk Navara.

Z velké části tuto odbojovou organizaci tvořili bývalí partyzáni, kteří za války bojovali na Valašsku proti nacistům. Uměli zacházet se zbraněmi, a i když řada z nich byla levicově zaměřená, neváhali se po únoru 1948 postavit proti komunistické totalitě. Na Moravě, kde bylo velké množství věřících i soukromých zemědělců, našli řadu sympatizantů a podporovatelů.

Trest čekal i ty, kteří odbojářům pomáhali

Ve Světlaně se pohybovali František Mana a Rudolf Lenhard z Horní Lidče. Oba byli uvězněni a krutě mučeni v Uherském Hradišti. Tam působili nechvalně proslulí brutální vyšetřovatelé Státní bezpečnosti v čele s Ludvíkem Hlavačkou a Aloisem Grebeníčkem, kteří z vězňů vytloukali vynucená přiznání. To nejbrutálnější se odehrávalo zřejmě v budově úřadovny StB. „V podkroví byla vyšetřovna, kde se mučilo elektrickým proudem, a to bylo asi to úplně nejhorší, co tady vězně v Hradišti mohlo potkat,“ doplnil Navara.

Rudolfa Lenharda s Františkem Manou režim zavraždil. Tragický osud ale čekal i ty, kteří členům odbojové skupiny pomáhali. Mezi ně patřil třeba soukromý zemědělec Jan Skřipka, kterého zatkla StB v březnu 1949, protože u něj doma přespával odbojář Antonín Janošík. Byl odsouzen k 15 letům vězení. Po necelých devíti letech v cele zemřel.

„13. ledna zemřel, to byla neděle. A přišel nám telegram až v pondělí večer v šest hodin, že tatínek zemřel, pozůstatky po něm nebudou vydány, účast na pohřbu není povolena. A to bylo všecko,“ vzpomínala dcera Jana Skřipky Růžena Valčíková.

StB zatkla téměř tři sta lidí

Antonína Janošíka ve své zahradní chatě ukrýval také Josef Ptáček ze Střelné, která byla od Horní Lidče vzdálená asi dva kilometry. I tam začala v březnu 1949 Státní bezpečnost zatýkat. „Přijeli večer (StB) a tatínek s nimi musel jít na tu chatu. A to bylo hrozné. My jsme doma klečeli, modlili jsme se růženec, protože jsme nevěděli, jestli se vrátí,“ vzpomínala jeho dcera Ladislava Guričová. „Nebyl tam tehdy nikdo, takže tatínka propustili.“

Zanedlouho se ale Státní bezpečnost pro Josefa Ptáčka vrátila a uvěznila ho rovněž v Uherském Hradišti. Takto bylo zatčených téměř tři sta lidí.  V propagandisticky využitých veřejných procesech padlo 13 rozsudků smrti a 14 doživotních trestů. Čtyři tresty smrti byly později změněny na doživotí nebo 25 let. Na procesy se vydávaly vstupenky a publikum tvořili hlavně dělníci z továren.

„Ten hlavní proces se odehrával ve Zlíně ve velkém kině. Byl to pravděpodobně jeden z největších procesů vůbec, protože velké kino bylo v čase svého vzniku největší v zemi,“ uvedl publicista Navara.

„Bál jsem se, aby nám něco neudělali,“ vzpomíná na proces syn odsouzeného

Toho se účastnil i syn Jana Skřipky Jaroslav: „Já jsem se styděl, protože ti lidi tam řvali. Tam řvali všichni: trest smrti jim dejte. Zlíňáci to byli, to nebyli cizí. No a potom, až to skončilo, tak jsem byl potichu, protože jsem se bál, aby nám něco neudělali, protože to tam bylo strašné.“

Ladislava Guričová se také účastnila procesu se svým otcem. Bylo jí v té době jedenáct let: „Tam nahnali lidi z Hradiště, z úřadů a z dílen. Bylo to puštěné rozhlasem, takže to řvalo na celé Hradiště. A stála jsem tam někde v koutě s kamarádem z Horního Lidče s Františkem Manou, který byl o rok starší než já. A čekali jsme, až budou ty rozsudky. Pan Mana, to byl autodopravce z Horního Lidče, dostal trest smrti. Můj tatínek dostal 16 roků.“

Lenharda museli na popravu přinést na nosítkách

František Mana, Antonín Janošík a Rudolf Lenhard byli popraveni na dvoře uherskohradišťské věznice 24. října 1950. Lenharda, pobitého po čase stráveném ve vyšetřování, museli pod šibenici donést na nosítkách.

„Utrpení nekončilo smrtí toho příbuzného, ale jeho blízcí byli pronásledováni dlouho poté. Děti nemohly studovat, nemohly se ani kolikrát pořádně uživit. Měly problémy vlastně až do konce totality,“ konstatoval Navara. „To nebyl jediný trest, těch 16 let, ale ještě tam byla ztráta veškerého majetku a 50 000 pokuty. Ze svého baráku jsme museli platit nájem, jinak by nás vystěhovali do pohraničí,“ doplnila dcera Josefa Ptáčka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Banky v červnu poskytly hypotéky za 48,9 miliardy korun, o třetinu víc než loni

Banky a stavební spořitelny poskytly v červnu hypoteční úvěry za 48,9 miliardy korun. Ve srovnání s loňským červnem to znamená nárůst o 32 procent, proti květnu se objem hypoték snížil o sedm procent. Nové úvěry bez refinancování meziměsíčně klesly o čtyři procenta na 36,5 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,79 procenta z květnových 4,67 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace (ČBA) Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 10 mminutami

Ministerstvo financí naposledy oznámí maximální ceny benzinu a nafty na víkend

Ministerstvo financí oznámí v pátek maximální ceny pohonných hmot na víkend. Ceny ropy přitom s další eskalací situace na Blízkém východě dál rostou, to ovlivní ceny na tuzemských čerpacích stanicích. Kromě situace ve světě k tomu povedou také domácí faktory – vláda totiž ukončí zastropování cen paliv, marže obchodníků i snížení spotřební daně u nafty. Ty současné mají platit do neděle.
před 2 hhodinami

VideoStavbaři začali zjišťovat geologické podmínky pro úsek středočeské D3

Stavbaři začali razit průzkumnou štolu u Luk pod Medníkem. Budou tam zjišťovat geologické podmínky pro dálnici D3. Práce na její středočeské části mají naplno začít v roce 2028. Proti projektu protestují občanské a ekologické spolky. Průzkumná štola má měřit 1500 metrů. Práce na ní potrvají zhruba dva roky. Ředitelství silnic a dálnic pokračuje v přípravě celého hlavního tahu. Dva středočeské úseky mají nepravomocná územní rozhodnutí, ty mezi Prahou a Benešovem na dokumenty čekají.
před 9 hhodinami

Turek se nebude účastnit porad vedení, schůzek ani jednání na ministerstvu

Poslanec Motoristů Filip Turek se nadále nebude účastnit jednání, oficiálních schůzek ani porad vedení na ministerstvu životního prostředí (MŽP). Turek tam působil jako vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal, funkci však přestal vykonávat v souvislosti s vyšetřováním své pondělní dopravní nehody, sdělila mluvčí ministerstva Veronika Krejčí.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 13 hhodinami

Armáda slavnostně převzala první z letounů Embraer

Zařazením prvního transportního letounu Embraer C-390 Millennium získává česká armáda schopnosti, které jí dosud chyběly, řekl při slavnostním představení letounu na letišti v pražských Kbelích ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Nový stroj zvýší akceschopnost vzdušných sil a bude možné jej využít mimo jiné k přepravě techniky, výsadkářů či tankování za letu. Letoun přiletěl do Česka začátkem července, druhý letoun má armáda získat do konce roku 2027.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Radiožurnál: Poslanec SPD Jaroslav Foldyna je podezřelý z domácího násilí

Poslanec SPD Jaroslav Foldyna je podezřelý z domácího násilí, policie ho vykázala z domu v Děčíně, kde s manželkou žije, uvedl Radiožurnál. Foldyna mu potvrdil vykázání z domu, cítí se nevinný, věc nechtěl komentovat. Zatím nebyl z ničeho obviněn. Policie podle děčínského státního zástupce Lukáše Otipky prověřuje podezření ze spáchání dvou trestných činů – týrání svěřené osoby a týraní osoby žijící ve společném obydlí. Ve věci je vedeno prověřování, uvedl Otipka, nicméně Foldynu nejmenoval.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoSečteno: Kraj Vysočina

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. Ve čtvrtek 16. července se věnoval Kraji Vysočina.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.